Restart

Cvičení už skončilo a najednou byla ve sprše úplně poslední. Jak by taky ne, většinou je poslední Simona, ale ta ji dneska zdržela. Že zrovna Simona - velký kozy, sebevědomí, zadek, velký prostě všechno. Jakmile začala mluvit, nedalo se to zastavit, plynule přešla od chlebíčků k dovolené v Chorvatsku, k prádlu, skočila k sexu, a přes doktorku a bájení o tom, jak si TO s Péťou včera večer oba parádně užili skončila u složenek za elektriku. Všechny ty řeči o intimnostech od ní zněly jako nabídka masa u řezníka, s tím rozdílem, že nezapomněla zcela nenápadně naznačit, který kousek je jakože v kurzu. Teda kozy měla výstavní, to musela Daniela uznat, zvlášť po dvou dětech, ale jinak.. Párkrát se přistihla že si představuje, jak je hladí, a vůbec jí to nebylo nepříjemné, spíš naopak. Přivřela oči a zkoušela si vzpomenout na ten pocit. Lechtal na páteři, jo to by šlo .. Jenže Sima do toho prostě vždycky hodí vidle... jak přešaltruje na jiné téma, jak s nima třese, když se směje jako chlap, a ta až vulgární póza, kdy dá jednu nohu na lavičku, aby celá šatna viděla že i TAM to má velký ... brr. Ne, to fakt ne!

To už radši Lídu. Ta je tady omylem. I když. Nikdy neviděla něco tak dokonalého. A to měla tři děcka! Akorát štíhlá, blond vlasy až skoro do pasu, jako Sisi. Fakt krásný prsa akorát do ruky, zadek jak dva kmínky a na podbřišku pečlivě zarovnaný blonďatý kobereček. Nebylo na ní nic, opravdu nic, co by scházelo, nic, co by přebývalo. Dokonalá mokrá fantazie všech chlapů, co kdy potkala. Jako kadeřnice se navíc o sebe dokonale starala, Deset minut sprchy, pak hodina krémů, blazámů, vodiček, laků a kdovíčeho. Když startovala ze šatny, bylo to jako když jde na přehlídkové molo. A pokud nepromluvila, byla za bohyni, co utáhne na prstu ruky tisíc chlapů. S Danielou se ale bavila, a tak aura rychle opadla. Co jí příroda nadělila v kráse, to ubrala v hlavě. Uměla - podle ní - dobře jen tři věci a těmi se Daniele postupně pochlubila - šukat, stříhat a lakovat nehty - přesně v tomhle pořadí. Detaily svého milostného života se starším podnikatelem podávala nenápadně, ale přesně a bez uzardění. Nevadilo jí, ani když si pozval sekretářku, se kterou to - jak říkal - pro jistotu - táhl taky. Společně napřed zničily jeho a pak se zabývaly jedna druhou. A dokud prý ji ten její bude chtít, nemá s tím problém. Však žijeme jen jednou! A i když Daniela věděla, že by ji to asi nic extra nepřineslo, tohle by za pokus asi stálo. Ale jen z nouze, ten vítr v hlavě ji děsil a měla i trochu pocit, že ten Lídin obal brzo zestárne, ale teď, teď to bylo maso!

