Blíží se páteční poledne, dokončuji poslední kalkulaci pro klienta a v tom přerušuje tok mých myšlenek zvonění mobilu. Na displeji vyskakuje jméno volajícího – Sluníčko mé nejmilejší. Ahoj Šárinko, už končím a vyzvednu tě tak za hodinku. Máš už vše sbaleno? Tak dobře, pak tě prozvoním a jedeme.
S kočičkou mou se chystáme na koncert moderní hudby v podání filharmonie, určitě to bude zážitek. Před námi je asi 150 kilometrů, ale máme čas a nespěcháme. V místě pak přespíme a vracíme se další den zpět.
Za necelou hodinu přistupuje Sluníčko mé zlatovlasé v krásných letních šatech, cítím vůni čerstvě vysprchovaného těla a příjemného parfému. Její upravené blonďaté vlasy a decentní makeup jen podtrhují její smyslnost, krásu, přitažlivost a eleganci i po padesátce. Zase se za ní budou všichni otáčet, jako ostatně vždycky. Mňam, prostě stále kočka k nakousnutí. Vydáváme se na cestu okresní cestou a protože nespěcháme, volíme málo frekventovanou trasu, takovou málo známou zkratku. Překvapivě ani v protisměru nepotkáme jediné auto. Povídáme si a cesta nám krásně ubíhá. Při průjezdu hlubokým lesem zpozoruji, že v nenápadné odbočce do zakázaného vojenského prostoru stojí policejní auto, velká dodávka se začerněnými skly. Ale zákaz nikde nebyl, tak co.
Dalo se to asi čekat, nudící se policisté a po dlouhé době nějaké vozidlo. Červený terč nás zastavuje a policista ukazuje, abychom zajeli na začátek lesní cesty a zastavili. Ach jo, tak první zdržení. Šárinko, snad to bude jen chvilka a jedeme dál, říkám a jen zaslechnu. Snad jsi nejel moc rychle Ivošku. Sluníčko, s autem, kterým jedeme, se pomalu jezdit moc nedá, víš? Dodávám s úsměvem a zastavuji.
Dobrý den pane řidiči, předložte doklady ke kontrole. Stahuji okénko a dívám se do tváře mladé, asi třicetileté usmívající se policistce. V duchu hodnotím její vzhled, hezká, černé dlouhé vlasy, štíhlá, ani uniforma nedokáže zakrýt její bujné vnady. Ovane mě lehká vůně jejího neznámého parfému. Službu s takovou kočkou jistě každý policista neodmítne, říkám si. Vracím jí úsměv a podávám doklady do její ruky s rudě nalakovanými nehty. Prosím i doklady vaší spolujezdkyně, slyším nekompromisně. Proč chcete i její doklady, ptám se už bez úsměvu. Prostě je předložte, zní její odpověď.
Šárinko, tak mi podej i tvou občanku, ať můžeme jet dál. Podávám požadovaný doklad a policistka odchází k dodávce, u které stojí policista, urostlý chlap tak kolem padesátky.
Ve zpětném zrcátku vidím, jak si prohlížejí naše průkazy a živě o něčem diskutují.
Tak jak to vypadá? Ptá se policista kolegyně. Myslím, že dnes máme bingo. Ona tak přes padesát, bloncka, moc hezká, přesně můj typ, on asi šedesát, vypadá k světu, zdá se, že se na nás štěstí usmálo a bude to dnes stát zato. I tobě se bude líbit, uvidíš. Do konce služby máme skoro dvě hodiny, to nám bude úplně stačit, říká policistka a dodává. Takže jedeme podle našeho scénáře. A do dlaně mu něco vtiskne. Jejich tváře neskrývají nedočkavost. Jdeme na to.
Šárinko, už jdou zpět, vidím ve zpětném zrcátku, jak se k nám blíží. Tak asi jedeme dál, říkám a dávám ti krásnou pusu.
Pane řidiči, říká policista, doklady jsou v pořádku, ale vjeli jste do zakázaného vojenského prostoru. Než vám je vrátím, musím zkontrolovat vozidlo, zda sem nevezete nic nebezpečného, to je předpis vztahující se na vojenskou oblast. Vystupte si oba z vozidla, otevřete zavazadlový prostor a všechny dveře od vozidla.
