Na svatbě

Je to pár let, co mě tehdejší přítelkyně vzala sebou na svatbu. Vdávala se jí kamarádka z mládí a ona jí šla za družičku. Hrozně to prožívala. Furt řešila šaty a jestli jí to nebude slušet víc než nevěstě. No znáte to. Ženský.

Já si v práci vyřídil dovolenou. Nechal si vyčistit oblek. A doufal, že tam nebudu celej den za kořena, když přítelkyně se bude motat kolem nevěsty.

Cestou na Moravu jsme se bohužel kvůli rekonstrukci D1 trochu zdrželi a dorazili o nějakých patnáct minut později. Samozřejmě to byla moje vina. Hodina a půl strávená v koupelně před odjezdem čančáním na to nemohla mít nejmenší vliv. A ta chvilka, kterou spolu družičky proštěbetali, byla jednoduše životně důležitá a nenahraditelná. Přítelkyně se mnou přestala mluvit a nemračila se na mě jen kvůli všudypřítomným fotografům.

Tak jsem se nechal unášet davem a doufal, že bude příležitost si to nějak vyžehlit. V obřadní síni jsem se zařadil na nevěstinu stranu a snažil se vypadat dojatě a zúčastněně. Pak začla hrát hudba. Uličku k oltáři posypaly družičky okvětními lístky růží. A za nimi vedl nevěstu její otec.

Upadla mi brada. Doslova. Tu ránu muselo být slyšet až ven. Nevěsta byla jedním slovem úžasná. Nemohl jsem z ní vůbec odtrhnout oči. Ty její mě doslova uhranuly. Krásné. Modré. Hluboké. A děsně ... mrdavé. Užívala si svůj den. Krásně se usmívala. Světle hnědé vlasy vyčesané nahoru, upravené do drdolu, se zapletenými bílými květinami. Uličkou doslova proplula. Marně se snažím zpětně si vybavit, jaké vlastně měla šaty. Pamatuji si jen, že neměla závoj.

Pak už jsem nedokázal vnímat nic a nikoho jiného. Hltal jsem každý její pohyb a doufal, že se na mě ještě aspoň jednou podívá. Netuším, co oddávající říkal, ani jak dlouho obřad trval. Z transu jsem se probral, až když se svatebčané začali řadit ke gratulaci novomanželům. Zařadil jsem se tedy do špalíru taky a pomalu postupoval uličkou směrem k ní. Myslím, že ženichovi jsem dokonce ruku podat zapomněl. Konečně jsem se dostal až k ní. Nádherně voněla. Z jejího pohledu bylo zřejmé, že neví kam mě má zařadit. Přesto se úžasně usmála a vyslechla mou gratulaci. Pak jsem se k ní naklonil. A políbil ji na ústa. Moje rty se dotkly jejích a zůstaly k sobě přitisknuté déle, než by se v takové situaci slušelo. Něžně mě odstrčila. Znovu se na mě usmála a naše pohledy se ještě na chvíli střetly. Pak se podívala krátce na manžela a mě přišlo, jako by mezi nimi v tom kratičkém momentu proběhla komunikace, kterou by mluvené slovo snad ani nedokázalo obsáhnout. Poté si mě přitáhla za ruku blíž k sobě a do ucha mi pošeptala: "Po půlnoci si tě najdu!".

Odcĥázel jsem z obřadní síně jako omámený. Moje tělo poslušně klusalo za ostatními, ale má mysl byla stále s ní a znovu a znovu si přehrávala její šeptem vyslovená slůvka. Ujišťoval jsem se, že jsem se nepřeslechl a snažil se pochopit význam těch slov.

Svatební veselí a hostinu mám jako v mlze. A i tu jsem si nejspíš dokreslil podobnými vzpomínkami z jiných svateb až dodatečně. Vím ale určitě, že jsem většinu času seděl sám v rohu sálu. Přítelkyně na mě neměla vůbec čas. Jiný by už dávno odešel, ale mě si měla najít ... ONA!

