Fotbalové šílenství

Můj manžel je blázen do fotbalu, já fotbal nesnáším. Tím je největší spor našeho soužití jasně dán. Jen nerada jsem se smiřovala s tím, že víkend co víkend dělí svou přízeň mezi zápasy svého oblíbeného týmu (dejme tomu...), svého druhého nejoblíbenějšího týmu (cože?) a jejich rezervních týmů (pane bože!). Díky tomu od září do června mizel na fotbal prakticky každý týden. Stačilo mi jednou ho doprovázet, abych už nikdy znovu nemusela. Už cestou na stadion se postupně vzdával civilizovaného projevu, na tribuně mě představil půltuctu divných chlápků, z nichž nejmíň tři mi nepokrytě civěli do výstřihu. Celé utkání střídavě sprostě nadával a posílal mě pro pivo, ve frontě u stánku mi snad patnáctiletý spratek v sálě přes obličej dvakrát sáhnul na zadek. V půli začalo pršet, ani jeden z týmů nedal gól a cestou domů jsme trčeli půl hodiny v koloně aut u stadionu. Ne, tohle jsem už znovu nehodlala absolvovat. Klid jsem měla aspoň v letních měsících, kdy se za teplých slunečných dní liga nehraje (čemuž nerozumím, ale jsem za to ráda). To pak byl můj miláček tím nejpozornějším manželem a příkladně si mě hleděl. Pokud se ovšem nehrálo mistrovství světa, jako letos. Když jsem si protrpěla jeho návaly vzteku a frustrace, že naši čutálisti se tam (opět) neprobojovali, propadla jsem mylnému dojmu, že samotný turnaj proběhne v klidu. Opak byl ale pravdou: nejen, že seděl u každého zápasu jako přikovaný, ale míra jeho citové zaangažovanosti do soubojů úplně cizích zemí byla skoro stejná, jako kdyby hráli Češi. S ulehčením jsem proto přijala jeho oznámení, že na sobotu k nám pozval na grilování svého kolegu z práce s manželkou. Čerstvé sociální kontakty nám mohly jen prospět.

V pátek se Jirka s návštěvou připomněl a oznámením, že Pavel s Romanetou dorazí okolo páté, mi trochu vyrazil dech. "S Romanetou? Děláš si legraci?" Tohle jméno znám výhradně z letitého hitu Holky z naší školky. Živou Romanetu jsem v životě nepotkala, ani o žádné neslyšela. "Hele fakt jo, fakt se tak jmenuje. Každopádně musíme koupit piva a něco na gril.", utnul Jirka mé pochyby. "Jo, a přestěhovat ke grilu tu malou televizi z kuchyně. Bude přece fotbal!", dodal, aby mě ani na chvilku nenapadlo myslet si, že kvůli návštěvě přijde byť o jeden jediný přenos. Když jeho kolega s usměvavou vysokou černovláskou po boku překročil práh našeho domu, všechno vzápětí zapadlo do předpokládaných kolejí. Jirka s Pavlem se točili okolo grilu a zároveň živě debatovali o zápase, který běžel na malé televizi. Střetnutí dvou zemí, o kterých jsem ani nevěděla jistě, na kterých kontinetech je hledat, oba evidentně rozpalovalo, odešly jsme tedy s Romanetou do kuchyně pro další chody večeře a nad přípravou salátu se postupně seznamovaly. "Hele, promiň, že se ptám, ale proč ti vaši dali tohle...neobvyklý jméno?", dodala jsem si odvahy, když jsme si ke krájení zeleniny otevřely lahev bílého vína. Povzdychla si a pokrčila rameny: "No jo, je to podle tý pitomý písničky. Máma byla zamlada blázen do Standy Hložka. Holky z naší školky jsem slyšela snad milionkrát. Říkej mi normálně Romana, jestli můžu prosit." Donesly jsme na zahradu salát a skleničky, ale kluci už nás skoro nevnímali. Večeře proběhla za neustálých výkřiků a