Kvůli pornu vyrůstá mezi mladými generace závislá na sexu, která ale vůbec nesouloží

„Tato nová generace mladých závislých na sexu, kteří nejsou schopni čelit skutečným lidem z masa a kostí, teď přichází velmi často do center pro pomoc závislým,“ tvrdí doktorka Paula Hallová z Laurelova centra ve Spojeném království, které se snaží pomáhat osobám majícím problémy s nadměrným sebeukájením.

Lidé se ve velikosti sexuální touhy a potřebě se ukájet velmi liší. To, co je pro jednoho neškodné, může být pro druhého zhoubné. Také proto dodnes někteří psychologové a psychiatři odmítají pojem jako „sexuální závislost“ a už vůbec to neradi považují za „poruchu“.

Problémem či závislostí se ale většinou označuje takové chování, které člověku negativně ovlivňuje vztahy, jeho práci a koníčky, jeho interakce s okolním světem, emoce a prožívání. Jinými slovy, někdo zvládá sex třikrát denně a funguje ve společnosti normálně a cítí se psychicky v pohodě, pro někoho je to příliš častá frekvence, která mu znemožňuje vykonávat jiné činnosti a brzdí ho třeba ve stycích s druhými či ho vyrušuje při práci apod.

Jenže moderní závislí na sexu jsou především závislými na masturbaci u porna.

„Spousta mladších pacientů, s nimiž pracujeme a kterým je osmnáct až osmadvacet let, neměla nikdy sexuální zkušenost bez pornografie či webové kamery,“ tvrdí Hallová.

Právě webové kamery a weby určené pro sex provozovaný před kamerou – jakési amatérské live porno – jsou dalším zdrojem problémů mladých. Ti většinou začnou se sebeukájením před kamerou. Buď se předvádějí, nebo pozorují jiné. A zvyknou si na to natolik, že pak mají problém navázat fyzický kontakt.

„Někteří z mladých, kteří si pak přicházejí pro pomoc, se diví, že jejich partner má ochlupení, u sexu se potí nebo že jeho svalovina je měkká. Taky že partner nedosáhne orgasmu po jediném doteku, že skutečný sex má jiný pach, než jaký si představovali. Jsou zvyklí na sexuální zkušenost, která nedělá žádný nepořádek a je vždy čistá,“ vyjmenovává další úskalí Hallová.

Podle neurologů z Cambridgeské univerzity lidé závislí na pornografii vykazují v mozku stejnou činnost jako lidé drogově závislí. Ale jako je to s drogami, je to podobné i s pornem. Ne každý, kdo na porno někdy koukal nebo kouká opakovaně, se na něm stane závislým.

„Dvacetiletí závislí na sexu nikdy nerandili, přijdou domů a sledují porno. Sex je nevzrušuje, protože nemůže soupeřit s nonstop sérií pestrých pornoklipů. Nedokážou si představit, že je někoho drží za ruku, mají hrůzu z tělesného kontaktu a zhroutí se, když mají čekat na odpověď ve zprávě, protože nikdy nemuseli čekat na to, aby mohli uspokojit svůj chtíč,“ vysvětluje psycholog doktor Rob Weiss z Los Angeles v rozhovoru pro deník The Telegraph.

Hallová nazývá sexuální krizi tak trochu typem obezity.

„Protože sledujeme porno, i když nejsme vzrušení, je to stejné, jako lidé závislí na jídle, nemají hlad, ale jedí. Kvůli pornu také mnozí lidé vůbec netuší, jaké mají přirozené libido, sledují porno nutkavě, ze zvyku, protože se nudí nebo se potřebují uvolnit,“ dodává Hallová.