˃|˂ Vánice ˃|˂ soutěžní ˃|˂

Jako každý rok i nyní jsem s rodinou a našimi přáteli vyrazil do Krkonoš užít si trochu toho sněhu. Čtvrtý den pobytu mívám tradičně volno. Nemusím být s rodinou a mohu si dělat co chci. A tentokrát to vyšlo tak, že měla volný den i naše dlouholetá kamarádka Dáša, která se svým mužem Karlem a drobotinou jezdí na hory s námi. Dohodli jsme se proto, že si spolu vyrazíme na běžkách. Na Černou horu. A stalo se.

Při zpáteční cestě se však počasí zhoršilo. Přišla vánice. Sotva bylo vidět od tyče k tyči. Rozhodli jsme se proto dál nepokračovat a počkat u svařáku v jedné boudě až se počasí trochu umoudří. Leč vánice neutichala. Za okny to hučelo, čas běžel, začalo se smrákat. Bylo jasné, že dnes už do naší chalupy nedorazíme. Zavolali jsme našim kde jsme, a že počasí je tak blbé, že budeme muset zůstat na noc. Sandra, má žena se kterou jsem hovořil, si povzdychla, že se večer už neuvidíme. S nadsázkou mi domlouvala ať se chovám slušně a nedělám žádné vylomeniny. Chtěla mě trošičku popíchnout, když bylo jasné, že na noc zůstávám jinde a navíc s Dášou. S Dášou, kterou jsem se v dobách, kdy jsem Sandru ještě neznal, snažil sbalit. To jsem ovšem ještě netušil, že to mezi Dášou a Karlem začínalo jiskřit. A když jsem se to nakonec dozvěděl, vyklidil jsem pole. Přeci jen, Karel byl kamarád a kamarádům se do zelí neleze. A Sandra tohle všechno věděla. Takže nebylo divu, že mě musela preventivně pokárat.
Od správcové boudy jsme vyfasovali klíč od dvojlůžkového pokoje se slovy, že s námi počítá na snídani. Seděli jsme s Dášou už ani nevím u kolikátého svařáku a povídali si o všem možném. Po vyčerpání aktuálních témat jsme začali vzpomínat na staré časy. Na dobu, kdy jsem se jí dvořil a jak jsem po jednom našem setkání společensky unaven přijal nabídku u ní doma přespat. Jak jsem se jí pak díval do výstřihu noční košilky a obdivně chválil její ňadra a jak jsme pak vedle sebe pod jednou peřinou, aniž by se dál cokoliv odehrálo, usnuli. Smáli jsme se tomu. Bylo ale znát, že nás tahle historka v kombinaci s vypitými svařáky docela vzrušuje. Bylo v ní totiž cosi nedokonaného.

Čas plynul a večer pozvolna přecházel v noc. „Tak půjdem, ne?“ řekla. Zvedli jsme se od stolu a šli do našeho pokoje. Když jsme vstoupili, uviděli jsme naproti nám okno, kde po jeho levé straně byl malý stolek s dvěma křesílky. U levé stěny byla skříň. Vpravo od okna a trochu pod ním byla jedna široká postel s dvěma nočními stolky a lampičkami. Vyměnili jsme si s Dášou rozpačité pohledy. Tak my dva budeme spát na jedné posteli. No, dobrý, alespoň polštář a deku máme každý svou. Dáša zamířila do sprchy, která byla hned vpravo od dveří pokoje. Když vyšla, byla zabalená v osušce. Podíval jsem se na ni a představoval si, jak z ní ta osuška padá k zemi a ona přede mnou stojí úplně nahá. Krásná představa. I když jí teď bylo něco přes čtyřicet, pořád měla pěknou postavu. Prostě krásná, zralá ženská. „Koupelna je volná“ přerušila Dáša mé snění a hodila mi druhou