podrobného rozboru rozestavení obou týmů. "Připadá ti aspoň nějakej z těch kopálistů hezkej?", ušklíbla se Romana, když jsme sklidily ze stolu. Po pravdě jsem přiznala, že nevím. "Já se mu takhle mstím, když u toho moc vyvádí. Vyberu si nejhezčího fotbalistu, co v tom zápase běhá, a představuju si, jak jsem s ním v posteli.", mrkla na mě spiklenecky. "Ty jo, to mě nenapadlo.", přiznala jsem zaraženě. "No, Pavlík stejně po těch zápasech za nic nestojí a já mám aspoň ve sprše na koho myslet.", prohloubila Romana s úsměvem mé rozpaky. Přeběhl mi mráz po zádech a zašilhala jsem po obrazovce. Jsem sice slušná holka, jenže mistrovství běželo už druhý týden, Jirka si mě od jeho začátku ani nevšiml a já už to po pravdě docela pociťovala. Když jsem si dnes ráno holila ve sprše bikini partie, po chvílí jsem ochotně otočila holítko obráceně a rukovětí si zatlačila na čerstvě oholenou mušličku... Jirka vešel do koupelny zrovna ve chvíli, kdy jsem s necudnými myšlenkami pokukovala po příhodně tvarované tubě se sprchovým gelem, takže jsem nedokončila, co jsem měla v úmyslu a snad i proto jsem se teď cítila vzrušená a neukojená.

Zkusily jsme s Romanou ještě jednou zapojit naše manžely do nějaké smysluplné konverzace, ale když nás znovu a znovu okřikovali, nechaly jsme toho a šly si dolít víno. "Ty jsou ztracený.", mávla Romana rukou. "Dej na mě, kdybychom se teď kolem nich prošly nahoře bez, ani si toho nevšimnou." Vykulila jsem oči a zavrtěla hlavou. "Hele, to nevim, Romi, chlapi se za pěknejma prsama otočí vždycky, a ty teda zrovna máš co ukazovat.", pohodila jsem hlavou k jejímu vzdutému hrudníku a zároveň si s hrůzou uvědomila, že jsem pěkně přiopilá. Tohle bych normálně nikdy neřekla, stejně jako by mě normálně nenapadlo dumat, jestli moje nová kamarádka má nebo nemá pod tílkem podprdu. "A to je neznáš, magory.", oponovala mi Romana. "Pojď to schválně zkusit." A s těmi slovy si jakoby nic těsné tílko přetáhla přes hlavu a nechala svobodně se vyhoupnout svá nahá ňadra, čímž mimoděk odpověděla na mou nevyřčenou otázku. Zírala jsem na ně jako přimrazená; měla jsem rozhodně pravdu v tom, že Romaniny ženské půvaby byly nezanedbatelné. Dvě plná, objemná prsa, zakončená širokými tmavými dvorci, vlastní vahou trošičku prověšená, ale to bylo u téhle velikosti nevyhnutelné a byla jsem si jistá, že žádný chlap by to neřešil. Romana měla nejmíň o dvě velikosti větší prsa než já, musela jsem jí se svými skromnými dvojkami v duchu závidět. "Tak schválně, nebuď měkká, zkusme to.", hecovala mě. Podívala jsem se směrem k našim protějškům, jak vášnivě debatují o odmávaném ofsajdu, kopla jsem do sebe skleničku vína a začala si rozepínat knoflíčky halenky. "To je ono, kozy ven, kozy ven!", povzbuzovala mě Romana a obě jsme se rozesmály. Dodalo mi to odvahu sundat si po kratším zaváhání i bílou krajkovou podprsenku a obnažit svoje malá špičatá prsa. Večerní chlad i nezvyklá situace způsobily, že se mi bradavky hned zahrotily. Nejradši bych si je hned přikryla rukama; vím totiž dobře, že jak mám prsa spíš malá, bradavky mám dost výrazné a navíc pořádně citlivé. Ale Romana už zavelela rázné "jdeme" a já neměla čas hrát si na stydlivku. Vyšly jsme od pasu nahoru nahé z domu a zamířily k našim manželům.

