Erik

Odemkl dveře svého bytu a vešel do velké prostorné haly. Uvítalo ho velké zrcadlo, kde si mohl znovu prohlédnout, jak mu to sluší. Oblek, nejnovějšího modelu, přesně ulitý na jeho postavu a stojící půlku jeho měsíčního platu, nakrátko střižené vlasy, perfektně a pravidelně udržované v místním Barber studiu, boty naleštěné z pravé kůže.
Jen to vlastní auto mu ještě chybělo. Ale věděl, že vše není hned. Ani tohle jeho hnízdečko nebylo zadarmo. Když opustil dětský domov přespával u přátel. Chodil na brigády a každý den dopoledne se učil v pomaturitním kurzu angličtinu tak , aby uspěl v pohovorech na manažera v autoprůmyslu.
To byl jeho cíl. Vést lidi, organizovat a řídit to, čemu rozuměl a to byly auta. Měl přehled, jaký model který automobilka vyrábí a co bude jeho předností pro klienty a co nevýhodou. Zajímal se o pohonné hmoty. Které mají budoucnost, které ne a u kterých je třeba ještě s rozhodováním či hledáním alternativy počkat. Dokázal skvěle odhadnout lidi, kdo má na kterou pozici vlohy a kdo se naopak přeceňuje. A tak nebylo divu, že po pár letech, kdy na stavbách dělal tu nejhorší práci a kdy pracoval na své angličtině, se mu podařilo dostat do automobilky, stát se manažerem a našetřit na zálohu na byt v centru Brna a oblek, který ho tak těšil a v kterém si připadal tak děsně přitažlivý.
Ohřál si pizzu, kterou včera cestou z práce koupil na rohu ulice. Oblek pomalu sundal a pověsil do skříně. Přejel jej kartáčem a válečkem na chlupy a okem ho zkontroloval, aby zítra na poradě neměl ostudu s nějakým flíčkem na oblečení.
Zasedl ke stolu a projížděl novinky ze světa. Co se děje v Číně, jaká se situace na Ukrajině. A pak se podíval na svou situaci. Kolik musí ještě našetřit, aby si mohl koupit nové BMW, které si tak moc přeje a kolik musí ještě zaplatit splátek, aby mu tento byt říkal pane.
A pak si na ni vzpomněl. Na Magdu. Na jeho nejoblíbenější osobu z domova. Na tu, která by z něj dnes měla radost, kdyby ještě žila. Kdyby se jí rakovina vyhla a on jí mohl aspoň občas zavolat nebo se s ní aspoň na chvíli sejít. Nemohl jí mít, věděl, že jejich vztah nemá budoucnost, ale i tak mu tolik dala. Naučila ho milovat, dělala mu mámu, ale i milenku zároveň. Před ní, si nemusel hrát na hrdinu jako ostatní kluci, které opustili či odložili rodiče, před ní mohl být sám sebou.
Nikdy nezapomene na jeho poprvé. Na jeho poprvé s ní. S tou, která byla jiná než ostatní vychovatelky. S tou, která ho kryla, když se zdržel s klukama venku, která ho nastříkala voňavkou, když smrděl po cigaretách, ať to nepozná ředitelka, s tou, která mu pomáhala s angličtinou, protože procestovala půlku světa, ale hlavně s tou, která ho přistihla jak si honí v jejím pokoji, s jejíma kalhotkama s ruce. A místo, aby udělala scénu, místo aby se na něj nazlobila, tak jen zhasla světlo, zamkla a rozhodla se naučit jej vše, co potřeboval znát.
