Kdo je za „zrcadlem“ ?

Taky vás občas napadá, kdo se skrývá pod jakým nickem ? Jakou má motivaci tady sedět, číst, psát, fotit se, chatovat, ukazovat se, … ?

Přesně vidím mladého kluka cca 20 let, jak tady listuje profily a šmidlá si pod stolem tu svoji nezkušenou a zatím ne moc využitou chloubu.

Starýho prasáka, který už se na nic jiného nezmůže, než tady slintat nad fotkama, chatovat s holkama, které mají nějakou nabídku, i když ví, že z toho nic nebude … už na to nemá … mentálně, finančně, psychicky.

Mladou exhibicionistku, která se ráda nechá okukovat a ještě za to může dostat kredity. Lehce vydělané peníze „za nic“ … a ještě netuší, že čím více tady získá, tím víc v životě ztrácí.

Unavenou čtyřicítku, která se trochu upraví a je připravená na webce vydělat zase nějaké drobné. Možná nemá schopnosti si vydělat víc peněz nějak jinak, možná nemá jiné možnosti. Na konci dne vypne PC, otevře si láhev, dá si cigáro a odškrtne si další promarněný den ve svém životě.

Ženaté i vdané různého věku, kteří tady hledají nový impuls, jiskru, trošku vzrušení … každý chlap doufá v sex, každá ženská doufá v druhou šanci, přítele, který ji vezme na oběd, na výlet, do náruče … a doma partner čumí na TV nebo partnerka žehlí s natáčkama na hlavě.

Je tu pár lidí s literárním střevem a pak je tady spousta psavců bez mozku a bez myšlenky. Vytvořit solidní text je umění a ne každému je to dáno … chrlit tuny slov o ničem umí každý hlupák. Každý se snaží realizovat, jak umí.

A pak je tady určitě skupina mužů a žen, kteří se chtějí jen pobavit, uniknout z kolotoče pracovních a rodinných vztahů, s myšlenkou „co kdyby … náhodou … a zrovna tady …“.

Je tady spousta lidí, osudů, příběhů a většina má strach. Strach ukázat se, strach ze setkání, strach z neúspěchu, ale i strach z úspěchu … Četl jsem tady někde (a přiznávám, že to je ukradená myšlenka), že tady plno lidí má strach i z úspěchu … na neúspěch si už zvykli, ale když přijde úspěch ve formě rande, tak vycouvají … uspěli, domluvili se a teď neví co s tím. A mazat, blokovat a ghostovat je tak snadné …

Neumíme spolu mluvit, neumíme se poslouchat, neumíme se milovat a za chvíli nebudeme umět ani šukat.

Kam patřím já ? Asi mám to štěstí, že jsem si vědom svých možností a kam se zařadit.

A kam patříš ty ?