Když přišla k mému stolu, bylo už dlouho po půlnoci. Opřela se o desku. Podívala se mi do očí a téměř neznatelně kývla hlavou směrem ke dveřím ze sálu. Pak se narovnala, otočila a ladným krokem k nim zamířila. Rozhlédl jsem se po sálu. Stále ještě tu bylo dost lidí. Jedli. Pili. Tančili. Nikdo si mě nevšímal. Až na jeden pár očí, jehož upřený pohled se vpaloval hluboko do mého nitra. Byl to novomanžel. Díval se na mě s neutrálním výrazem. Dlouze a upřeně. A pak kývl hlavou úplně stejně jako jeho manželka. Zvedl jsem se a vyrazil za ní. Jeho pohled jsem cítil na svém zátylku.

Vyšel jsem ze sálu. Nevěsta tam čekala. Chytila mě za ruku a vedla mě chodbou ke schodišti a do prvního patra. Otevřela jedny dveře a pokynula ať vstoupím. Světla jsme nechali vypnutá. Oknem dovnitř vnikalo světlo z pouliční lampy. Otočil jsem se zpět ke dveřím. Nevěsta je zavřela a zamkla. Opřela se o ně zády a zůstala stát. Chvatně jsem k ní přistoupil. Objal jí v pase. A začal ji divoce líbat. Naše rty se spojily. Během několika hodin už podruhé. Naše jazyky se začaly lačně proplétat. Chytila mou hlavu do svých horkých dlaní a nenasytně se ke mě tiskla. Svou vahou jsem jí přimáčkl na dveře. Rukama jsem bloudil po jejím těle dosud zabaleném ve svatebním. Lehce jsem jí nadzvedl a odnesl k posteli, kam jsem jí položil. Klekla si přede mnou na všechny čtyři a začala mi rozepínat pásek kalhot. Já se v mžiku zbavil saka a košile s kravatou. Když jsem jí pohladil po tváři, měl jsem už kalhoty u kotníků. Moje tvrdé péro jí bojovně trčelo před obličejem a lehce v něm pocukávalo. Držela mě ta něj svojí drobnou ručkou a dlouhé ukázkově nalakované nehty mi zarývala do jedné z naběhlých žil. Bříškem palce mi jemně přejížděla po uzdičce. Zavřel jsem oči a vychutnával si tu slast. Pak jsem na hraně žaludu ucítil špičku jejího jazyka. Začala po ní pomalu přejíždět až ho obkroužila několikrát celý. Rty se na něj přisála a za mého hlasitého vzdechu ho do sebe vsála. Sklonil jsem hlavu a za rychle narůstajícího vzrušení jsem sledoval, jak mi péro kouří nádherná žena, která se jen před pár hodinami zaslíbila jinému muži. Její rty pomalu klouzaly až ke kořenu mého péra, jehož naběhlý žalud se jí současně nořil mezi mandle. Dávila a chrčela, ale nepřestávala. A já cítil, že mě tenhle úžasný prožitek rychle zmůže.

Musel jsem to zastavit. Vyklouzl jsem z jejích úst a ona ke mně tázavě vzhlédla a sliny, které jí tekly z koutků a po bradě, si otřela hřbetem ruky. "Otoč se!" , přikázal jsem jí prostě. Poslechla. Vyšpulila na mě svojí prdelku a já jí vyhrnul sukni a všechny její součásti do pasu. Kochal jsem se pohledem na bílé krajky samodržících punčoch. Na její prdelku. Na její krásné půlky rozdělené proužkem bílých kalhotek, které už byly notně zmáčené vlhkostí deroucí se z její kundičky. Stáhl jsem jí kalhotky ke kolenům. Přejel rukou od kundičky přes hráz až k vyšpulenému análku. Ze rtů jí sklouzl tichý vzdech, když jsem jí tu růžici lehce obkroužil. Prsty mi do její zmáčené kundičky vklouzly hladce. Krátce jsem jí prozkoumal a pak její šťávy rozetřel i kolem vchodu a po svém žaludu. Ten jsem jí pak ke kundičce přitlačil a ona se na něj sama za hlasitého heknuti narazila. Chytil jsem jí za boky a sladil své přirážení s jejími pohyby. Zapřela se o postel a místností se několik minut nesly jen mlaskavé zvuky našeho mrdání a naše vzdechy a skřeky. Nevěsta se hnala za svým orgasmem s cílevědomou vervou. A nakonec ho dosáhla. Z jejího hrdla vyšlo zvířecké zařvání. Ruce se jí podlomily a ona klesla na lokty. Její kundička se začala stahovat a pulzovat. To už na mě bylo moc a v několika záškubech jsem jí kundičku naplnil semenem. V péru mi škubalo jako snad nikdy. Stále zaražený v jejím nitru jsem cítil jak mi po stažených koulích stéká mrdka. Ještě jsem několikrát přirazil. Nevěsta neprotestovala a nechala věcem volný průběh. Viděl jsem jen, že má zavřené oči a prsty obou rukou zarývá do prostěradla. Pomaličku jsem jí projížděl rozmrdanou kundičku a vychutnával si lehoučké tření na citlivém žaludu. Našel jsem si nejvhodnější místo a pomalými pohyby se začal zase přivádět do pevného stavu. Péro mi začalo pomalu tvrdnout. Žalud se začal nalévat. Nevěsta se pomalu probouzela z letargie a jemnými pohyby pánve a tichými vzdechy přivítala zjištění, že společné chvilky ještě nejsou u konce.