osušku. No jo, rázná Dáša jako vždycky. O.k. nepůjdu přeci spát jak čuně a zamířil jsem do sprchy. Při sprchování jsem přemýšlel, do čeho se pak převléknu. Přeci jen, nepočítal jsem s tím, že budu nocovat jinde. Nic jsem s sebou nebral. Přemítal jsem a utíral se. Osušku jsem si omotal kolem pasu a vyšel z koupelny. Pokojem se rozlévalo příjemně teplé světlo z rozsvícené lampičky. Dáša ležela na vzdálenější půlce dvojpostele, přikrytá pokrývkou až po krk. „No, Dášo… víš, já...“ soukal jsem ze sebe „já tady s sebou nemám pyžamo?“ „To nevadí Richarde, já tu s sebou košilku taky nemám.“ řekla a šibalsky se na mě usmála. Ty jo, povídám si. Tak ona je pod tou duchnou nahá. Překvapeně jsem se na ni díval. Hmm. Jak taky jinak. Přece nebude spát v propocených šponovkách. Stále se na mě dívala a usmívala. No tak jo, povídám si, budu spát na Adama. Do propocených věcí jen jen proto, aby bylo cudnosti učiněno za dost se mi také nechtělo. Ale přece jen ten ručník nebudu odkládat takhle, ve stoje a čelem k ní. Vzpomněl jsem si na Sandru a její domlouvání, abych se choval slušně. Otočil jsem se tedy k Dáše zády, sedl si na okraj své poloviny postele, sejmul osušku a v rouše Adamově vklouzl pod peřinu.

Díval jsem se do stropu, bylo ticho. Čekal jsem, až Dáša rozsvícenou lampičku na svém nočním stolku zhasne. Ale pak jsem se otočil k Dáše a povídám. „Víš, nikdy by mě nenapadlo, že bych opravdu někdy vedle tebe skončil nahý v posteli. Možná dřív, ale teď? Rozesmála se. „To mě tedy taky ne.“ řekla. Přitočila se a pokračovala. „Když už jsme tady takhle skončili, nechceš mi ještě něco povídat? Třeba, co bys tenkrát dělal, kdybychom u mě neusnuli.“ Chvíle ticha. „Tebe to vážně zajímá?“ zeptal jsem se. „Jo, zajímá“ odpověděla. „No, přiznám se, že jsem měl chuť se s tebou pomilovat.“ „Nepovídej“ usmála se. „No ano. Pohled na Tvoje prsa“ pokračoval jsem „mě tenkrát, jak jsem ti koukal do výstřihu noční košilky, hodně vzrušoval. Byla jsi v předklonu proti mně, ňadra se ti svůdně pohupovala… Ale chtěl jsem udělat dojem, tak jsem zůstal slušnej. Nechtěl jsem, aby sis myslela, že jsem šel k tobě domů jen proto, abych tě ošukal. Byl jsem do tebe fakt zamilovanej. „Hmm.. to říkáš hezky Richarde, jsi slušňák. Ale říkal jsi že tenkrát tě ten pohled vzrušoval. Dneska by tě už nevzrušoval?“ Pobaveně se na mě dívala. Provokovala mě. V tom se za ty roky vůbec nezměnila. A přiznám se, že jak jsem jí vyprávěl o tom, jak jsem si tehdy prohlížel její prsa, cítil jsem plíživý pocit vzrušení a zvědavosti, kam se tahle debata odvine. Dobrá tedy, povídám si. Když chceš flirtovat, tak si zaflirtujeme. Podíval jsem se jí hluboce do očí a povídám zasněným hlasem. „No… to nevím Dášo. To bych je nejprve musel vidět, víš.