Co se odehrálo pak, tomu bych nikdy neuvěřila. Ti dva nás přece nemohli nevidět, a přesto jsem měla pocit, jako bychom byly od nich oddělené neprůhlednou stěnou. "Kluci, nepotřebujete něco?", zašvitořila Romana a vystavila svoje dudy. Odpovědí jí bylo dvojité neurčité zamručení a vzápětí křik na téma "ten mu to měl dát do běhu", které už ale nebylo určené jí. "Jdeme se vykoupat, jdete taky? Nemáme teda plavky...", protáhla jsem lascivně, až jsem se v duchu sama nad sebou oklepala. Ale nic. Ani nezvedli oči od obrazovky. Romana na mě vrhla vítězoslavný pohled ve stylu "já ti to přece říkala" a jen z legrace zavrtěla horní půlkou těla, až se jí prsa rozhoupala. Pak pokrčila rameny a odkráčela zpátky k domu. "Tak co?", smála se, když jsem mírně šokovaná dorazila za ní. Musela jsem uznat, že tohle jsem nečekala. Romana mezitím dopila víno a a hbitě otevírala další orosenou lahev, kterou si přitom opřela o břicho a stále odhalené poprsí, až vyjekla, jak ji to zastudilo. "Fakt bych se docela vykoupala.", prohodila, když jsme se obě napily. "Akorát teda vážně nemám s sebou plavky." "Proč ne.", mávla jsem rukou ke schodům do sklepa, kde jsme měli celoročně v provozu bazén. Poznámku o plavkách jsem nijak nekomentovala, ale pro svoje jsem si solidárně taky nedošla. "Paráda!", zaradovala se Romča, když jsem jí ukázala naši pětadvacítku. Pak se hbitě vysoukala z minisukně a vzápětí i černých kalhotek s krajkou v pase a bez rozpaků skočila do vody. Civěla jsem trochu hloupě na tu nahou vodní nymfu, jak se prohání v našem bazénu, výská a se smíchem cáká vodu na všechny strany, pak jsem se zhluboka napila vína z přinesené lahve a raději zády k Romaně se taky rychle vysvlékla.

Když jsem skočila do vody a na svém těle ucítila osvěžující chlad, ostych ze mě najednou rázem vyprchal. Dala jsem si pár rychlých temp, několikrat preplavala bazen pod vodou a jen tak tak zachytila míč, který po mě se smíchem hodila Romana, když jsem se vynořila. Pohupoval se na hladině bazénu od poslední návštěvy Jirkových neteří snad týden, teď nám ale skvěle posloužil k improvizované vybice, která se zvrhla v jakési vodní pólo říznuté ragby. Přetahovaly jsme se o něj, smály se a cákaly všude kolem hůř než malé děti. Romana se s míčem vyhoupla na břeh a já ji pronásledovala, až jsem ji u lehátek dostihla. Dosedly jsme na lehátko, opřely zády jedna o druhou a oddechovaly. Cítila jsem, jak mi na nahém těle pramínky vody putují po kůži z ramen na prsa, sbíhají se na vztyčených bradavkách a kapou na má stehna. Cítit za sebou záda jiné nahé ženy byl najednou zvláštní, ale příjemně vzrušující pocit a když jsem se začala pomalu utírat osuškou, svoje pohyby na prsou a vzrušených bradavkách jsem záměrně protahovala. Romana se zřejmě také začala utírat, cítila jsem její pohyby a na nahých ramenou mě sem tam zašimral pramen jejích vlnitých, pomalu schnoucích vlasů. Anebo se jen hladí?, blesklo mi hlavou, když jsem si uvědomila, že všechny ručníky leží v úhledném komínku vedle mě. Z té myšlenky mi zacukala v podbřišku a vzápětí jsem tam s provinilým pocitem, že dělám něco nemravného, zamířila cípem osušky. Jen zlehka jsem si froté látkou přejížděla přes citlivé závojíčky, které se začaly ochotně rozevírat. Přivřela jsem oči a oddala se nenápadnému laskání své mušličky. Mám ji na podobné letmé doteky velmi citlivou a i když nejsem jinak rozhodně žádná divoška, hrozně ráda se jí dotýkám i přes kalhotky třeba v létě pod šaty v tramvaji, když se nikdo nekouká. Jednou jsem si ji takhle osahávala pod sukní na lavičce, až jsem se přivedla k orgasmu, aniž by si toho kdokoliv v tom parčíku u řeky všiml.

