Konec pohádky (soutěžní povídka)

Bylo nebylo, byla jedna smutná princezna, která osaměle čekala ve své věži na příjezd prince. Po dlouhých letech a nekonečné řadě probdělých nocí, když už přestala věřit v to, že by se kdy měl objevit, konečně přijel! A byl nádherný, šarmantní, bohatý a na svém koni jí ukázal celý svět.

Pokud byste se ještě před nedávnem Zuzany zeptali co ona na to, řekla by vám, že je to přenádherný příběh.Jen měla pocit, že do toho příběhu moc nezapadá ten moment, kdy si princ jen tak mimoděk zaskočil ošukat nějakou kurvu.

Ztracena ve svých myšlenkách dokázala jen těžko poslouchat svého kamaráda Pavla, který jí právě zapáleně vyprávěl obsah nějakého nového a úžasného seriálu.

„Zuzko?“

„Hmm?“ vydala ze sebe.

„Jsi tady?“ zeptal se Pavel a hodil na ni potutelný pohled. „Vypadáš, že mě moc neposloucháš. Jestli jsi unavená, můžu jít domů.“

„Promiň... já jen..“ řekla a zastavila se. Bylo to tak absurdní. Už to v sobě nedokázala dusit. Náhle se podívala Pavlovi zpříma do tváře.

„Podvedl mě.“

„Eee...“ Jeho ústa v první chvíli jen naprázdno lovila slova.

„Podvedl mě.“ Zopakovala Zuzana. „A nejsem si jistá, jestli mu můžu věřit, když mi tvrdí, že jen jednou.“

„Jak jsi na to přišla?“ konečně ze sebe vypravil.

„Přiznal se mi. Viděli ho naši kámoši a asi se bál, že mi to někdo z nich řekne.“ Usmála se nevesele. „Prej to byla chyba a prej se jenom moc ožral. Ha! Já vždycky viděla, jak se kouká po cizích ženských, ale kráva jsem si furt říkala, že na koukání není přece nic špatnýho“.

„No do prdele“ vydechl Pavel po chvíli „Za měsíc máte svatbu! Co budeš dělat?“

„Vezmu si ho,“ odpověděla po krátkém zaváhání. „Miluju ho, a rozhodla jsem se mu odpustit... akorát...“

„Akorát?“ reagoval na její mlčení.

„Akorát že to nedokážu! Snažím se na to nemyslet, ale v hlavě mi neustále běhají obrazy toho, jak ji líbá, jak z ní strhává šaty a jak to do ní strká. Je mi příšerně. Připadám si jako bezmocnej kus hadru. On to posral, a na mně je teď abych se dávala dohromady!“

„Sakra!“ zakroutil Pavel hlavou „A co budeš dělat?“

„Nechci se pořád cítit takhle bezmocně! Já do toho vztahu, do prdele, dala všechno a tohle jsem si fakt nezasloužila.“

Náhle utichla a Pavel si všiml, že jí v očích problesklo cosi temného. „Chci mu to vrátit.“

„Vrátit?“

„Jo. Přemýšlej. Možná, že když vyrovnám skóre, tak mě to přestane tak žrát. Nechci se cítit jako husa, co si nechává jen tak ubližovat,“ řekla, a posilněná flaškou vína, kterou spolu ten večer vypili, vstala a upřeně se zadívala na Pavla. „Prostě potřebuju ošukat. Žádné mazlení. Potřebuju chytit a bejt použitá jako hračka. Chci na chvíli cítit, že mu nepatřím.“ S pohledem zabodnutým do Pavla se začala přibližovat.

„Zuzko! Co to...“Než stačil cokoliv říct, Zuzana si nadzvedla sukni a sedla si mu obkročmo na klín.