Kočenko, nedá se nic dělat, asi ta zkratka nebyla dobrý nápad. Ivošku, doufám, že nám ten náš koncert neuteče, tolik času nemáme, odpovídáš s lehkou nervozitou. Snad to bude rychle, dodávám a vystupujeme. Promiňte, říkáš, nemáme moc času, jedeme na představení a spěcháme. Policistka si tě prohlíží pronikavým pohledem a odpovídá. Pokud bude vše v pořádku, nebudeme vás zdržovat. Ty zavazadla jsou předpokládám vaše, že ano. Samozřejmě, odvětíš. Tak je, prosím otevřete.
No to snad nebude nutné, ohrazuješ se. Myslím paní, že bude, slyším hlas autoritativní policistky. Tak honem, na diskuze nemáme opravdu čas.
Policista mezitím kontroluje zadní sedačky, na kterých leží tvá kabelka a šátek, ze kterého se line vůně tvého parfému. Nevidíme úsměv, se kterým si šátek přikládá na tvář a nevidíme ani jeho vzrušení, které v něm ta vůně probouzí. Rukou nenápadně přiotevře kabelku, do které něco vklouzne.
Policistka se prohrabuje v našich zavazadlech, pak narazí na tvé spodní prádlo a zřetelně pomalu, snad i zálibně se v těch kalhotkách, podprsenkách a poskládaných samodržících punčochách probírá. Jako by jí to dělalo potěšení. Tak tady je vše v pořádku, co mají na sedadlech? Ptá se. Jen kabelka, jinak nic, přichází odpověď. Paní, ještě ukažte obsah kabelky a můžete pokračovat.
Obratem vysypeš její obsah na otevřený kufr. Vidíte, nic tam není, asi si budu na váš postup stěžovat, sypeš ze sebe. Mezi běžným obsahem dámské kabelky se objeví malý plastový sáček s bílým práškem. S údivem se oba díváme na něco, co připomíná malou dávku, snad kokainu. To je jako v nějakém filmu pomyslím si, ale vím, že to tam musel policista podstrčit, s ničím takovým nemáme nic společného.
Ivošku, co to jako…. kde se to…. Šárinko, tiše šeptám, museli to na nás nějak…prostě nám to podstrčili, jen nevím proč.
Co je v tom sáčku? Ptá se policista. My…my…nevíme, to není naše!!!! Ano, říká policistka, to říkají vždycky všichni, bere sáček, otvírá ho, malíčkem nabere špetku a olízne. Hmmm, kokain, jak jsem si hned myslela. Takže teď máte problém, a velký. Převoz a vlastnictví drog je závažný trestný čin. Teď vás oba musíme prohledat a pak zavoláme kolegy. Ti vás převezou do vazební věznice a pak budou následovat další úkony podle zákona. Teď běžte k našemu autu, postavte se vedle sebe, ruce nahoru, opřít a roztáhnout nohy.
To snad ale…bráníš se. Pokud s tím máte problém, použijeme podle zákona donucovací prostředky, zní hlas policistky. Šárinko, musíme poslechnout, nic jiného nám nezbývá, opět šeptám, nevím, co se děje.
Stojíme opřeni o bok jejich dodávky a díváme se se strachem na sebe. Přistupuje ke mně policistka a začíná od kotníků, prohmatává vše důkladně přes látku kalhot až k rozkroku. Pak začne odshora dolů. Její ruka mi nečekaně vjede do rozkroku a skoro bolestivě zmáčkne. Nevědomky sebou škubnu.
Ale ale, že by pán něco skrýval? To ještě zjistíme. Periferně vidím policistu stojícího za tebou, jeho ruce zkoumají odshora tvé podpaží a boky, pak nečekaně zvedne ruce a do dlaní vezme tvá ňadra, důkladně, ale s citem je mačká, a snad mám až dojem, že je spíš laská a vzrušuje.