To Hanka to je jiný kafe. Tichá, drobná, štíhlá, vycvičená, na první pohled neskutečně chytrá - prý učí kdesi na univerzitě. Nikdo by jí nehádal padesátku. "Bože takhle v těch letech vypadat!" Jenže ona taky skoro nemluví, jen se usměje, mrkne zpoza brýlí, a je fuč. Párkrát na sebe narazily ve sprše a poprvé se při pohledu na ni lekla, jestli je to opravdu dámská šatna. Malá drobná klučičí prsa, na těle ani chloupek, svaly ... a přece se nebude pro sichr dívat na to jakou ji má. No dobře, stejně se nakonec podívala. Hladkou, holou, malou, uzavřenou - jako byla celá ona. Nikdo o ní vlastně pořádně ani nic nevěděl, jen problesklo, že má stejně tichého manžela ( asi ten chlápek s Volvem, co na ni občas venku čekal), ale jinak nic. Nene, paní dokonale nenápadná, a taky nezajímavá. A navíc, nemohla si pomoct, ale připomíná jí Kláru. Jo, Kláru, tu dlouhonohou pubertální čúzu, kterou našla napíchnutou na svém manželovi v jejich vlastní posteli. Řvala jak na porážce, škrábala Petra na hrudníku, trhala si vlasy a vůbec si jí nevšímala. V její vlastní posteli mu ojíždí jejího manžela, chlapa, který poslední dobou vyměnil sex za všechno možné jiné, co ho napadlo. Teda - jak teď viděla - taky za sex s ní. Byla bílá vzteky, na tu postel, na tu čúzu, na něho. A vlastně nejvíc na něho, jak se tady najednou vlní, jak přiráží, heká a nechá se rajtovat jak nějakej subík v blbým pornofilmu. Jako v tom jejich pornofilmu, tehdy před dvaceti lety, kdy si to rozdávali všude, kde se dalo. Kdy nevadil písek v kalhotkách, odřená záda, ani tráva ve vlasech. Vztekala se, protože tehdy na něm byla napíchnutá ona. A bylo to fakt boží, to si ještě pamatovala. Za nic na světě by to nevyměnila. A taky asi vypadala jako pornoherečka, jenže to bylo tehdy a s ní. Když ho za dva dny vyhodila, bylo jí jasné, že se jede rovnou nechat zrajtovat tím modelem s novějším datem výroby. Dětem to pak vysvětlila, že si prostě nerozumějí a že je to tak lepší pro všechny. Ostatně obě byly už z domu, tak to jen odkývaly. Ale jí bylo mizerně ještě rok.

"Ahoj!" zaznělo z šatny - Martina. Uštvaná matka dvou roztomilých kluků, co si sem místo cvičení chodí spíš odpočinout. Ta se často ani nesprchuje, spěchá. Bydlí kousek a letí hned po cvičení zachraňovat domácnost před katastrofou. Měly skříňku hned vedle sebe, dvě děti a podobné starosti, tak si tak nějak padly do oka. A měla možnost si ji taky důkladně prohlídnout. Samozřejmě nenápadně na etapy. Kterou by taky zajímala druhá ženská, teda pokud není lesba. Jako mladá musela být hodně pěkná, hnědé vlasy, modré oči, vysoká akorát. Teď už se na ní projevil temperament jejích dvou malých dětí, ale pořád to bylo chytlavé. Prsa měla větší než Daniela, a i když byly už volnější, jakmile je nacpala do své oblíbené podprsenky, museli všichni chlapi při pohledu na ně slintat. A to kdyby věděli, co ukrývají kalhotky, to by teprve byly potoky. Pevný a správně kulatý zadek - teda sem tam celulitida, ale co, tohle doma určitě nevadí, a vepředu krásný zhruba zastřižený hnědý kožíšek. Ten se líbil i Daniele. Při pohledu na něj si občas představovala, jak si ho jen tak zkouší pohladit a vyzkoušet, jak je měkký, hm, to by bylo. Zabořit do něj prsty a pak je zas pomalu vytáhnout. "Tak tuhle bych brala hned.!" procedila s přivřenýma očima do proudů tekoucí vody, ale pak se rychle narovnala, přejela si rukama vlasy a pro jistotu zkontrolovala jestli v šatně nikdo není. Naštěstí ne. "Sakra, jsem rok sama a už blbnu. Ještě si budu muset dávat studené sprchy!"

Nechtěla si připustit, že bez Petra má sice jasno ve vztazích, ale pomalu ale jistě jí začíná chybět. Teda ne že by stála o jeho návrat, ale přeci jen, ten jeho penis a šikovné prsty - to jí chybí. Párkrát se zkusila sejít s kolegy z práce, ale nestálo to za nic. Buďto to byli velcí slušňáci, nebo už jim skončila sezona, kdy to prostě s holkama šlo. Dostali se i do postele, ale to co uměl Petr, to nezažila. Když spolu začali chodit a žít, bral si ji kdykoli měl chuť a ona si to užívala jako jízdu na horské dráze. Často ani neodložil tašku z práce jen ji prostě narazil na linku, odhrnul kalhotky a jel. Nechala se přibíjet k té staré olezlé kuchyni a byla jako v ráji. Každý kousek těla vibroval a ona zatínala prsty až jí bělely klouby. Kolikrát spolu zamokřili podlahu v kuchyni, a pohovku pak raději rovnou vyhodili. Chodili se milovat na střechu jejich paneláku v teplých nocích, nebo to dělali třeba u okna, když venku svítilo do tmy město. Kouřila ho v autě když si jen tak zašli nakoupit, a on jí to oplácel na zadních sedačkách o kousek dál, kde už mohla dát nahlas najevo, jak se jí to líbí. A přestože si spolu pak vyrobili dvě děti, pořád na sebe měli ještě dlouho chuť. Jen museli častěji volit třeba auto, protože malý byt nebyl pro tyhle smrště úplně ideální. A vlastně ani nevěděla, kde to začalo drhnout.