„Vím, že jsme nic takového nikdy neudělali, ale já tě teď vážně potřebuju, víš? Pomůžeš mi?“ protáhla nevinně a začala se svým klínem pomalu třít o ten jeho. Měla dost toho, cítit se jako oběť. Nikdy si nepředstavovala, že by byla takového chování schopná. Už od puberty jen pasivně čekala, až přijde ta pravá láska. Tohle však nebylo o lásce, tohle s tou hloupou pohádkou, kterou jí cpali do hlavy od malička, nemělo nic společného. Tady šlo o pomstu, a jak právě zjišťovala, pomsta může být neuvěřitelně vzrušující.

I když se Pavel zatím nepohnul, dobře přes jeho kalhoty cítila, jak na ni jeho tělo reaguje. Naklonila se a zašeptala mu do ucha: „Jestli souhlasíš, tak tenhle večer jsem jen tvoje. Neříkej, že sis to nikdy nepředstavoval.“ Zasmála se tiše.

„Víš jistě, že to chceš?“ ozval se konečně Pavel.

„Ano. Já..“

Nic dalšího nestačila říct. Pavel ji chytil za zátylek a přitáhl si její ústa k polibku. Zuzana napůl překvapeně a napůl vzrušeně vzdechla a začala se intenzivněji třít o Pavlův tuhnoucí rozkrok.

„Můžeš si se mnou dělat co chceš,“ řekla mu, když se její rty konečně oddělily od jeho. Pavel jí zkušeným pohybem rozepnul podprsenku, chytil ji za výstřih šatů a škubnutím osvobodil její prsa.

„Bože,“ pronesl s pohledem na ně upřeným. Vzal jedno do ruky a pevně ho zmáčkl. Pak se naklonil a olíznul tvrdou bradavku na druhém prsu. Zuzaně projela vlna rozkoše celým tělem. „Bože,“ zamumlal znovu, mezitím co jí jemně nasával a olizoval bradavky „Zuzko... To jsou úžasný kozy“.

Zasmála se, sjela mu rukou mezi nohy a pevně ho stiskla přes kalhoty. „Hmmm.. díky. Tohle, zdá se, taky není k zahození, už je na mě připravenej viď?“ řekla, a začala mu rozepínat poklopec.

Pavel ve snaze usnadnit jí práci ochotně vstal, a Zuzana mu stáhla kalhoty i se spodním prádlem až ke kotníkům. Náhle měla přímo před obličejem jeho už zcela tvrdé péro. Zuzana na něm na okamžik bezostyšně utkvěla pohledem. Kdyby k sobě měla být naprosto upřímná, přiznala by si, že už ji párkrát napadlo, jak asi vypadá. Rozhodně si nemohla stěžovat. Ale ne, že by na tom Zuzaně kdovíjak záleželo. „Hlavní je to, co mi s tím předvedeš,“ pomyslela si a s výzvou v očích se Pavlovi zadívala do tváře.

„Ty chceš být použitá jako hračka, jo? Můžu si s tebou dělat, co chci?“ ptal se jí, zatímco odhazoval poslední části svého oblečení.

Zuzana přikývla. Mluvil klidným, autoritativním tónem, jaký od něj ještě nikdy neslyšela, a najednou se přistihla, jak instinktivně zajíždí rukou ke svým, stále více vlhkým, kalhotkám. „Tak vyplázni jazýček.“ řekl.

Zuzana zaklonila hlavu a poslechla ho. Pavel vzal ptáka do ruky, a špičku svého žaludu položil na její jazyk. Pomalu po něm klouzal a sem tam jemně poklepal.

„Jo, pěkně drž!“ vydechl. Chtěl si tuhle chvíli pořádně užít.

Pohled na něj, jak si bral a dělal si dobře, ji rozpálil. Takhle ho doopravdy neznala a samotnou ji překvapovalo, jak se jí tahle jeho stránka líbí. Její ruka zajela pod kalhotky a prostředníčkem projela mezi mokrými závojíčky až k tvrdému vrcholku. Prudce vzdychla. „Tak tobě se to líbí, co? Vem si ho do pusy!“ řekl.