Ivošku, on mě… jako by mě chtěl…. Nemluvte, prosím, říká policista zvýšeným hlasem. A pokračuje dál. Sjíždí rukama na tvůj nádherný zadeček, jeho ruce po něm přejíždějí ze všech stran a on si to snad i užívá!!! Pak se přesune ke kotníkům, po nohou postupuje pomalu výš a výš, až se dostane k tvé studánce. Nemohu si nevšimnout, že rostoucí boule na jeho kalhotách je znakem vzrušení, které mu prohlídka mé kočičky přináší.
Tak o to tady jde, říkám si, teď mi to dochází, ale jsem zcela bezmocný a jakýkoliv odpor by vše jen zhoršil.
Otáčím hlavu a vidím tvé zavřené oči, jeho ruku mezi tvýma nohama a tvé lehce se chvějící tělo. Ruce policistky mi teď rozepínají kalhoty a vzápětí mizí její ruka pod boxerkami. Vnímám pohyb jejích prstů a spíš, než prohlídku mi to začíná připomínat laskání a vzrušování, na které mé tělo začíná samovolně reagovat.
Šárinko, ona mi…já nevím, jak to, ale mně už z toho…. co se to děje? Ivošku, a on mě taky…. já…. to nějak samo, prostě asi… cítím vlhkost…
Tak pán je ok, říká policistka a pouští můj stojící šíp, teď dokončím paní a uvidíme co dál. Střídá policistu, rozepíná zip šatů a svléká tě.
Musím zkontrolovat podprsenku, zda v ní něco neukrýváte. Obratem vezme do rukou tvá ňadra a přes látku zkoumá prsty snad vše. Ale, ale, tady paní něco skrývá, říká a zkušeným pohybem ji v mžiku rozepne a sundá. Hmm, nic v ní není, ale co jsem to cítila? Znovu bere do dlaní tvá ňadra a lehce je laská a hladí. Zdá se, že se vám to líbí, říká a prsty jemně dráždí tvé vztyčené a vzrušené hroty. Tiskne se zezadu k tobě a ty slyšíš její tichá slova. Líbí se vám to, že ano? Já… já…. nevím, slyším tvůj přerývaný hlas. Její ruce opouštějí tvá ňadra a pomalu kloužou po bříšku až k lemu tvých krajkových kalhotek.
Víte, teď už vám to mohu říct, líbí se mi ženy i muži a když pak zastavíme nějakou hezkou dvojici, neodolám a prostě musím…víte? A vy jste tak krásná, přitažlivá, elegantní a zralá žena. Její ruka vklouzne do kalhotek a neomylně zamíří do klína, teď už opravdu vzrušeného a krásně vlhkého. Vnímáš její vůni a tichý šepot. Jsi opravdu krásná kočička, líbí se mi tvá plná ňadra, vzrušené bradavky a jsi tak nádherně vlhká. To mám moc ráda a chci tě ochutnat.
Cítíš její prsty dráždící zkušeně tvou jeskyňku a tvé tělo už samo reaguje rostoucím množstvím vláhy ve tvém klíně.
Tak teď si svlékni kalhotky a předkloň se, chci vidět tu tvou broskvičku.
Ale já nechci…. slyším tvou reakci rychle umlčenou příkazem policistky. Předklon, a ruce na auto, nebo použiji pouta!!!
Vidím, jak si poslušně svlékáš poslední kus prádla a předkláníš se. Policista stojící vedle si rozepíná kalhoty a beze slov si z nich vytahuje tvrdý úd.
Policistka si kleká, zblízka si prohlíží tvůj mírně rozevřený zadeček a opět vklouzne prsty do tvé skulinky. Hmmm, úžasně vlhká, komentuje, vytahuje prsty a smyslně si je olízne. Tvůj strach se mísí se vzrušením, které nedokážeš ovládnout. Vzápětí cítíš její jazýček ochutnávající tvůj poklad a tvé vzrušení samovolně narůstá.
Teď se postav, otoč se a roztáhni nohy, krásně ti ji vylížu. A nezkoušej odporovat. Taky kolega se na tebe taky rád podívá. Policista se usměje, rukou si laská svůj velký úd a dodává. Teď si tě dá ona a pak já.