Stále cití vůni toho pokoje. Ani nevěděl proč tam šel, dveře byly pootevřené a tak nakoukl, zrovna ležela na stole čerstvě uvařená káva. Tu si Magda vždy dopřávala na noční směně. Nechodila spát, jako ostatní vychovatelky. Uvařila si kafe, četla cestopisy a byla připravená chlapcům pomoct, kdyby něco v noci potřebovali. Erik nic nepotřeboval. Jen byl zvědavý, tak vstoupil dovnitř. Vše měla urovnané, uklizené, jen na zemi ležela její sportovní taška, lehce otevřená a čouhalo z ní prádlo, které si do práce přinesla, protože věděla, že následující tři dny bude sloužit. Jen se lehce dotkl těch černých krajkových kalhotek. Nikdy nevěřil, že ona něco takového nosí. Nebyla stará, měla kolem 45 let, ale působila tak étericky. Oblečení ji hrálo mnoha barvami, vlnité narezlé vlasy ji splývaly až na záda, zelené oči zářily stejně jako její úsměv, který ji nikdy z tváře nezmizel. Nic pro ni nebyl problém. Ani to ,že má nadváhu a na levé ruce má velkou jizvu z toho, jak skočila špatně na Kanárských ostrovech ze skály do moře. A tu teď stojí. Nevěří svých očím, nevěří ani svým dotekům, které směřuje na kalhotky v jeho rukách. Pak si přivoní. ,, Ach....škoda, jen aviváž.... kdyby tak voněly po ní.“ Při představě, že je má na sobě se mu postaví a on se neovládne a začne si ho přes tepláky třít. Chce to. Chce si ho vyhonit, teď hned. Dokud má tu jedinečnou možnost. Chytí svého ptáka do ruky a honí si to. Rychle, svižně, hlavně ať už se udělá a využije tuto možnost. Těsně před koncem zaskřípou dveře. Ona tam stojí a ústa má dokořán. ,,Co teď ?“ Řekne si Erik. ,,Mám přestat? Mám ho schovat? Zahodit kalhotky?“
Na myšlení není čas, ona však zhasne a zamkne. ,, To je v pořádku Eriku. Je to přirozené, že se ti mé prádlo líbí. Jistě jsi ještě nikdy podobné neměl možnost držet v rukou. Dodělej si to. Já budu hlídat, ať máš na to klid." Nemohl tomu uvěřit. Opravdu to řekla? Má to fakt dodělat.....? Stál, stál on, i jeho pták a stála i ona, ale nic se nedělo. ,, Copak? Chceš pomoct...?" ,, Já, já... nechtěl jsem, teda chtěl jsem, ale teď nevím co chci...." ,, Ale víš." řekla a sedla si na postel tak, ať ho má přímo před sebou. Natáhla ruku před sebe a říká: ,, Pojď, podej mi ho. Ukážu ti, jak na to….“ Udělal pár kroků dopředu a ona mu jej chytla přesně uprostřed. Jemně, jako kdyby byl z porcelánu. ,, A teď ti ho budu pomalu honit…“ řekla šeptem a začala. Projížděla mu přes předkožku a pozorovala jeho pohled. Jeho vzrušený pohled. Tušila, že je nezkušený. Že ještě žádnou neměl a vyvrcholí brzy, ona však dělala pauzy. Pokaždé, když cítila, že to na něj jde, zastavila. A zastavila klidně i po dvou tazích pohybu, jen ať si to chlapec užije. ,, Já už to chci. Já už to nevydržím!“ prosil ji, když s honěním opět přestala těsně před vrcholem. ,, Dobře, dodělám ti to, kde mě chceš postříkat? „ Styděl se, tak moc se styděl a tak jen šeptem řekl: ,, Na prsa.“ ,, Jistě, to mě mohlo napadnout.“ Rozepla si knoflíčky své světle zelené kárované košile a odkryla krásnou krajkovou bílou podprsenku s jejími plnými ňadry. ,, A co šáhnout, nechceš si?“ ,, Můžu?“ Ani mu neodpověděla a už mu namířila ruku přímo do výstřihu. Pomalu si odepla podprsenku a on jí začal mačkat bradavky. Jednou rukou, pak to nevydržel a použil obě. ,, Bože to je krása…“ vydal ze sebe. ,, S čím ti ještě mohu pomoci?“ zeptala se ho a očima sjel k jejímu rozkroku. ,, Chápu…“ a už si stahovala džíny a ukázala mu další krajkový model a to kalhotky a mašličkou, přesně nad mušličkou. ,, Pohlaď ji. Ale jen přes kalhotky.