Úplně jsem se do té hry dotyků a sotva zbatelných krátkých tisknutí ponořila, až mě znenadání vrátila do reality Romana, která se otočila a přes rameno mi zašeptala přerývaně do ucha: "Není škoda dělat si to jen sama?" S vědomím, že jsem byla přistižena, jsem nebyla schopna slova, až mě pohybem ruky přiměla otočit se k ní čelem. Seděly jsme jedna proti druhé a s rozpačitými úsměvy se navzájem dotýkaly rozcitlivělých ňader. Romana se nahnula, nechala svá prsa zhoupnout se a dotknout se mých. Cítila jsem jejich plnost i tlak dvou malých, tvrdých bradavek, které se otíraly o moje zduřelá poupátka. Romča zvolna pohupovala prsy ze strany na stranu a krásně mi jimi laskala ta má. Postupně přidávala na důrazu a její velké kozy hlasitě pleskaly o má kůzlátka. Dala si ruku před obličej a několikrát si pomalu olízla prsty. Pak mi je přistrčila k ústům a nechala mě lízat je také. Když jsem jí ruku navlhčila slinami, sáhla mi s ní dolů, na bříško a pak pod něj. Ucítila jsem její dotyk mezi závojíčky, několikrát mi prohnětla pahorek a pak své sliny smísila s mou vlhkostí, která mi začala zkrápět dírku. Hladila mě po celé pipince, jemně mi ji rozevírala a když se mé zrychlené dýchání proměnilo v tiché vzdechy, pronikla mi dvěma prsty dovnitř. Sama sebe jsem vyděsila, s jakou dychtivostí jsem proti nim vyrazila pánví a nechala je zmizet co nejhloub ve svém lůně. Pro Romanu to byl signál, že je konec s okolky a je třeba mi především poskytnout okamžité uspokojení. Začala mi prstit pipinu tak důrazně, až jsem se nahlas rozsténala. Palcem přikryla můj klitoris, třela ho a masírovala, zatímco zbylými prsty jezdila dovnitř a ven v mé pochvě. Její velká prsa mě pleskla po tvářích, jak se nade mně nahnula a důkladně mi mnula pipinku. Mimoděk jsem olízla vrcholek jednoho prsu a polechtala naběhlou bradavku. Určitě poprvé jsem cítila na jazyku tuhost bradavky jiné ženy. Romana mi ji přitiskla těsněji k puse a já ochotně vyplázla jazyk a nechala ji třít o něj vrcholek její kozy. Měla cecík krásně naběhlý a na mé nesmělé cucání reagovala hlasitě vyráženými vzdechy. Automaticky jsem ji začala hladit po zadku a osahávat jeho půlky.

"Budeme se lízat, chceš?", zašeptala a já bez přemýšlení jen horlivě přikývla. Romana vstala, otočila se ke mně zády a pak svůj nádherný široký zadek zvolna sklonila k mé hlavě. Nesměle jsem obtáhla špičkou jazyka její pysky, ale když ona bez váhání zabořila hlavu do mého podbřišku a jazykem mi začala projíždět čárku, osmělila jsem se a pronikla do její štěrbiny. Chutnala nádherně a tekla ještě víc než já. Skoro jsem se jejími šťávami zalykala, ale odhodlaně jsem lízala tu vzrušením horkou prcinu, kterou mi tlačila k puse. Její vlhkostí zplihlé chloupky mě jemně šimraly na rtech, cítila jsem, jak je její kočička napjatá a najednou se to stalo: Romana táhle zasténala, chytila mě silně za stehna a prohnula se. Znovu jsem vyrazila jazykem proti její mušli, ta sebou zacukala a vzápětí mě zkropila horkým proudem jejích šťav. Slyšela jsem už o ženském výstřiku, ale přesto jsem teď udiveně přijímala jeden takový z Romčiny vrcholící kundičky. Pocákala mě ještě dvěma slabšími výrony a pak znovu zabořila rty do mé mušličky. Dál jsem jemně lízala