Bylo zvláštní, jak si teď sama, v cizí sprše vybavovala na všechny ty detaily. Cítila, jak jí zase celé tělo vibruje, jako by tu byl s ní, v ní. V klíně se jí rozlévala horkost a padající voda ji dráždila na bradavkách. Tohle zná, ano, to je ten pocit. Už se bála že ho zapomněla. Ale tělo se nemýlí. Stála tu pod proudem vody, smývala ze sebe dávno umyté mýdlo a místo svých rukou cítila jiné, cizí. Přejela si po prsou a když palcem a ukazováčkem ruky jemně stiskla naběhnutou bradavku, druhá ruka se už bez ptaní vřítila rovnou do klína. Automaticky se opřela zády o studené kachličky a tím primitivním způsobem se dráždila. Byla horká, vzrušená, dech se jí krátil a začala potichu sténat. Zatím jen tak do zvuku sprchy. Ale znala se, pokud bude pokračovat, za chvíli to bude mnohem hlasitější. Přejela z jednoho prsa na druhé, A zase zaútočila na bradavky. Ještě víc rozkročila nohy a druhá ruka nemilosrdně plenila mokrou pičku. "Nemůžu, tady ne, tady fakt, ne! Někdo přijde, to bude trapas!" Poslední záchvěvy zdravého rozumu jí křičely v hlavě, aby odvrátily možnou katastrofu. Ale pud byl silnější. Vyprahlé tělo si vzpomnělo na vše, a nehodlalo z toho slevit ani o píď. Srdce jí bušilo jako o závod, hlavu a záda tiskla silou proti zdi o kterou se opírala, a kolena ji začala pomalu zrazovat. Před očima se jí míhal podivný kolotoč těl, explodujících pohlaví, milostných poloh a zážitků. Viděla a zřetelně slyšela vzdechy, křik i pláč, mlaskot, nárazy těl a byla jako v rauši. Ne, ještě to nebylo finále, ale už bylo někde za rohem. čím dál víc cítila každý dotek. Tělo bylo napnuté jako struna kdekoli se dotkla, nebo kam i spadla kapka, explodoval šrapnel. Tohle se nedá zastavit, tohle nemůžu zastavit. Určitě už i zrudla v obličeji. To znala, věděla jak vypadá při a po milování, jednu dobu to rádi dělali naproti zrcadlu, takže své výrazy znali dokonale. Levá ruka ji začala malinko bolet. Byla to spíš taková křeč, jako by jí tělo chtělo naznačit, že už, už to bude..

"Haló, je tu ještě někdo? Budu kódovat!!" I uder palicí do hlavy by byl milosrdnější. "Správce!!" Zapomněla na něj jako na smrt. Teda spíš na malou smrt, kterou si tu zkoušela vyvolat. Mozek se rychle vrátil z obláčku na zem a začal panikařit. V záchvatu náhlé střízlivosti ji nenapadlo nic lepšího, než otočit modrým kohoutkem pořádně doprava. Ledová voda fungovala znamenitě. Erotický film skončil a nestihl promítnout ani titulky. "Ano, ještě prosím pět minut, jen se obleču a můžete!" Byla zpátky na zemi. Za další tři minuty byla suchá, oblečená a rvala se do těch zatracených nových zimních bot, co si dnes koupila. Rychlostí vojáka při poplachu pak sbalila sebe, věci a s omluvným úsměvem na rtech proklouzla kolem staršího správce ven na ulici. Teprve tam zavřela oči a hluboce se nadechla. Jak pomalu vydýchávala, stoupal v ní čistý, jako sklo jasný pocit, který už dlouho neměla. Pocit, který se vrátil, a který jí říkal, že odteď už to bude zase jiné, nové, ale určitě správné.

"Tak. A teď rychle domů, mám co dohánět. A příště se sprchuju doma. Tam je klid. Na všechno klid."