“ ,, Hladil ji jednou rukou přes mašličku až ke stehnu. Druhou ji mačkal naďro, lehce tahal za bradavky. I když si to Magda nechtěla připustit, tak i jí to vzrušovalo. Chtěla se stát jeho mentorkou. Zavést ho do taje erotiky, jen tak lehce, jen tak jak on bude potřebovat a chtít, ale teď už to chtěla i ona. Tak dlouho to nedělala s mužem. Najednou se osmělil a prstem zajel pod okraj kalhotek. Ucítil její chloupky, pak přidal další prst a zajel hlouběji, ucítil teplo a tu vlhkost, tu lepkavou vlhkost, která ho lákala pokračovat v tom, co začali. Nekoordinovaně pohyboval prsty všemi směry a jí se to moc líbilo. Vzala zpět do svých rukou jeho úd a začala ho opět pomalu honit. Ne, on ji neudělá. Není přece vůbec zkušený, pomyslela si. V tom ucítila jeho semeno, vyletělo tak rychle, tak nečekaně. Přímo jí do výstřihu, teklo si tam jen tak a on přestal. Vydechl a koukal na tu spoušť co z něj na ní zbyla. ,, A co teď?“ ,, Nevím, co bys chtěl dělat….?“ ,, Chtěl bych vidět i tebe, chtěl bych vidět i ženu když se udělá.“ ,, To nečekala. Myslela si, že bude chtít na pokoj, nebo ho do ní zasunout, ale nenapadlo ji, že by myslel i na ni. I na její blaho. ,, A chceš mi pomoc a nebo se jen dívat…? ,, Jen dívat. „ Dobře…..“ roztáhla nohy a začala si ji dráždit. ,, Nic tam nevidím….“ ,, Promiň, máš pravdu.“ Řekla a sundala si kalhotky. Prsty se přejížděla přes celou kundičku. Rozmazávala si tam její výtoky všemi směry, natahovala si pysky, zastrkávala po jednom i dvou dovnitř a u toho vzrušeně oddychovala. Byla to jen předehra. Věděla, že tohle ji úplně k orgasmu nedovede. Tak si našla poštěváček, začala točit proti směru hodinových ručiček. Nejdříve pomalu, pak rychleji. On jen zíral s pusou dokořán. Nevěděl, zda ho více vzrušuje její sténání, tekutiny, které má všude na ruce nebo ta představa, jak jí ho tam namáčí….. Ta představa, kterou mu jeho pták utvrzoval dalším tvrdnutím a zvedáním se. Magda cítila, že už to brzy bude, že se blíží ke konci. Když v tom si všimla, že se jeho hlava blíží k její frdničce ,, Copak, špatně na ni vidíš.“ Né, chci ji cítit.“ A nasál vůni jejich šťáv. Pak už ani nevěděl, jak se mi to stalo, ale najednou ho měl zabořeného v ní. V té baculaté buchtě s těmi šťávami, v tom teple, v těch kouskách masa, co ho k sobě tak lákaly…. A přiráží. Jednou, dvakrát, potřetí a vybuchuje. Bylo to rychlé, přesně jak ona předpovídala. Udělal se a pak ho vytáhl, semeno jí teče po pyscích na hráz, rám postele a trochu kaplo i na zem dolů. On před ní stojí, zrychleně oddychuje a říká jen : ,, Promiň, nevydržel jsem to. Bylo to tak krásné a ty jsi asi nebyla že?“ Naivní poznámka, napadlo ji. ,, Nebyla, ženy potřebují více času a více péče… to ale nevadí. To se naučíš…“ ,, Chci se to naučit hned! Hned teď!“ ,, Opravdu?“ ,, Ano, řekni co mám dělat a udělám to.“ ,, Dobře, strč mi dva prsty dovnitř….né tak hluboko a zamiř je nahoru. Cítíš to? Takový hrbolek… zatlač. Hm… a víc…. Rychleji…. To je ono….“ Pokračoval v tempu, cítil, jak zní teče šťáva, všiml si ,že zavřela oči, zrychlil, víc a víc… tak dlouho dokud neuslyšel její zaúpění a neucítil větší množství jejího výstřiku, které mu přejelo přes prsty až na podlahu. Magda se pomalu vzpamatovala a pohladila ho po tváři. ,, Vždy, když budeš něco potřebovat, jsem tu pro tebe. A je jedno, co to je. Jsem tu a vždycky budu.“ Tak to řekla a Erik byl rád, že ji má. Bohužel né na dlouho. Ještě za pár měsíců po jeho poprvé s ní odešla na nemocenskou a už se nikdy nevrátila. Oplakal to. Ano, oplakal ženu, která mu nahrazovala matku i milenku.
A teď? Teď jí to symbolicky vrací. Hledá si ženy, které mu jí připomínají. Dělá jim dobře. Dělá jim to, co jim vidí na očích, co ví, že je uspokojí, potěší a jako odměnu si bere symbolicky jejich kalhotky. Talisman jeho úspěchu, za který vděčí jen a jen Magdě.