“ A na dálku jí poslal našpulenými rty polibek. Úsměv v její tváři trochu povadl. Bylo vidět vidět, že přemýšlí jak na moji odpověď zareagovat. Hleděl jsem jí stále do očí a čekal co bude dál. Její váhání s odpovědí mě poněkud znejistilo. Nepřehnal jsem to? Byť jen z legrace a v kontextu situace, kdy tu ležíme pod peřinou oba nazí, nebylo to přeci jen trochu moc říct jí, aby mi ukázala svá prsa? Začalo mi být trochu trapně. Vlastně jsem si přál, aby Dáša rozsvícenou lampičku na svém nočním stolku zhasla a šli jsme spát. Přitom jsem se v myšlenkách vracel někam do minulosti. Do doby, kdy jsem Dáše nadbíhal a o něčem takovém jen snil. Jenže teď máme každý svého partnera. Dášin Karel je o dost starší než ona a již delší čas jsem věděl od samotné Dáši, že jejich intimní život už není příliš aktivní. Přesněji řečeno, žádný. Tuhle, když jsem se Karlem bavil a jen tak mimoděk přišla řeč i na Dášu, na to, že si stěžovala, že strádá, říkal, že jí má sice pořád moc rád, ale že na sex jaksi už nemá chuť. Ale že by jí přál, aby si ještě užila. Karel dokáže být fakt velkorysý. Karlovi by tedy nějaký ten Dášin úlet nevadil, říkal jsem si a v myšlenkách se vrátil zpět do reality, k mé Sandře. Sandra je skvělá a moc pěkná žena. Škoda jen, že již delší čas na ni různé starosti působí tak, že o sex nemá zájem. Chápu ji a tak na ni nenaléhám. Je mi za to vděčná. A ona zase chápe mě. Ví, že když mám starosti já, a že mi jich teď ta kovidová doba přinesla opravdu hodně, to mám přesně naopak. Tuhle mi řekla, že když mám takovou potřebu sexu, abych se při něm od všeho odreagoval a zregeneroval, že by jí nevadilo, kdybych si našel kamarádku. Že by mi to nevyčítala, že by pro to měla pochopení, jako já mám pro ni. Bylo by to od ní velmi velké gesto. Jenže já si nedovedu představit, že bych se miloval s jinou ženou. Jo, kdyby u toho byla taky, to by bylo jiný. Byl by to společný zážitek, ale že bych se s některou miloval jen sám. Přemýšlel jsem, díval se do Dášiných očí a čekal na její odpověď. Na co vlastně čekám? Až zhasne lampičku a půjdeme spát? Nebo si snad myslím, že mi svá prsa ukáže? Co pak?

Z přemítání mě vyrušil zvuk zašustění přikrývky. Z pod Dášiny peřiny vyklouzly jemné prstíky. Uchopily ji za okraj a k mému překvapení ji pozvolna začaly sunout dolů. Nevěřil jsem. Dáša pomalým pohybem kousek po kousku odhalila svá ramena, pak šíji. Najednou se v pohybu zastavila. Jakoby si nebyla jistá, zda má pokračovat. Na její tváři se střídalo vzrušení a pocit strachu z toho, co právě dělá. Určitě myslela na Karla. Pravda, intimní život mezi nimi vyšuměl, ale stále se měli rádi. Věděla sice, že by mu nevadilo, kdyby si to, co on jí již není schopen nabídnout mohla užít s někým jiným a jejich vztah by tím nijak neutrpěl, ale přeci jen, měla ho ráda. A co Sandra, moje žena a její kamarádka? Nesluší se přeci, aby kamarádka kamarádce sváděla muže. Jistě, jistě. Ještě před malou chvílí dole v restauraci u svařáku ode mě slyšela, jak to teď s Dášou máme, že nám to po intimní stránce zrovna moc nefunguje a jaký má Dáša k tomu postoj, ale stejně. Sandra je její kamarádka. Bylo nepřehlédnutelné jak se v Dáše mísí všechny ty pocity. Dívali jsme si stále do očí. Dášiny oči se ve světle lampičky zaleskly. Pevně sevřela prsty okraj přikrývky a pak kousíček po kousíčku odhalila svá ňadra. Polkl jsem, srdce se mi rozbušilo. Její ňadra byla nádherná. Překrásná. Dvorce měla vzrušením svraštělé, bradavky neodolatelně vztyčené. Cítil jsem jak mi v rozkroku cuká. Dáša se lehce pousmála a téměř špitem řekla. „Tak? Líbí se ti jako tenkrát?