Po nedělním obědě jsme začali s přípravou na očekávanou návštěvu. Jiřina připravila drobné občerstvení a já jsem zatím pouklízel obývací pokoj a v ložnici povlékl čisté ložní.
V dohodnutou hodinu u branky zadrnčel zvonek. Návštěva dorazila přesně načas. Honza Jiřinu potěšil krásnou kyticí a Květa vykouzlila lahvinku červeného. Zřejmě od Jiřiny znala naši oblíbenou značku, ale možná se jen trefila. Uvedli jsme je do obýváku a já zatím otevřel víno. Připili jsme si na to, co jsme doufali, že bude následovat a začali si nenuceně povídat. Zpočátku jsme probírali běžné věci, jako třeba naše potomky, chvíli i pracovní záležitost, ale s počtem vypitých skleniček se hovor začínal stáčet k tomu podstatnému.
„Všimli jste si včera na nudapláži těch děvčátek vedle nás?“ vzpomněl jsem si na včerejší koupání.
Květa se rozesmála: „Těch si nešlo nevšimnout. Málem jim z nás vypadly oči. Myslím, že z toho měly dost divoké sny.“
„Možná ani ne sny, ale třeba si spolu večer užily při vzpomínce na nás. Všimla jsem si, že když odcházely, držely se za propletené malíčky,“ vložila se se řeči Jiřina.
„Počkej,“ zarazil se Honza, „ty myslíš, že to byly lesbičky?“
„Jo, přesně to si myslím,“ přikývla Jiřina.
„Hm, zajímavá představa,“ zasnil jsem se.
„Copak,“ usmála se Květa, „taky se ti líbí holčičí sex? Honza je z toho úplně říčnej.“
„To se asi líbí všem chlapům, neznám žádnýho, kterýho by to nevzrušovalo,“ poznamenal jsem.
Najednou se ozvala Jiřina: „Tak mě napadlo… nezahrajeme si něco? Máme tady takovou stolní hru, která by se dneska docela hodila, co vy na to?“
Věděl jsem, o jakou hru se jedná. Návštěva také nic nenamítala, a tak Jiřina donesla krabici se hrou, kterou jsme si nedávno koupili. Měla název „Francouzská hra lásky“ a jednalo se o deskovou hru pro jeden pár, ale s drobnou úpravou pravidel ji mohlo hrát párů víc. Hrálo se klasicky s figurkami na hracím plánu s využitím hrací kostky. Každé políčko mělo předem daný úkol, který bylo třeba splnit. Seznam úkolů byl součástí hry, ale v případě potřeby ho bylo možno libovolně pozměnit. Dohodli jsem se, že pro začátek použijeme originální seznam, a pokud bude nějaké příště, můžeme se domluvit na změnách.
Hráli jsme vždy jako pár, to znamená že nejdřív házela Jiřina, pak já, splnili jsme své úkoly a pak přišli na řadu Květa a Honza, kteří spolu plnili zas úkoly své.
Zpočátku byly úkoly spíš symbolické, jako například polib partnerce ruku, nebo dráždi partnerovi ušní lalůček a podobně. Asi ve třetině hry začaly přibývat svlékací políčka, případně dráždění různých částí těla buď přes oděv nebo později přímo. Jiřině se svlékání dlouho vyhýbalo, ale nakonec vstoupila na políčko, které jí přikazovalo předvést striptýz při pomalé hudbě. A zhostila se toho na výbornou. Když odhodila kalhotky, jako poslední část oblečení, vysloužila si zasloužený potlesk.
Během pokračování hry jsme postupně všichni skončili nazí a úkoly se náležitě přiostřily. V té fázi hry jsme se dohodli na výměně spoluhráčů. Já jsem tedy najednou hrál s Květou, zatímco Honza s Jiřinou. A hned dalším hodem Jiřina dostala za úkol svého partnera dvě minuty kouřit. Usmála se na Honzu, šibalsky mrkla na mě a pak už zaklekla před Květina přítele a zkušeně zasunula jeho čuráka mezi své rty. Ten v první chvíli působil trochu nervózně, ale vzápětí se uvolnil a s přivřenýma očima přijímal její laskání.
Květa se usmívala a viditelně ji bavilo sledovat, jak jejího miláčka kouří jiná žena. A mě? Mě to k mému překvapení začalo vzrušovat. Péro se mi postavilo do pozoru a při tom pohledu jsem si ho začal pomalu honit. Naštěstí dvě minuty uplynuly velice rychle a my pokračovali ve hře. Do konce hracího pole už moc nechybělo. Ten, kdo dosáhnul finiše jako první určil, v jaké poloze bude probíhat závěrečné šukání, protože to byl jasný cíl hry.
První dorazila na cílovou metu Květa. Nejdřív se podívala na Honzu a pak se přivinula ke mně: „Nejraději to mám zezadu,“ špitla skoro nesměle.
Hned po ní dorazil do cíle i Honza: „Mě by se líbilo, kdyby mě mohla Jiřina znovu vykouřit, ale tentokrát do konce,“ poručil si.