Zuzana ho něžně vzala u kořene do ruky a pomalu si ho vložila mezi rty a zlehka mu cucala špičku, náhle ho však začala kouřit s překvapující rychlostí.

„Počkej! Zpomal trochu!“ začal Pavel, ale jeho protest se náhle rozplynul. Koukal dolů na Zuzanu, jak rychle jí mizí v puse, a její oči hleděly do těch jeho s intenzitou člověka, který moc dobře ví, čeho chce dosáhnout. Když však slyšela, že začal rychleji dýchat, okamžitě přestala, vytáhla ho z pusy a začala mu pomalu, ale zato důsledně, přejíždět jazykem kolem špičky.

„Proč jsi přestala?“ zakňoural rozmrzele Pavel. Jen se zlomyslně zasmála se stálevyplazeným jazykem, a nerušeně pokračovala.

Bylo to nádherné, ale taky neuvěřitelně frustrující. Po tak divokém rozjezdu zoufale chtěl víc. Užívala si jeho utrpení. Pak ho vzala do pusy a opět chvíli divoce kouřila, teď však jen krátce, a záhy se vrátila ke sladkému mučení.

„Já vím, o co ti jde!“ řekl Pavel. „Chceš mě připravit o rozum, abych byl jako zvíře, že jo? Tak to počkej. Nakonec mě budeš prosit, abych ti ho tam strčil.“

Zvedl ji a položil na pohovku. Vykasal jí sukně, stáhnul kalhotky, a dal jí dlouhý polibek přímo
na kundičku. Zhluboka natáhl její vůni, se slastným výdechem vyplázl jazyk a projel jí kundičkou až přes poštěváček.

Přála si, aby tu teď byl. Aby ji viděl. Představovala si, jak stojí vedle ní a zničeně kouká na to, jak ji její kamarád líže. Koukala by mu posměšně do očí, a on by si ho mohl leda tak poníženě honit a koukat na to, jak se jeho holka totálně odevzdává jinému. Jak by se asi tvářil? Při téhle myšlence popadla Pavla za vlasy, přitiskla si ho těsněji ke kundičce, a prudkými pohyby pánve ojížděla jeho jazyk přesně tak, jak potřebovala. Náhle se silně roztřásla, vykřikla a zaplavila Pavlovu pusu silným orgasmem.

„Ale ale... copak? To už jsme se udělali? Já jsem s tebou ale teprve začal,“ řekl, a dál ji laskal jazykem. Prsty roztáhl její mokrou dírku a odhalil poštěváček, který se hlásil o pozornost. Velice jemně ho sál, a pak po něm kmital špičkou jazyka, který občas strčil hluboko do kundičky. Pak jí nohy přitiskl víc k tělu a naprosto nečekaně jí projel jazykem přes prdelku.

„Co to...“ začala a nedopověděla. Normálně by nikdy nic takového neudělala, na to byla příliš slušná. Ale i když ji to v první chvíli zaskočilo, záhy zjistila, jak moc se jí to líbí, a veškerý odpor se rozplynul. Překvapilo ji, jak je Pavel perverzní.“ Tohle určitě nedělá poprvý“, napadlo ji, zatímco jí dál olizoval zadeček. Proč jí nikdo neřekl, že je to tak příjemné? Už nemohla déle čekat.

„Strč mi ho tam!“, vydala ze sebe mezi vzdechy.

Pavel se zasmál a zahleděl se jí do očí „Musíš poprosit.“

„Prosím!“

„Prosím co?“ škádlil ji.

„Prosím ošukej mě!“

Pavel vyskočil, chytil ji pod prdelkou a přitáhl si ji blíž k sobě. Nejdřív přejížděl žaludem mezi
závojíčky a kolem poštěváčku. Chtěl Zuzanu ještě trochu potrápit, ta ale měla her po krk. Stáhla ho na sebe a objala ho nohama.

