Dobrá kampaň

Dobrý rande je to samý, jako když tančíte tango. Pravou vzad, přinožit, levou do boku, přinožit, pravou vpřed mimo. Navést tanečnici, přinožit a přenést váhu, levá vpřed, přinožit a pravou doleva. Zní to docela jednoduše, ne? Schválně si to zkuste doma v kuchyni. Vezměte do náruče partnerku, ať už imaginární, skutečnou nebo třeba nějakou nafukovací, a jedem, raz, dva, tři, čtyři. A už to cítíte, ten pohled do očí, ale taky náhlé ochlazení, když partnerka s výrazným gestem odvrátí hlavu a v otočce se vám vzdaluje do zahájení další figury. Cítíte to, jak elegantně plachtíte po parketu do výrazného rytmu a dlouhá sukně se vlní okolo partnerčiných kotníků v dokonalých vlnkách. Jo, přesně takhle by to mělo chutnat, ale nechutná. Tango neumíte, protože kluci místo tanečních chodili chlastat do výčepu v suterénu místního kulturáku, a holky tak místo pilování figur zahřívaly topení. A těch pár z vás, kteří tango umíte, si ho stejně nezatančíte, protože se to stydíte přiznat, abyste nebyli za trapáky.

Bohužel, úplně stejně funguje svádění. Těch pár lidí, kteří tuhle disciplínu ovládají, má pocit, že je to stejně přirozené jako plavat nebo chodit. A mají pravdu. Já osobně totiž umím randit a umím svádět. A myslím, že docela dobře. Umím se do toho opřít, užít si to, naprosto zblbnout, podmaňovat i podlehnout a užívat si ten magickej koktejl všech těch emocí okolo. Neumím tu druhou etapu – budovat vztahy a žít ve vztahu, ale to není dnešní téma, od toho pryč, dnes to se mnou ještě vypadá slibně, protože jenom randíme. Jsem okouzlující a okouzlená, usmívám se zfetovaná ve vlnobití oxytocinu a serotoninu a zítřek jako by nebyl.

Jako hudební podkres doporučuji My Love od Kovacs. Jo, vím, není to úplně tango, ale to nevadí, je to aspoň o to svobodnější a bez nánosů tradice. Objednejte si svou oblíbenou kávu a začněte svému protějšku servírovat pohledy a úsměvy sladké jako rumové pralinky, které nelze pojídat natolik elegantně, abyste si je jen tak bez rozpaků šoupli do pusy před zraky někoho, na jehož mínění vám záleží. A vyrážíme na dobrodružnou plavbu ke Skylle a Charybdě konverzace, která následně podlehne důkladné analýze elektronickou tužkou, ve které dostanete body za jednotlivé figury a obraty jako v krasobruslení. Základem dobré konverzace je vždycky náhoda. Nějak ten hovor načít musíte, snažíte se najít nějaké neškodné téma, kterým projevíte zájem o osobu na druhé straně stolu, ale zároveň nešlápnete do hovna nějakého citlivého životního tématu, kterým pošlete celou konverzaci na koleje sdílení traumatu s příchutí žaludečních šťáv v krku. A když otázka sedne, jste zase na minovém poli, kde tančíte tango správných odpovědí, které nejsou vyhýbavé, ale zároveň nezahrnete partnera vlnou nepotřebných informací, které generace po mně říkají oversharing. Když to dobře nastartujete, surfujete si na vlnkách hovoru, který přirozeně plynule, takže se jen tak vezete a můžete se soustředit na důležité věci.

A teď tam tak sedíte, buď jste z rozpaků vypili kávu téměř naráz nebo vám na stole stydne půl hrnku napěněnýho mlíka a nevíte, co s ním máte dělat, snažíte se vrýt do paměti každý rys obličeje, studujete prošedivělé nitky v obočí, počítáte každé zablýsknutí v očích a jemné zavlnění rtů, přemýšlíte, jak asi líbá, ale to, co říká, vnímáte trochu vzdáleně, na totálním minimu toho, abyste byli schopni aspoň trochu příčetně reagovat, smát se na správných místech a chápavě přikyvovat v momentech, kdy je to žádoucí.
Jeden z dvojice potom najednou, vždy nečekaně, protrhne bublinu slastného bezčasí pohledem na hodinky. Rozpačité loučení s ujištěním, že si to určitě zopakujeme a polibek možná o trochu delší, než jen taková ta klasika na přivítání a na rozloučenou. V hlavě prázdno a zároveň spoustu reakcí, odpovědí a otázek, které jste měli položit, ale nepoložili, přestože se v daný moment jedná o otázky světového významu, a v celém tom chaosu jste ze všeho toho adrenalinu unavení, jako byste složili vagon uhlí, a zároveň se vám chce tančit to proklínané tango a přitom uprostřed obchoďáku zpívat z plných plic a úplně falešně Nessun Dorma.

Nebuďte lemplové a naučte se to tango. Já vím, je to trochu oĺd school, ale taky to není raketová věda a právě ty nejzbytečnější věci nadělají nejvíc parády.