Bylo tedy rozhodnuto. Jen Květa přišla ještě s jednou prosbou: „Kdyby ti to, Jiřinko, nebylo proti mysli, mohla by ses při tom kouření položit na záda tak, abych ti… abych ti ji mohla při tom lízat?“ dokončila s mírným ruměncem ve tváři. Jiřina na ni chvilku zírala, ale pak skoro radostně svolila.
Lehla si tedy na záda, hlavu zaklonila přes okraj gauče a Honza jí pomalu začal mrdat do pusy. Květa si klekla na všechny čtyři mezi Jiřininy pokrčené nohy, zadeček vystrčila směrem ke mně a něžně začala vylizovat kundičku mé ženy. Já k ní zezadu přistoupil, opatrně jsem projel její dírku prsty, a když jsem zjistil, že je dostatečně připravená, zasunul jsem do ní pomaličku svého čuráka. Jen trošičku vzdychla, ale hned se zas věnovala své předchozí činnosti.
Z pomalého rozjezdu jsme všichni přidávali na tempu. Jako první nevydržel Honza. Vzepjal se a zarazil ptáka skoro celého do krku své dočasné milenky, která bez problému celou jeho nadílku hravě spolykala. Honza se pak posadil do křesla, díval se na nás tři, jak pokračujeme v šukání, a přitom si pohrával se svým vadnoucím údem. Já jsem si cizí pičku náležitě užíval a Jiřině se lízání kundy od jiné ženy evidentně líbilo taky. Trojhlasně jsme vzdychali a hekali až Jiřina vykřikla, prohnula se v zádech a prožila nádherný orgasmus. Mě ten pohled inspiroval k ještě razantnějším přírazům, které Květu během chvilky také dovedly na vrchol a v té chvíli jsme vykropil její studánku přídělem spermatu i já.
Zhroutili jsme se vysíleně vedle sebe na kanape a až tehdy jsem si všiml, že nás Honza pozoruje s takovým zvláštním výrazem ve tváři. Pak se najednou zdvihl, v rychlosti se oblékl a než jsme stihli jakkoliv zareagovat, klaply vchodové dveře a byl pryč.
Překvapeně jsme se po sobě dívali. „Co se stalo?“ zeptala Jiřina Květy.
„Tak to by mě taky zajímalo,“ odpověděla její kamarádka. „Ale skoro bych řekla, že neunesl ten pohled, jak jeho ženskou klátí někdo jinej. A to bylo pořád řečí, jak by si chtěl zkusit čtyřku, a pak udělá tohle…“ kroutila Květa hlavou.
„Nic si z toho nedělej,“ chlácholila jí Jiřina. „Já myslím, že ani ve třech to není špatné, nemyslíš?“
Květa se na ni usmála a přikývla: „No to si piš… a co kdybys teď vylízala na oplátku zas ty mě?“
Jiřina ani na chvilku nezaváhala a vrhla se mezi její nohy. Ani v nejmenším jí nevadilo, že líže kundičku, ze které ještě vytéká moje semeno a vracela kamarádce to, co jí před chvílí poskytla ona. Já jen seděl a nevěřícně zíral na svou ženu, u které jsem doteď netušil, že by měla tyhle sklony. A možná to netušila ani ona.
Jak jsem tak pozoroval nečekanou lesbišou, nastalo u mě opětovné ztvrdnutí. Nechtěl jsem ale rušit tu nádheru, a tak jsem jen seděl a poctivě rukou proháněl svou žílu. Když pak na mě přišlo další vyvrcholení, postavil jsem se nad obě ženy a bez rozdílu jsem je obě pokropil semenem. Květa si po chvilce užila další orgasmus a aby Jiřina nezůstala pozadu, vylízal jsem jí nakonec já.
Pak jsme se vystřídali ve sprše a jen tak nazí jsme seděli v obýváku při víně a povídali si. Květa se asi dvakrát pokusila zavolat Honzovi, ale pokaždé jí to zavěsil. Pokrčila rameny a dál to neřešila.
Když jsme dopili načatou lahev, dohodli jsme se, že u nás Květa přespí. Přemístili jsme se do ložnice a ve vzájemném objetí jsme usnuli.
Ráno jsme se ještě jednou všichni tři něžně pomilovali a pak Květa odešla domů.
Druhý den pak Jiřině v práci prozradila, že když přišla domů, Honza byl pryč, stejně tak jako jeho věci a auto. Klíče našla ve schránce bez jakéhokoliv vysvětlení nebo rozloučení. Telefon jí nebral, a nakonec si její číslo nejspíš zablokoval, protože se jí začal hlásit jako nedostupný. Bylo nám ale jasné, že za tím byla jeho žárlivost, kterou si nechtěl připustit, dokud neviděl Květu mrdat s jiným. Ta to nakonec přijala s noblesou a poznámkou, že pokud to v něm takhle bylo, mohlo se to projevit později a za mnohem dramatičtěji.
V každém případě jsme se domluvili, že naše setkání nebylo poslední a pokud by si Květa našla někoho jiného, méně žárlivého, klidně ho může přivést také. Mě se naopak velice zamlouvalo, dívat se na svou ženu obdělávanou někým jiným. Ale co… ani trojka skutečně není k zahození.