Stále stojím vedle opřený o jejich auto a jen tiše vše pozoruji. Jsem z celé té scény stále vzrušený a vidím, jak si policistka opět kleká ke tvé studánce a její jazýček tě začíná vzrušovat, zajíždí do tvé jeskyňky a pomalu tě vede k nechtěnému orgasmu. Po několika minutách slyším tvé vzdechy, chvěješ se a já vím, že teď vnímáš jen obrovskou úlevu z napětí, které pomalu opadá.
Policistka vstává, její tvář se leskne tvou vlhkostí, a říká. Chutnala jsi mi kočičko. A teď si klekni a chci vidět, jak skvěle vykouříš mého kolegu, už se nemůže dočkat. A když si na tom dáš záležet, ještě zvážíme, zda to vaše obvinění nějak nepřehodnotíme. Je to jen na tobě. A aby to tomu tvému nebylo líto, vykouřím ho já, můžeš se nejdřív dívat a pak se bude dívat on.
Otočte se, slyším její další příkaz a činím tak. Hmmm, taky je už nachystaný, podotýká s pohledem upřeným na můj tyčící se úd. Pak ucítím, že její dlaň mi sevřela koule a druhá její ruka mi pravidelnými tahy přináší ještě víc vzrušení již tak ztvrdlého mužství. Vidím tvůj pohled na mě, ale neumím z něho vůbec nic vyčíst. Pak už vnímám jen vlhkost jejích úst, její jazýček mě líže všude, a ač nerad, uznávám, že mě teď luxusně kouří a vede mě k vrcholu. Během chvilky exploduji, několik výtrysků mé lávy mizí v jejích ústech a já se chvěji a vyrážím ze sebe jen nesouvislé zvuky nádherné úlevy. Pak si uvědomuji, že to prostě všechno spolkla. Mrcha jedna.
Tak teď ty kočičko, a snaž se. Jestli se to kolegovi bude líbit, třeba bude pak shovívavý. A nezapomeň na jazýček, má rád jemné polaskání a lízání a teprve pak ho vykouříš. Dělej!!! Otáčíš se ke mně s otázkou v očích, ale pokud se z toho máme nějak dostat, nezbývá nic jiného. Sluníčko, říkám, jestli nechceme skončit ve vazbě, asi se nic jiného nedá dělat, soukám ze sebe, tak běž.
Klekáš si před něho, je ho pořádný kus, musím uznat. Vezmeš do dlaně jeho plné koule a jemně je laskáš. Pak ho bereš do ruky, trochu nadzvedneš a tvůj jazýček začne olizovat ten visící váček, chvilkama ti jedna koule zmizí v ústech a občas zoubkama jemně kousneš. Vím, že to umíš skvěle a policista to dává najevo krátkými slůvky. Ano… ještě… úžasné… pokračuj… a nechává se unášet blaženým pocitem krásného uspokojování. Pak tvůj jazýček zamíří ke špici jeho kůlu a jemně dráždí tu fialovou švestku.
Tak bych si přál být teď na jeho místě, ale místo toho se musím dívat, jak moje nádherná Pomněnka uspokojuje jiného muže. Má bolest v srdci se mísí s nechtěným vzrušením, které mi ten pohled přináší.
Po chvíli vidím, že jeho pyj mizí ve tvých ústech, tvá ruka postupně zrychluje laskání a pravidelnými pohyby rychle zvyšuje jeho touhu po dokonalém uspokojení. Ááách ano, ještě, zrychli…. Tvé pohyby podle pokynu zrychlují a během okamžiku vidím v jeho tváři, že už jen pár sekund a přijde výbuch. Nestačíš tak rychle zareagovat a jeho první dávka plní tvá ústa. Další několik erupcí zasahuje tvou tvář, tvá ňadra a jeho bílá láva teď stéká kolem tvých úst níž a níž, až si potůček té smetany nalézá cestičku mezi tvými prsy.
Áááách, to bylo úžasné, nádherné, dlouho mě tak skvěle nikdo neudělal, chválí policista tvůj výkon. Líbilo se mi to!! Skvěle kouří ta vaše kočička, dodává a přikazuje. Tak teď vstaňte a uvidíme, co s vámi.
