Severský mořeplavec na šest

Strčil si peníze do kapsy, houknul na mámu do kuchyně, že už jde a zabouchnul dveře.

Cesta tramvají trvala dlouho, tetovací salon byl na druhém konci města. Usnul. Zdálo se mu o rudovlasé dívce, oblečené v přehozené kožešině, která cválala na koni. Muselo být chladné ráno, šla mu z nozder pára a dívka se vzpřímeně dívala před sebe a ňadra dmoucí sešněrovaná v kožených šatech, pohybem nahoru a dolů, kožešinu odsouvala. Představoval si, jak si osedlala jeho. Kůň zmizel. Drží ji za prdelku a dlouhé vlasy, barvy ohně, mu dopadají na hruď. Už víc než rok posiluje. Prsa má tvrdá jako kámen a pekáč buchet jakbysmet. Když si vyrýsoval i biceps, rozhodl se pro tetování. Dívka se mu dívá do očí. Jeho jsou modré jako blankytná obloha, její jsou zelené jak lesní jezírko. Představa jejích ladných pohybů způsobila, že batoh, který měl na klíně, začal nadzvedávat stejně jako zadeček, o kterém se mu zdálo. Jak dívka zrychlila pohyby, on také. Ona začala vzdychat, on také. Tramvaj zastavila ve stanici, ztišil se hvízdající zvuk a cestujícím se naskytl pohled na pohledného spícího mladíka, onanujícího s batohem a hlasitými projevy. Nikdo se mu nesmál, všichni na něj zírali. Někteří možná, ten evidentní sen i záviděli. Paní s nákupní taškou zapomněla vystoupit. Dívka dojela svou jízdu a s výkřikem se mu zhroutila na mužnou hruď. Mladík ještě chvíli nadhazoval batoh a v okamžiku, kdy se tramvaj drcnutím rozjela, uvolnil se i on a batoh žuchnutím spadnul před ním na zem a to ho probudilo. Nevěděl kde je, co se děje, cítil jen mokro v rozkroku a flek na kalhotách rychle zamaskoval batohem, který zvedl. Vyskočil ze sedačky, využil pomalé rychlosti rozjíždějící se tramvaje, rozrazil dveře a už byl venku na ulici.

Koupil si plechovku coly, půlku vylil a vešel do tetovacího salonu. "Prosím vás, kde to můžu vyhodit ? Polil jsem se, bylo to napěněné." zeptal se.
"Tak co to bude ?" usmála se na něj mladá žena, jen o málo starší. Měla blonďaté, kratší vlasy, ale oči stejně zelené jako dívka ze sna.
"Chtěl bych vikinga. Tady podle toho obrázku. A prosím tady na pravou paži." radši se na ni moc nedíval, aby neměl erekci. To už by bylo za jeden den moc.
"No, to je pěkně bytelný prostor. To se tam bude ten váš válečník dobře vyjímat." dodala.

O 23 let později, jel opět tramvají. Tenkrát neměl auto, teď přišel o papíry. Z blbosti. Stačí jeden bolestivý rozchod a kamarád alkohol. To je dobrý sluha, ale zlý pán. Jel se koupat. Byl teprve květen a už panovala taková vedra. Měl dovolenou. Musel. O prázdninách mají dovolenou tatínkové s dětmi. Těšil se, že bude na pláži sám. Dá si pivo, zaplave, zalenoší. Opravdu tam byl skoro sám. Zhluboka se napil a díval se na ženu, která skočila šipku do vody. "Měla červené vlasy nebo se mi to zdálo ? Podívám se znovu, až se vynoří." řekl si.

Dívka se sice vynořila, ale plavat nemohla. Držela se pod vodou za nohu a hlavu držela nad hladinou co to šlo. Volala o pomoc. Zahodil kelímek s pivem a tak, jak byl, ještě nesvlečený, protože se ani koupat nechtěl, tak v kraťasech a triku skočil. Zkušeným chvatem, který se naučil na vojně, ji táhnul s sebou na mělčinu. Vzal ji do náruče a nesl na břeh do trávy. Obsluha z kiosku vyběhla ven co se děje. Zavolal na ni, že to je dobrý, jen křeč v noze. Z pramínků červených vlasů stékala na vikinga voda. Položil ji do trávy a začal rychle masírovat. Žena se přestala kroutit, bolest polevovala. Masíroval pomaleji a od nohy zvedl zrak k těm červeným vlasům. Žena sklopila oči a pronesla:
"Musím vypadat hrozně. Moc děkuju." začala ždímat vodu z vlasů. Podívala se na něj. Byla mu povědomá. Měla zelené oči jak lesní jezírko.
Odhrnul ji vlasy z obličeje, aby je lépe viděl. V tu chvíli spatřila vikinga. Chytla ho za ruku a údivem vykřikla:
"To jsem dělala já !"
"Taky si to myslím. A víš co ještě ? Není vůbec špatný jezdit tramvají."