Dobrá známá I.

Když jsem poznal svou ženu bylo mi dvacetšest let. Ona byla o jedenáct let starší. Díky ní jsem poznal spoustu jiných lidi a mezi nimi byla jedna sedmnáctiletá holka, dnes už žena. Vdaná, dvě děti. Při každé krizi, kterou jsem se svou ženou zažil byla ona tou největší vahou, když jsem se rozhodoval jak dál. Nedokázal jsem si představit svůj další život bez toho, aby ona v něm chyběla. Dnes vím, že to bylo správné rozhodnutí a ona je stále nablízku a díky ní svou ženu můžu tolik milovat. Ani jednou jsem však nemyslel na to, že bych jí chtěl nebo si představoval, že to s ní dělám. V mých očích je to ta nejkrásnější žena co znám a přitom tak chytrá. Ale co nepopírám a to je fakt, myslím na to, jak to dělá s jinými. A tady začíná náš příběh. Po šesti letech mateřské se známá vrací do práce. Jednoho dne se rozhodla nevzít si auto a jet do práce vlakem. Říkala si, že je to jen půl hodiny, a že si po práci tak aspoň vyčistí hlavu než přijde domů. Ale zrovna ten den jí v práci zdržel jeden pacient a ona běžela na nádraží a v podchodu už slyšela jak vlak odjíždí, a když vyběhla po schodech nahoru viděla už jen koncová světla vlaku. To je pech, řekla si a chvíli byla zadýchaná. Viděla jak z protisměru přijíždí vlak. Ten zastavil a vystoupilo z něho spoustu cestujících. Mezi nimi i jeden pán kolem sedmdesáti. V tom davu lidí si on známé všiml a hned jí poznal. Nechal lidi odejít z nástupiště a pak jí pozdravil. Známá vůbec nevěděla o koho jde, ale pak se jí pán představil a jí se to po šesti letech mateřské začalo vybavovat. Byl to její dlouholetý pacient, který k ní společně s manželkou chodil na rehabilitace. Dali se do řeči a pán nakonec známou pozval domů na kávu nebo čaj, že prý manželka bude ráda, že na ní často vzpomíná, a že pojede dalším vlakem. Známá byla zaskočená a pán to na ní poznal, tak jí řekl, že je to jen kousek a ukázal přes cestu, která byla u nádraží na starý činžovní dům. Známá je znala a říkala si co bude dělat hodinu na nádraží a tak nakonec souhlasila. Přešli přes cestu a zastavili se před velkými dřevěnými dveřmi, které pán otevřel a přidržel, aby mohla známá vejít dovnitř. V rozlehlé hale byl cítit starý dům, ale chodba vypadala úžasně. Velké schody s krásným zábradlím. Pán pobídl známou, aby ho následovala a šel po schodech nahoru. Vyšli jedno patro a tam pán zazvonil na zvonek a odemkl si. Když otevřel dveře na chodbě bytu už stála manželka pána. Byla překvapená, že vidí známou a bylo na ní vidět až dětskou radost. Hned jí pozvala dál a známé se ulevilo, že tam je a vstoupila do bytu. Pán za nimi zavřel a oba se vyzuli a svlékli bundy. Pán rukou ukázal kudy jít a společně přišli do velké kuchyně kde paní čekala, aby se mohla zeptat co si známá dá. Poprosila o čaj a paní hned dala vařit vodu. Když byla voda uvařena sedla si naproti známé, která už seděla u stolu. Do kuchyně svítilo slunce přes velké okno, které bylo dominantou a byl slyšet ruch z ulice. Pán si odskočil, ale jen na chvíli a hned byl zpátky. Paní byla zvídavá a pokládala jednu otázku za druhou, známá ani nestačila na vše odpovídat, ale rozhovor byl příjemný a čas utíkal. Známá se podívala na své hodinky a dala hostitelům najevo, že už bude muset jít a v tu chvíli udělala paní něco nepředvídatelného. Natáhla ruku a položila jí do klína manželovi, který seděl mezi nimi. Šikovně mu ho vytáhla z kalhot a známá si všimla, že je pořádně vzrušený. Pokračování příště.