„Šukej!“

Pavel se nenechal pobízet dvakrát, zajel do ní zcela hladce až po kořen, a vydal ze sebe hluboký vzdech. Její kundička byla nádherně teplá předešlým orgasmem.

„Takhle to chceš?“ řekl, a začal pomalu, ale rytmicky, přirážet.

Věděla, že to co dělají, není morální. Ale v tuhle chvíli jí to bylo jedno. Díky tomu, jak to bylo zkažené, zažívala takové vzrušení, jako nikdy v životě. Kombinace pocitů vzteku, bolesti, rozkoše z pomsty a z vášnivého sexu ji zbavila soudnosti svou divoce temnou extází. Pavel se nadzvednul na rukách, aby si ji mohl lépe prohlédnout.

„Tak, a teď hezky drž“, řekl jí. Začal přirážet rychleji a jednou rukou jí mačkal kozy. Z jeho
pohledu šlo vyčíst, jak moc si tuhle chvíli užívá. Jeho tvrdý pták snadno projížděl její kundičkou. Zarážel jí ho až po kořen.

„Ano! Vem si mě! Omrdej mě jako panenku na šukání. Pojď... udělej si dobře,“ blábolila jako
smyslů zbavená.

Pavel tomu nemohl uvěřit. Je možné, že toho budou později litovat. Ale teď ho pohled na ni, jak se pod ním zmítá rozkoší, neuvěřitelně vzrušoval. Navíc její dírka byla tak teploučká a mokrá, že ho ani nenapadlo, že by se zastavil. Ať už to bude, jak chce, o tuhle chvíli nesmí přijít. Chytil ji pod krkem a jen velice jemně ho stisknul. Chtěl mít pocit, že ji v tuhle chvíli vlastní.

„Seš moje kurvička?“ zeptal se.

„Jo, jsem tvoje děvka!“

Co by asi říkal, kdyby ji teď slyšel, jak mluví? Představovala si, jak nad ní stojí, pozoruje ji, jak se mu kurví, a se slzami v očích si honí to svoje nevěrný péro. Stříkal by? Jo. Přikázala by mu to. Ale ne na ni. Hezky na podlahu. Teď je Pavlova, a on by se k ní nesměl přiblížit. Při téhle představě se šťastně usmála.

Na Pavlovi šlo vidět, že už to dlouho nevydrží. Začal hlasitě vzdychat, jeho pohyby začaly být trhanější a jeho péro bylo ještě větší a tvrdší. Její kundička ho přiváděla k šílenství a cítil, že tohle bude stát opravdu za to.

„Už za chvíli budu,“ vypravil ze sebe.

„Joo. Pojď. Stříkej“ vzdychala Zuzana.

Pavel z ní chtěl vyklouznout, ale ona ho pevně objala nohama.

„Počkej... přece...“ začal, ale ona ho přerušila.

„Ne! Pusť to do mě! Chci abys mě vystříkal!“ sténala slastí, a pak jí v očích proběhlo cosi temného.„Stejně se pokoušíme o dítě,“ řekla.

Tohle bylo na Pavla příliš. Vrazil do ní ptáka až po koule a ona cítila, jak mu v něm začalo prudce cukat. Za doprovodu animálních zvuků rozkoše do ní s každým dalším přírazem stříkal další a další dávku semene. Jakmile v sobě pocítila jeho teplo, roztřásla se a udělala se taky. Její kundička se kolem něj stahovala a ždímala ho do poslední kapičky.

Leželi na sobě, zpocení, udýchaní a v tuhle chvíli dokonale šťastní. Jak to však bylo dál? Ulevilo se Zuzaně? Ovlivnilo to nějak jejich přátelství? A měla Zuzana nějaké děti? To už nevím, ale jsem si jistý, že všichni žili šťastně až do smrti.