“ Můj pohled kmital mezi jejíma očima a jejími ňadry. Pokrývka v oblasti mého klína se začala vzdouvat do špičatého kopečku. Podíval jsem se Dáše do očí a přidušeným hlasem jsem odpověděl. „No... myslím že ta hora co tu vyrostla mluví za vše.“ a pohledem jsem sjel na vzdouvající se pokrývku, která nesměle prozrazovala, že můj penis je vzrušením pořádně ztopořený. „Ty jsi hodně vzrušený Richarde, viď?“ Nastalo ticho. Neodpovídal jsem. Ano, byl jsem vzrušením bez sebe. Cítil jsem, jak po Dáše toužím. Jak moc ji chci, ale jak se rozhodnout, jak jen se mám rozhodnout? Co jí mám říct? „Jsem Dášo. A moc.“ vypravil jsem nakonec ze sebe a dlaň mé ruky co doposud spočívala na mé přikrývce se bez jakékoliv mé kontroly přiblížila k Dášině tváři a pohladila ji. Pak pozvolna sklouzla přes její rty a krk na šíji až nakonec spočinula na jejím obnaženém ňadru. Zlehka jsem dlaní několikrát přejel přes vzrušením ztvrdlou bradavku. Dáša zhluboka vzdychla a přivřela oči. S citem jsem jí ňadro stiskl a přiložil svá ústa na bradavku druhého prsu a jazykem ji pohladil. Nejprve odspodu nahoru, pak ze shora dolů a zase odspodu nahoru, kolem dokola... Začal jsem sát. Sál jsem ji, jazykem dráždil a přitom Dášu pevně držel za levé ňadro. Dáša zhluboka dýchala. Pustila přikrývku a objala mě. Začala si mě k sobě tisknout blíž a blíž. Vysunul jsem se z pod své deky a přitiskl se k Dáše. Pořád jsem ji pevně držel za jeden prs, palcem mnul jeho ztvrdlou bradavku a bez přestání sál prs druhý. Hladila mě ve vlasech i po zádech. Tiskli jsme se k sobě přes deku, kterou byla Dáša doposud do půli těla přikrytá. Přestal jsem sát. Sedl jsem si na paty a začal jí dlaněmi masírovat její nádherná ňadra. Nejprve odspodu oběma dlaněmi přes hrudník vzhůru a pak krouživým pohybem přes každé ňadro a naběhlé bradavky dolů. Několikrát dokola. V Dášině tváři bylo slastné napětí. Líbilo se jí to. Její pravá ruka mezitím zamířila k mému klínu. Cítil jsem jak se dotkla mého stehna a jak se pozvolna beze spěchu blíží k mému ztopořenému penisu. Dotkla se ho. Jemně a něžně. Zhluboka jsem vydechl. Uchopila jej opatrně mezi prsty a citlivě mi jimi začala přejíždět po žaludu. Uff… Byl to nesmírně vzrušující pocit. Na jeho špičce se velmi brzy objevili kapičky vlhkosti prozrazující mé stupňující se vzrušení. K jemným dotykům prstů přidala Dáša svou dlaň. Začala mi po žaludu penisu přejíždět celou dlaní. Takhle bych pod jejími dotyky velmi brzy explodoval a to by byla škoda. Přestal jsem jí hladit prsa, uchopil okraj přikrývky a pomaloučku jí začal z jejího těla stahovat dolů. Dáša mi při tom sice stále masírovala úd a já se trochu musel přemáhat, abych odvrátil předčasné vyvrcholení, ale za krátko se mělo vše změnit.

