Pracovní pohovor (GAY)

Hledání nového zaměstnání může být hodně stresující záležitost.
Občas se na Vás ale usměje štěstí. Jako na mě když jsem se ucházel o místo řadového administrativního pracovníka a místo toho dostal pozici osobního asistenta a děvky mého nového šéfa.

Za poslední měsíc jsem absolvoval pět pracovních pohovorů. Výsledek byl vždy stejný...."Děkujeme, ozveme se Vám". Bylo to nesmírně frustrující, ale práci jsem nutně potřeboval a nezbývalo než hledat dál.
Narazil jsem na další nabídku práce, kde středně velký podnik hledal administrativního pracovníka. Všechny základní požadavky jsem splňoval a tak jsem si domluvil pracovní pohovor. Hodnotit a posuzovat mě měl přímo ředitel firmy.
Vyrazil jsem v obleku i kravatě, protože první dojem je to nejdůležitější a šaty přecejenom dělají člověka.
Budova byla moderní a hezká a slečna na recepci příjemná a profesionální. Když jsem jí sdělil účel mé návštěvy, okamžitě mě ohlásila panu řediteli a poslala mě do jeho kanceláře. Nesměle jsem zaklepal na dveře a po sebevědomém "dále" z druhé strany jsem vešel. Stačil jsem se jen letmo rozhlédnout. Kancelář byla prostorná a prosvětlená. Na nábytku bylo vidět, že její majitel má vytříbený vkus. Kromě klasického vybavení mě zaujal také gauč a dvě křesla v jednom z rohů místnosti. Té vévodil masivní kancelářský stůl z poctivého dřeva, za kterým seděl majitel firmy. Můj potenciální zaměstnavatel budil již od pohledu respekt. Zaujaly mě jeho ostře řezané rysy, pěstěné vousy i na míru šitý oblek, který podtrhoval luxus celého místa. Mého snad budoucího zaměstnavatele jsem odhadoval na nějakých 50-55 let, což je podle mého pro chlapa ten nejlepší věk.
Můžu si stokrát opakovat, že sebevědomé vystupování je základem úspěšného pohovoru, ale když pak stojím před takovým respekt budícím samcem, všechno sebevědomí zmizí. Skoro se mi nepodařilo ze sebe dostat tu nejednodušší větu "Dobrý den, pane řediteli. Přišel jsem na pracovní pohovor".
"Ano, vím. A dorazil jste přesně. Toho si cením. Dochvilnost je zásadní", pronášel ten pán tvrostva zatímco se zvedal ze svého místa a mířil ke mě.
Jak se ke mě blížil, naskytl se mi pohled na jeho celou postavu. Ta byla, stejně jako jeho oblek, opravdu luxusní. Měl vytáhlé a zjevně vysportované tělo, o které se určitě pečlivě stará. Jak jsem tam stál v mém obleku z konfekce na oplácaném těle, hodně jsem se při tom srovnání styděl.
Nemohu si pomoci, ale při pohledu na pořádného chlapa mi pohled vždy zabloudí k jeho rozkroku. A tady se rozhodně bylo na co dívat. I při chůzi byla patrná opravdu velká boule na jeho kalhotách a mě proběhlo hlavou, že se tam musí skrývat opravdu pořádný ocas. Nasucho jsem polkl a zaplašil perverzní myšlenky. Musel jsem se soustředit.
To už ale stál předemnou a podával mi svou ruku na pozdrav. Chopil jsem se jí a cítil, jak mi sebevědomně potřásá pravicí v silném stisku.
"Dobrý den, pane Novotný. Jsem pan Novák, ale můžete mi říkat pane řediteli. Jsem na to zvyklý a dělají to tak všichni zaměstnanci. Pustíme se do toho, ať Vás ani mě příliš nezdržujeme. Jestli mohu poprosit, posaďte se támhle na gauč. Já se potřebuji posadit do křesla a ulevit trochu zádům. Sedím na té pracovní židli od rána.", pronesl můj budoucí zaměstnavatel a sám se vydal určeným směrem.
Posadil se do pohodlného křesla a sledoval, jak se uvelebuji na nabízeném místě na gauči, který stál proti němu.
