Měl jsem teď takovou představu sen, ohledně setkaní, kde by mi žena dala do láhve svůj zlatý nektar.
Tak jsem to napsal, třeba by se našla nějaká, která by to chtěla za Fin odměnu realizovat, teda pokud budete z Karlovarska a okolí.
Měl jsem na krku obojek, vlastně to moc punkové nebylo, spíš jsem měl pocit, že ho každý pod zimní bundou uvidí a odhalí mé tajemství submisivity. Takže jsem si vychutnával svůj pocit trapnosti a rozpačitosti v plném proudu.
V mém snu jsme šli společně do nějakého KFC, Mekáče, (či jestli to bylo nákupní centrum to nevím), kde jsem Vám předtím dal můj vzácný milovaný termo hrnek, kde bylo překvapení pro Vás. (Bankovky)
Ten jste měla v kabelce a šla jste na toaletu.
Abyste se vrátila a já mezitím objednal sebou nějaké nápoje pro nás dva.
Šli jsme ven, tam jste mi do ruky vtiskla hrnek.
Nikdo jsi nemohl ani všimnout transakce mezi námi.
Bylo to takové adrenalinové, vzrušivé, soukromé, a přitom tak veřejné.
Šli jsme kousek dál do temnoty, kde jste mě šokovala, tím že jste řekla, abych poklekl. Abych z kapsy vyndal vodítko, to jsem dostal na obojek a kousek jste mě vedla.
Byla jste režisérka a já poslušná loutka.
Byla jste odvážnější a sebejistější.
Já ze studu nemohl dýchat.
Kousek jsme šli a tam jsme zastavili.
Nikde nikdo.
Tady si klekni na kolena.
Trochu jsem váhal, ale nakonec jsem to udělal. Klečel jsem před Vámi, mezi námi byla temnota.
Komorní ticho narušené tlukotem mého srdce. Asi jste čekala, až se uklidním. Možná to byl z Vaší strany náznak malého smyslného sadismu.
Pak jste se mi podívala zvláštním výrazem do očí, v ruce držím hrnek, přitisknutý na svoji hruď. Jako bych se chtěl modlit.
Svět se zastavil.
"Užíváš si svoji chvilku"
"Těšíš se"
Trochu jste mě verbálně trápila a dávala mi najevo, kdo drží opratě.
Tiše jsem polknul.
Řekla jste, ať zavřu oči a otevřu ústa.
"No"
"Pij"
Podíval jsem se na Vás, chvilku jsem váhavě čekal. Jen jsem znova zavřel oči a mé třesoucí ruce zvedly termo hrnek k mým ústům. Otevřel jsem zátku…
Byla to asi minuta, možná méně, ale zdálo se to nekonečné.
Překonal jsem svůj ostych a do krku mi začala téct teplá moč. Užíval jsem si svůj pocit strachu, napětí a ponížení. Spolknul jsem, znova se napil.
Vlastně jste to sledovala se sladkým výrazem ve tváři.
Já klidně popíjel ze svého hrnku, jako to nejlepší víno na celém světě.
V žaludku jsem měl teplý pocit.
Stále jsem byl paralyzován tím okamžikem.
Najednou jsem našel chybějící část sám sebe, kterou jsem ztratil.
Vlastně jsem cítil radost, něhu.
Edit, když nad tím tak přemýšlím, tak by se dalo pouze veřejně chodit s tím termo hrnkem a upíjet ten lahodný mok 😊 bez vodítka, obojku, klečení. Nebo jen skrytě obojek na krku a jen třeba v nákupáku chodit. Také muže Paní donest nějakou láhev už v kabelce.
Nebo se dá pokleknout na konci s obalkou ve, které bude fin překvapení pro Paní.