Okraj deky z Dášina těla sklouzl k roztomilému pupíku, pak dál k podbřišku. Přikrývka sklouzávala z Dášina těla stále níž a níž. Kousek po kousku poodkrývala nejprve uzoučký, proužek chloupků, končící těsně nad venuščinou čárkou a nakonec celý Dášin klín. Byl to nádherný pohled. Dáša měla stehna sevřená k sobě. Odhodil jsem přikrývku stranou a odsunul se níže k Dášiným kolenům, čímž jsem se vymanil z Dášina sevření mého penisu. Tak akorát včas. Stačila by ještě chvilka a... Uchopil jsem Dášino levé lýtko a začal jej pomalu odsouvat od druhého. Dáša se tomu vůbec nebránila. Pochopila, že chci mít volný přístup k jejímu klínu. Trochu mi pomohla, ale ne moc. Nechtěla nohy roztáhnout docela, ale jen tak trochu, abych se mohl lépe jejího klína dotýkat, ale nic víc. Mě to tak však stačilo. Chtěl jsem jen mít více místa pro přiložení svých úst ke vchodu do jejího nitra a líbat ji tam. Nejprve jsem ji však pohladil po lýtku, pak po stehně a až potom jsem opatrně hřbetem dlaně pohladil štěrbinku její pipinky. Dáša zhluboka vydechla a instinktivně dala nohy ještě trošičku dále od sebe. Pohladil jsem ji tam ještě jednou a tentokrát jsem trochu přitlačil, aby se můj prostředníček mohl vmáčknout mezi stydké pysky. Ucítil jsem horkou vlhkost. Dáša byla očividně velmi vzrušená. Ještě párkrát jsem ji tam pohladil a pak konečně přiložil svá ústa na její zvlhlý klín. Opět slastně vydechla a prsty mi vjela do vlasů. Neomylně jsem jazykem vyhledal nejcitlivější bod každé ženy, venuššin pahorek. Špičkou jazyka jsem nejprve začal kroužit kolem něj a až po té přímo přes něj. Přitom jsem jazykem na stále naběhlejší bambulku vyvíjel čím dál silnější tlak. Dášin dech se začínal zrychlovat. Cítil jsem, jak pravidelnými pohyby boků přiráží proti mému jazyku. Pravou rukou jsem jí pevně držel za stehno a druhou jsem jí začal hladit v oblasti vchodu do jejího lůna. To už Dáša měla nohy zcela roztažené, abych měl k jejímu klínu co možná nejlepší přístup. Jazykem jsem jí stále laskal poštěváček a prsty pravé ruky jsem postupně podle toho jak přirážela svými boky proti mým ústům pronikal dovnitř její jeskyňky. Mé dva prsty pronikly do Dášina klína velmi rychle a snadno. Otočil jsem rukou tak, aby bříška prstů směřovala vzhůru a lehkým tlakem v rytmu pohybu jejích boků ji začal hladit horní část pochvy. Přesně tam, kde má být bájný G bod. Dáša vzlykala a její dech byl čím dál rychlejší. Blížila se k vrcholu. Jazykem jsem na její klitoris dorážel stále silněji a rychleji. To platilo i pro dva prsty v jejím klíně. Najednou se Dáše vzepjala. Prsty se mi zaryla do vlasů. Svůj klín mi doslova přimáčkla na obličej a já ve tváři ucítil proud neskutečného vlhkého tepla. To Dáša dospěla ke svému mokrému orgasmu. Trvalo to snad věčnost, než poslední kapky jejího vzrušení opustily její klín. Schoulila se pak do klubíčka, rukou si pevně tiskla pipinku a zhluboka vydechovala. Díval jsem se na ni a měl radost, jakou rozkoš jsem jí dopřál.