Byl jsem zase připravený. Kundičku jsem jí projížděl dlouhými pomalými tahy. Mohl bych takhle pokračovat ještě dlouho. Cítil jsem se v tu chvíli ... nesmrtelný! Zkusmo jsem nevěstě znovu přejel prsty po zadní dírce. Reagovala pohybem proti mým prstům a tak jsem jimi nabral společnou vlhkost nahromaděnou u kořene mého ocasu. Tu jsem jí lehce roztíral po análku a prst do něj pomalu tlačil hloubš a hloubš. Za stálého projíždění její kundičky. Nevěsta se začala sama narážet na můj prst a ani přidání druhého jí znatelně nezpomalilo. Rukama jsem jí tedy roztáhl půlky od sebe. Péro jsem vytáhl z její kundičky a žalud přitlačil k jejímu análu. Celé péro jsem měl krásně lesklé a ulepené. Přitlačil jsem silněji. Žalud překonal jen lehký odpor a vklouzl do ní. Prdelku měla o poznání užší, než kundičku. Tlačil jsem se hlouběji do jejích útrob. Tak hluboko, až se mi koule přilepily k její kundičce. Zůstal jsem tak. Čekal, až to nevěsta vydýchá. Netrvalo to dlouho. Zvedla se z prostěradla znovu na všechny 4 a začala se sama pohybovat. Jednotlivé tahy se stále prodlužovaly. Pohyby zrychlovaly. Vzdechy stupňovaly. Vzrušení narůstalo. Během chvilky se na moje péro nabodávala se vší vervou. A poskytovala mi tím neskutečné potěšení. Bod bez návratu se rychle blížil. Prsty jsem zatínal do jejích půlek. Svaly se mi napínaly. Dech přerušoval. Srdce tlouklo jako o závod. Poslední příraz, který bych ještě ustál... a pak už jen bouře pocitů provázející další vyvrcholení. Znovu se moje péro nekontrolovaně cukalo v nevěstě a plnilo semenem její další dírku. Svět se mi zastavil a zmizel.

Po chvíli jsem si uvědomil, že stále stojím u postele. Nevěsta ležela na bříšku a pravidelně oddechovala. Usnula. Nohy měla roztažené a z kundičky i prdelky jí vytékalo moje semeno a vsakovalo se do prostěradla. Notnou chvíli jsem jí pozoroval. Pak jsem se rychle oblékl. Odemknul pokoj a vyšel na chodbu. A tam stál on. Ženich. Přímo za dveřmi. Zůstal jsem stát a čekal, co přijde. Dlouze se na mě díval. Pak se mi přes rameno podíval na postel v pokoji. Aniž by odvrátil zrak, natáhl ke mě ruku a klidně pronesl jediné slovo: "Klíče." Podal jsem mu je a ustoupil. On pak vešel do pokoje. Zavřel dveře. A já se vydal hledat svojí družičku. A v dlani jsem si odnášel bílé promáčené kalhotky.