Teď už prosím můžeme odjet? Ptáš se opatrně s obavou ve tváři, ale přichází jasná odpověď policistky. Myslíte si, že vás pustíme a já nic? Tu vaši dámu jsem tak hezky udělala, vidím na ní, že se jí to velice líbilo. A teď chci, aby mě ona vylízala a pak se uvidí.
Pozoruji ve tvé tváři překvapení. Víte, ale já…. ještě jsem to nikdy…. Tak to dnes bude poprvé, opět přerušuje tvou reakci policistka, vyhrnuje si šedomodrou sukni, svléká titěrné kalhotky a lehá si do trávy na sako své uniformy. Tak dělej kočičko, a opět se snaž, víš, že na tom teď opravdu hodně záleží!!!!
Klekáš si před ní, tvá ňadra jsou ještě mokrá od zbytku policistovy bílé polevy, skláníš hlavu k jejímu klínu a před sebou vidíš dohladka upravenou broskev mladé ženy, v jejíž puklině se leskne vlhkost její touhy. Taky jí to asi všechno už dost vzrušilo, myslím si.
Tak honem, už jsem tak nadržená, vím, že mě božsky uděláš. Tvá tvář se už téměř dotýká její mírně rozevřené lastury, která je teď už plná jejího nektaru velkého vzrušení. Teď cítíš nepoznanou vůni ženy, vůni její touhy a najednou chceš vědět, jaké to je, vylízat a uspokojit jinou ženu, navíc mladou a hezkou. Jazýčkem opatrně obkroužíš ty okvětní plátky rozevřené růže a poprvé zjistíš, jak vlastně chutná žena. Pomalu přejíždíš jazýčkem nahoru a dolů, do stran a pak dovnitř, do vlahé mezírky, teď tak roztoužené. Víš, jak to máš ode mě ráda a teď ty pohyby už snadno opakuješ. Vzdechy policistky jsou odpovědí na to, zda to děláš správně. Její skulina se mění na pramenící studánku a pohyby jejího klína ti vycházejí vstříc. Zvyšuješ intenzitu dráždění a lízaní a během pár minut se její tělo zachvěje a bouřlivý orgasmus jí otřásá, její vdechy se mísí s jejími vzlyky rozkoše a slasti, kterou jsi jí právě poskytla.
Nádherné, luxusní, říká po chvíli, už dlouho jsem něco takového nezažila. Máš na to talent kočičko, tak na to nezapomeň. Dokonale jsi mě uspokojila, dodává a vstává.
No myslím kolego, říká policistka, že bychom v tomto případě mohli výjimečně zapomenout na ten prohřešek, tady dáma s pánem spolupracovali na vyjasnění celé záležitosti celkem rozumně. Ano, vidím to stejně kolegyně, myslím, že vás tedy pustíme dál, dodává policista. Jistě vaše další představení ještě stihnete.
Vracejí nám doklady, rychle se oblékají, nastupují do auta a v mžiku jsou pryč.
Šárinko, Sluníčko, zdálo se mi to? Ptám se vlastně sám sebe. Objímám tě a cítím na tvé tváři chuť uspokojeného muže a vůni lůna krásně uspokojené ženy. Ivošku, já jsem nechtěla, ale sám si viděl, že…. Já vím, panenko moje, já vím. Pojď, oblékneme se a jedeme.
Po cestě mlčíme a pomalu se blížíme do cíle. Šárinko, příště už žádné zkratky, pronesu po chvíli. Otáčím hlavu a vidím ve tvé tváři záhadný úsměv. Víš, odpovídáš, zpočátku to tak nevypadalo, ale nakonec to vlastně nebylo tak…. nebo spíš bylo tak nečekaně…... A nechtěl bys jet zítra zpátky třeba zase stejnou cestou?
S tebou Srdíčko moje až na konec světa, odpovídám, je to jen na tobě. A ty bys chtěla? Další záhadný úsměv je mi odpovědí. Nakonec, proč ne, pomyslím si, taky bych tu policistku rád ochutnal…….