Když se Dáša vydýchala a vrátila se z říše fantazie zpět do reality, usmála se na mě a povídá. „Teda Richarde, tohle bylo vážně nádherný. Jsi neuvěřitelně šikovný a citlivý chlap.“ „Hmm… To rád slyším Dášo. Díky“ odvětil jsem a také se na ni usmál. „Jenom mi Richarde promiň,“ pokračovala Dáša „že jsi po mém orgasmu tak zlitej.“ „Nóó, to nic Dášo. Bylo fantastický zažít Tvůj vrchol takhle zblízka.“ odpověděl jsem s úsměvem a hleděl na Dášu, která teď měla ve tváři rumělkovou barvu. „Ale teď by sis to měl pěkně užít i Ty, Ríšo!“ řekla a položila mi svou hebkou ručku na penis. Její dotyk byl tak jemný, že mi v údu zacukalo a já cítil, jak se do něj opět vrací nával vzrušení. Velmi citlivě mi po něm přejížděla dlaní, občas s citem sevřela mezi palcem a ukazováčkem žalud. Netrvalo to dlouho a opět stál jak svíce. Dáša se přesunula mezi má kolena a předklonila se. Její ňadra se při tom svůdně pohupovala. Pravou rukou mě uchopila za penis, levou mi zlehka podebrala šourek a začala mi s neuvěřitelným citem mnout varlata. Byl to neuvěřitelně slastný pocit. Díval jsem se na ni, jak mi její pravá ruka v pravidelném rytmu přejíždí přes hráz žaludu, žalud a zase zpátky. Prsa se jí houpala do rytmu. Natáhl jsem k nim ruce a uchopil je. Bylo nádherné držet ji při těch pocitech za ňadra, potěžkávat je a mezi prsty mnout jejich velké bradavky. Chvíli mě tak Dáša hladila. Pak se však sklonila k mému údu a přisála se k němu. Její jazyk mi hbitě přejížděl po žaludu sem a tam. Mé vzrušení nabíralo na síle. Šourek se mi svraštil, ale Dáša dál sála a mnula varlata. Prožíval jsem opravdu velmi silné pocity. Zavřel jsem oči. Začal jsem si představovat, jaké by to bylo, kdyby nyní můj penis neobemykala ústy, ale svým klínem. „Líbí se Ti to, Richarde?“ zeptala se, když přestala můj penis sát a začala jej jemně hladit. „Jo, líbí. Moc.“ „Máš zavřené oči Ríšo, na co myslíš?“ ptala se dál. „Na to jak jsem v tobě...“ řekl jsem upřímně popravdě. Dáša prakticky ihned přestala můj penis hladit. Ustala i s příjemným mnutím šourku. Tak! Pomyslel jsem si, to jsem asi říkat neměl. Asi jsem jí tou upřímnou avšak jinak nic nevyžadující odpovědí vyplašil. Jasně, všechno má své meze. Hlazení se dá ještě tolerovat, ale styk – to by bylo asi fakt moc. Takže konec. Půjde se spát. Běželo mi hlavou. Oči jsem měl stále zavřené a užíval si doznívající příjemné pocity. Vnímal jsem Dášin pohyb. Asi se chce přesunout na svou polovinu postele, zhasnout lampičku a jít spát, odhadoval jsem. Dáša se však k mému překvapení přitiskla svým klínem na můj. Cítil jsem jeho teplo a vzrušující vlhko. Stydkými pysky mušličky mi začala přejíždět po penisu. Otevřel jsem oči. Dáša se předklonila až se ňadry dotkla mé hrudi. Začala pomalu kroužit boky. Dotýkala se tak zlehka štěrbinkou své mušličky žaludu mého údu. Sotva se jej dotkla opět se zase od něj oddálila. Avšak při jednom z nesčetných dotyků se neodvrátila. Na špičce údu jsem pocítil vlhko a teplo Dášiny pipinky, které se postupně šířilo dál po celé délce penisu. Dáša začala pomalu dosedat. Uchopil jsem ji za boky. Snad