"Tak začněme. Možná se divíte, proč pracovní pohovor dělám přímo já sám. Mám rád kontrolu nad tím, koho má firma zaměstnává a považuji se za poměrně dobrého v odhadu kvality uchazečů. Dříve jsem využíval personální oddělení, ale fluktuace zaměstnanců byla poměrně vysoká. Od té doby, co si dělám pohovory sám, se snížila o více než 30%. To jen na vysvětlenou."
Nezmohl jsem se na nic víc než hloupé přikývnutí a ze všech sil jsem bojoval s pokušením zabloudit pohledem opět na tu velkou bouli na kalhotách pana ředitele. Ten ve své řeči bez vyrušení pokračoval...
"Váš životopis jsem prostudoval a splňujete všechny základní požadavky na nabízenou pozici. Zaujala mne vaše poznámka o počítačové gramotnosti. Zde bych Vás požádal o podrobnější vysvětlení".....

Pracovní pohovor se posouval dál a jeho průběh byl víceméně standartní. Pan ředitel se ptal a já odpovídal a doplňoval. Nedařilo se mi ale plně soustředit. Kdykoli se on na chvíli zamyslel a vypadalo to, že mi nevěnuje plnou pozornost, neubránil jsem se já, abych očima nesjel na jeho rozkrok. Neměl jsem sex už přes měsíc a předemnou tu sedí můj ideál alfa samce.
nebyl jsem ale asi tak nenápadný jak jsem si myslel. Když jsem několikrát po letmém pohledu na tu bouli na kalhotách zvedl oči zpět nahoru, všiml jsem si, že se pan ředitel mírně usmívá. Nicméně situaci nijak nekomentoval a v mém výslechu pokračoval bez přerušení dál.
Jak se pohovor ubíral dál, všiml jsem si, že se jeho nohy neustále mírně rozevírají od sebe. Přičítal jsem to tomu, že se majitel firmy uvolňuje a dělá si větší pohodlí. Zdálo se mi také, že je jeho boule na kalhotách stále větší a větší. Nejprve jsem si říkal, že si to jen představuji, ale časem jsem musel připustit, že to tak opravdu je. Neuvěřitelně mě to vzrušilo a moje schopnost soustředění poklesla o další desítky procent.
Ze zamyšlení mě vytrhla další věta pana ředitele: "No pane Novotný, musím říci, že se mi zatím jevíte jako vhodný kandidát. Potřebuji si ale ještě prověřit jak rychle dokážete pracovat s počítačem. Mám na stole notebook. Nadiktoval bych Vám několik vět a ověřil si, že dokážete psát dostatečně rychle. nepřijímám adepty, kteří do klávesnice bouchají jedním prstem."
S těmito slovy ukázal ke svému stolu na židli před ním a postavil se.
To, o čem jsem do té chvíle jen spekuloval, se mi potvrdilo. Jeho rozkrok během našeho rozhovoru nabobtnal do obřích rozměrů a boule na kalhotách napínala látku. Nemohlo být pochyb, že je vzrušený.
Já jsem jen nasucho polkl a se slovy "ano, pane řediteli" se zvedl a zamířil k určené židli.
Usadil jsem se, otevřel notebook, vytvořil nový wordovský dokument a čekal.
On vzal ze svého stolu nějaký úřední dopis a začal diktovat. Psal jsem co nejrychleji a cítil, jak za mnou při diktování přechází. Čas od času se o mě zezadu opřel a přes rameno mi nahlédl do monitoru, aby kontroloval, zda píšu bez chyb. Boule na jeho kalhotách mi tlačila do zad nebo do ramene a můj malý ocas byl z celé té perverzní situace jako kámen.
Po jednom takovém letmém dotyku se už neodtáhl a zůstal na mě natisknutý. Dál diktoval jako by se nic nedělo. Cítil jsem, jak mi ta velká boule vyvíjí tlak na rameno. V posledních větách jsem dělal jednu chybu za druhou a nakonec jsem to nevydržel a pootočil hlavu na stranu, kde stál můj potenciální zaměstnavatel. Přímo před očima jsem měl jeho rozkrok, který právě testoval kvalitu látky na poklopci.
"Děje se něco, pane Novotný?", zeptal se ten sebevědomý alfa a mě bylo jasné, že si se mnou hraje jako kočka s myší.
"N..ne, pane řediteli", jen jsem odpověděl a otočil hlavu zpět na monitor.
Dočetl poslední větu a poodstoupil odemně. Opřel se zády o stůl, takže jeho boule na kalhotách čněla do prostoru.