její uspokojenou pipinku a vnímala, jak moje rozkoš v podbřišku narůstá. Romana mi dosáhla jazykem neuvěřitelně hluboko do štěrbinky a kmitala s ním jako o život. Projela mnou vlna nevole, když znenadání přestala a přerušila mou cestu na vrchol. Sesmekla se ze mě a klekla si na bobek mezi má stehna. Vzápětí zvolna spustila na mou rozcapenou buchtičku svoje těžké prso a začala s ním na mé pičce potřásat. Cítila jsem jeho vláčný pohyb mezi doširoka rozevřenými pysky a Romčinu tvrdou bradavku střídavě na své čůrací a šukací dírce. "Roztáhni si ji, ošukám tě prsem.", zašeptala. Popadla jsem své zduřelé závojíčky, roztáhla je co nejdál od sebe a nechala ji tlačit její veliké prso do mé kundy. Když v mé štěrbině zmizel celý jeho vrcholek, začala jsem stisknout svaly pochvy a mačkat jí ho. "Pane bože, nepřestávej!", slyšela jsem sama sebe, pevně rozhodnutá teď vůbec na d ničím nepřemýšlet, ze všeho nejmíň nad tím, co to právě dělám a s kým to dělám. Romana rozhodně nepřestala, naopak začala oběma prsty důkladně obtahovat můj poštěváček. Hekala jsem jako nějaká kurtizána a kombinací vaginální a klitoridální stimulace jsem brzy dosáhla orgasmu tak silného, že jsem určitě nahlas křičela. Romana laskáním mé lasturky i ňader nádherně protahovala mou slast a když to celé postupně ve vlnách odeznělo, přitulila se ke mně a zašeptala: "Vidíš, holka holce může udělat krásný věci." Jen jsem malátně přikývla a stydlivě jsem se usmála. "Já s holkou ještě nikdy...až dneska.", špitla jsem. "A líbilo?", usmála se Romana. Se širokým úsměvem jsem rozhodně přikývla.

Odpočívaly jsme po krásném milování dlouhé minuty, až jsme obě úplně oschly. Teprve když jsme za uvolněného klábosení o všem možném, které zamezilo v mém případě jakýmkoliv postkoitálním rozpakům, dopily druhou lahev vína, oblékly jsme se a vrátily nahoru. Pohled na hodiny mi prozradil, že jsme u bazénu strávily přes hodinu, ale naši manželé nás zjevně nepostrádali, právě se totiž docela ostře hádali kvůli jakémusi spornému ofsajdu. Romana jen zavrtěla hlavou a začala mi pomáhat s nádobím. "Hele, aby sis nemyslela, já běžně na holky nejsem.", usmála se na mě nad dřezem. "Ale zase jsem přišla na to, že proč se odříkat něčeho, co je mi příjemný." Jen jsem na ni mrkla a uculovala jsem se. "Já to nemám potřebu řešit, fakt. Ale bylo to bezva.", špitla jsem po chvíli. Dál už o tom, co se stalo u bazénu, nepadlo ani slovo a já si prozatím zakázala ptát se sama sebe, co to mělo znamenat a jak je možné, že se mi to celé tak hrozně moc líbilo. Večer dál ubíhal a já cítila takové příjemné uvolnění a pohodu. Když se krátce před půlnocí Pavel s Romanou rozloučili a nasedli do přivolaného taxíku, Jirka podrážděně odfrknul a prohlásil, že Pavel je trouba a nerozumí fotbalu. "A co ta jeho Romaneta, jaká je?" "Má krásný prsa.", vydechla jsem spontánně bez přemýšlení. "Cože? Tys jí koukala na prsa? A ona má jako velký?", zíral na mě můj manžel nechápavě. "No, samozřejmě přes tílko. A jo, má je velký, docela se divím, žes to přehlídnul.", odsekla jsem pobaveně a odkráčela do domu. Věděla jsem, že před spaním, až Jirka vedle mě bude už dávno chrápat, budu mít dnes rozhodně o čem přemýšlet, a docela jsem se na to těšila.