proto, abych zabránil případnému vyklouznutí, kdyby si to Dáša na poslední chvíli rozmyslela. Jenže Dáša nehodlala svým klínem opustit můj úd, který právě pronikal do jejího nitra. Zanedlouho jsem ucítil na stehnech její zadeček. To Dáša dosedla na můj klín s penisem v pochvě. Seděla na mě, vzpřímila se a pomalým pohybem pánve dopředu a dozadu si o můj podbřišek začala dráždit klitoris. Cítil jsem jak mi prokrvený penis v jejím lůně tepe. Její tempo se zrychlovalo. Opět se předklonila. Její ňadra se ve zrychlujícím tempu před mýma očima zuřivě houpala, bradavkami se dotýkala mé hrudi. Mé vzrušení se stupňovalo. Bylo mi jasné, že každou chvíli dospěji k svému orgasmu a že musím z Dáši rychle ven. „Dášo... já už to déle nevydržím… já už budu… „ udýchaně jsem ze sebe vypravil varovná slova. Dáša rychle ze mě sesedla, sesula se k mému údu a vložila si jej mezi svá velká ňadra. Pohyby nahoru a dolů jej začala třít. Během chvilky mi ve varlatech zacukalo. Vzepjal jsem se a ucítil jsem nával tepla, který se z varlat řítil penisem už ke špičce žaludu. Několika mohutnými výstřiky jsem dospěl k orgasmu do Dášiných ňader. Ta svá prsa stále tiskla na můj penis. Pak své sevření uvolnila. Můj úd z nich vyklouzl. Dáša si po nich začala mé semeno roztírat. Oddychoval jsem a díval se na ni. Na její velká ňadra, lesklá od mého sperma. „Tak co Ríšo, líbilo se Ti to?“ zeptala se a usmála se na mě. „Líbilo Dášo. Bylo to nádherný.“ odpověděl jsem a úsměv jí opětoval. Dáša se natáhla k vypínači lampičky a zhasla. Pak si na mě, příjemně lepkavá od mého semene lehla. Objal jsem ji a oba jsme usnuli.

Probudil jsme se, když slunce začalo stoupat nad vrcholky stromů nedalekého lesa. Nadzdvihl jsem se, opřel o loket a pohlédl na Dášu, zda už je také vzhůru. Dáša byla přikrytá jen do půli těla, takže mi vystavovala svá ňadra na obdiv. Oči měla zavřené. Usmál jsem se na ni a pohladil ji něžně po tváři. Má ruka pak sklouzla přes její rameno, na obnažené pravé ňadro. Zlehka jsem jej stiskl a palcem přejel přes bradavku. Dáša otevřela oči. „Dobré ráno Dášo“ povídám a políbil jsem ji na bradavku levého ňadra. Usmála se, „Dobré ráno, Ríšo.“ odpověděla. „Byla to krásná noc, viď?“ pokračoval jsem a přitom ji hladil po prsou. „Byla.“ vydechla. „Víš Dášo, já mám teď takový pocit, jako by se včerejší nocí konečně dokončilo a uzavřelo něco, co bylo stále otevřené a neuzavřené. Mám tím na mysli tu noc, co jsem u tebe tenkrát přespával. Toužil jsem jsem po tobě, ale k ničemu nakonec nedošlo. Celou tu dobu až do teď jsem přemýšlel, jaké by to bylo. Ta touha vědět, prožít to Dášo, ale stále přetrvávala.“ odmlčel jsem se. „Jsem rád, že jsme se nakonec přeci jen pomilovali.“ Podíval jsem se jí do očí. Dívala se na mě, usmívala se. Oči se jí leskly. Byla dojatá. Cítila to také tak. Než jsme vstali, osprchovali se, oblékli a vyrazili zpět na naší chalupu, ještě chvíli jsme vedle sebe leželi a dívali se na sebe. Oba jsme z našich vzájemných pohledů vyčetli, že jsme včerejší nocí konečně uzavřeli jednu otevřenou kapitolu, a že včerejší naše poprvé, bylo také naposled.