"No, pane Novotný, máme to za sebou. Jsem s Vámi víceméně spokojen. Během diktování jste udělal více chyb, než by se mi líbilo, ale řekněme, že to bylo kvůli nervozitě z pohovoru." Znovu se usmál a mě bylo jasné, že moc dobře ví, z čeho jsem byl ve skutečnosti nervózní.
"Snad již jen poslední věc. Jak jsem řekl na začátku, považuji se za dobrého odhadce lidí a myslím, že se ve Vás nemýlím. Takže co takhle za pár plusových bodů na hodnocení navíc...." a s těmito slovy se odlepil od stolu, postavil se předemě, rozepl si knoflíky na kalhotách a z jejich útrob vylovil obří penis. Musel mít přes 20 cm, byl nádherně žilnatý a obřezaný mohutný žalud se leskl kapičkami touhy. jeho vzrušení tedy nebylo jen výplodem mých fantazií.
Nebyl jsem mocen slova. Samozřejmě mě odhadl dobře, ale opravdu jsem nečekal, že se k něčemu takovému odhodlá. Hrál si se mnou jako kočka s myší, to je pravda. Až do této chvíle mohl ale kdykoli tvrdit, že jsem si vše jen představoval. Jeho sebevědomí muselo být opravdu extrémní.
Nemohl jsem se tomu dál bránit a hrát si na uraženého. Místo toho jsem si olízl rty a doširoka otevřel ústa.
On se jen samolibě usmál a přistoupil těsně ke mě. Chytl mou hlavu do svých rukou a bez jakýchkoli řečí mi svůj obří penis začal rvát do huby. Centimetr za centimetrem si prorážel cestu mým krkem. tekly mi slzy a dávil jsem se tím velkým nástrojem, ale první dojem je první dojem. Poslušně jsem držel a cítil, jak mi do brady udeřily jeho koule. Narval mi ho do hrdla až po kořen a spokojeně zamručel.
"Tak to bude alespoň za 10 bodů. A teď pěkně drž, kurvičko!"
Nestačil jsem se ani zarazit nad změnou jeho slovníku a nad tím, že přešel na tykání. Měl jsem totiž co dělat, abych ustál to, co následovalo.
Ten alfa samec totiž hodlal mou hubu zjevně využít jako sexuální pomůcku bez ohledu na jejího majitele. Pumpoval mi hlavou ve svých dlaních jako smyslů zbavený a ještě přirážel naproti. Milostivě mi dovolil každých zhruba 30 vteřin jeden rychlý nádech, ale jinak můj krk doslova znásilňoval. Obzvlášť dobře mu dělalo, když si mě na svého čuráka narazil až po kořen a pak mi hlavu silou držel. Dávil jsem se a navalovalo se mi, ale on nepovoloval. Měl opravdu dobrý odhad, protože mě pustil vždy ve chvíli kdy už to vypadalo, že to neustojím.
Najenou z mého hrdla vyklouzl a přešel za stůl, kde si stáhl kalhoty až ke kotníkům a sedl si do svého křesla.
"zalez pod stůl a dodělej mě!", přikázal a já už dokázal jen slepě poslechnout. Celá situace se mi už dávno vymkla z rukou a jediné, co zbývalo, bylo plnění pánových rozkazů.
Zalezl jsem pod stůl jako poslušná kurvička a vzal ocas pana ředitele do huby. Dál jsem se snažil ho kouřit poctivě a co nejhlouběji. Chvíli mě jen pozoroval a užíval si, ale následně mi položil ruku na hlavu a když se mu zdálo, že jeho obra nepolykám dostatečně hluboko, silou si mě na něj natlačil.
Ve slipech jsem měl pořádné mokro a čelist mě začínala pořádně bolet, ale užíval jsem si každou chvíli.
Najenou se na stole rozezvoněl telefon.
"Kurva, co zase?!", slyšel jsem nad sebou. Pak zvonění ustalo, protože pan ředitel hovor zjevně zvedl. Slyšel jsem totiž, jak říká "co se děje, Terezo. Víte, že mám pohovor!".
Já jsem potichu odtáhl svou hlavu z pánova penisu a plánoval jsem být naprosto tiše, abych mu neudělal nějakou ostudu. Na to ale on zareagoval tím, že se jeho volná ruka objevila pod stolem, chytila mě za vlasy a natlačila si mou hubu zpět na ocas jejího majitele.
Náznak mi stačil a začal jsem opět poslušně kouřit. Mezitím rozhovor nademou pokračoval. Byl jsem plně zaměstnán mou službou, ale stačil jsem pochytit, že nějaká delegace, kterou pan ředitel očekával, přišla dříve a dožaduje se setkání. Tím, kdo tady dával rozkazy, byl ale Pán, kterému jsem právě sloužil jako orální otrok. Recepční dostala za úkol návštěvníkům vysvětlit, že je pan ředitel momentálně zaneprázdněný a že musí počkat, až to "vyřídí s panem Novotným".
To udělal tak, že položil sluchátko, chytl mou hlavu do obou rukou, narazil si jí až po kořen na svého bijce a s tlumeným vzdychem mi do krku začal pumpovat mohutné dávky své mrdky.
Jeho rozkaz "polykej!" byl vzhledem k situaci celkem zbytečný. Stejně jsem neměl jinou možnost, když mi ten velký kokot vězel hluboko v hrdle. Ale to rozkazování má prostě v sobě.
poslední dávka pánovy smetany zmizela v mém žaludku a já se mohl konečně odtáhnout a nadechnout se.
Pan ředitel se zvedl, nasoukal vadnoucí penis do spodního prádla a natáhl si kalhoty.
"Posaďte se, pane Novotný. A torchu se upravte, ať mi neděláte ostudu, až budete odcházet.", pronesl.
Trochu mě zarazilo opět formální vykání, ale bez řecí jsem rozkaz provedl, posadil se na židli před stolem pana ředitele a urpavoval si vlasy.
"Pane Novotný, obávám se, že na pozici administrativního pracovníka nejste vhodný kandidát. To místo Vám nedám."
Nevěřil jsem svým uším a vytřeštil jsem oči. Po tom, co se zde právě odehrálo, my ta slova nedávala žádný smysl a cítil jsem se podvedený.
Pan ředitel ale ještě neskončil...
"Byl byste ale vhodným kandidátem na místo mého osobního asistenta. Platové podmínky by odpovídaly původní nabídce a Vaší povinností by bylo organizovat mé schůzky, bukovat hotely, letenky a konference a v mezičasu mi párkrát denně podržet jako kurva. Protože ty nejsi nic jiného! To je moje nabídka a platí následující minutu. Bereš?"
Prvních 10 vteřin z nabídnuté minuty jsem potřeboval jen na zpracování toho, co jsem právě zaslechl. Neuvěřitelný sled dnešních událostí mě dostal do mírného šoku, ale tato nabídka mě úplně vykolejila.
S každou přibývající vteřinou mi bylo jasné, že podlehnu. To jediné, na co jsme se zmohl, bylo "Ano, pane řediteli."
Bylo vidět, že ho má odpověď potěšila.
"Fajn. Aby bylo jasno, oficiálně jsi asistent. To, že jsi taky moje děvka, je jenom mezi námi. Budeš chodit do práce v obleku, abys mi nedělal ostudu. Pošlu tě k mému krejčímu, protože tahle konfekce je něco strašného. Kdybys nebyl tak dobej v orálu, už jen kvůli tomu oblečení bych tě nevzal. Nastupuješ příští pondělí v osm. Zastav se nejdřív na personálním pro základní vybavení. Jo a přijdeš s vypláchnutou dírou. Všechno jasný?"
Už jsem ani nevěděl, jestli se mi to vše jen nezdá. Jenom jsem kývl hlavou, jako ve snu se zvedl ze židle a zamířil ke dveřím kanceláře. Za sebou jsem jen slyšel, jak můj nový ředitel a majitel v jednom zvedá telefon a říká: "Terezo, s panem Novotným jsem již skončil, můžete sem poslat ty Angličany.".
Potichu jsem za sebou zavřel dvěře a vydal se ven z budovy.
Tak tady teď budu pracovat? Opravdu pěkné. Ikdyž předpokládám, že nejvíce se asi seznámím s kobercem v kanceláři pana ředitele a s deskou jeho pracovního stolu.
Moc se do práce těším!


Děkuji všem, kteří dočetli až na závěr. Potěší každá zpětná vazba ve formě palce nahoru a ještě lépe komentáře. třeba mi můžete napsat námět na další povídku.
Mrdu zdar