Čtvrtek odpoledne a já ve vaně provádím hygienu , důkladné oholení a pomyšlení na naše dvě předešlé setkání a co dnes bude následovat To nevydržím a pěkně si ho pohonim do výstřiku. S vodítkem na krku stojím před vašimi dveřmi , zazvoním ozve se bzučák, pokračuji do pootevřených dveří , na chodbě se zouvam a vstupuji do obýváku kde sedíte ve svém křesle na sobě máte jen bílé krajkové spodní prádlo , samodržící punčošky a kozačky ke kolenům na vysokém jehlovém podpadku,, takto se chodí před svou paní??" Řeknete důrazně, já na sucho polknu a začnu se omlouvat,, nechci slyšet žádné omluvy natož výmluvy " sklopim hlavu a jdu zpět do chodby, kde se vysleču a po čtyřech se vracím k vašim nožkam.
,, očisti ne podrážky " chytám vaši nožku u kotníků a olizuji podpatek , slapku a zase zpět a pak zase druhou nožku. ,, chce to na krémovat botičky ale nemám krém tak použij svojí mrdku a to než napočítám do deseti, jedna , dva, tři,..." Žalud třu o vaše lýtka, rukou si přetahuji předkožku ( prokletá dnešní masturbace pomyslim si když slyším číslovku osum ) ,, devět , deset , já tě snad ne vzrušuji kde je tvá mrdka " a udělíte mě facku. Postavíte se a začnete mě obcházet, zvuk kroků je hypnotizující, prsty mě projíždíte po obojku. Když jste za mými zády dáváte mě pásku přes oči, přepínáte vodítko k obojku.
,,Dnes jsi mě zklamal hned dvakrát nevíš jak máš předstoupit před svojí paní a ani vystříkat se neumíš , tak aspoň zjistíš co tě čeká když budeš porušovat pravidla " s těmito slovy mě přinutite na čtyři a tahem vodítka mě dáte pokyn následovat zvuk vašich kroků. Když se zastavíte tak má tvar konci na vašich lýtkách, políbím je ,, no teď už si to nevyžehlíš" a začnete se smát. Slyším vaše kroky po místností, když v tom na můj zadek dopadne první rána , zřejmě nějakou plácačkou,, počítej " ,, jedna , dvě ,...." Až napočítám 25 pět ran , obě půlky mám v jednom ohni a mé vzrušení je ta tam. ,, polib mě nožky " a já vám začnu líbat nárt, kotník a zpět,, to aby sis zapamatoval jak máš předemě předstupovat" . Postavíte mě opřete mě zády o zeď a pripoutate mě ruce i nohy pro mě už známému kříži, rukou mě hladite po bocích, stehnech nehty po tříslech , tahate mě za bradavku a mé vzrušení je opět zpět,, ale ale tady se to někomu líbí počítej a hned jak to doreknete na mé tělo dopadá první rána důtek, nevinechate žádné místo které jste mě před chvílí hladila. Opět na mé tělo dopadlo 25 ran ale tentokrát mě vzrušení nepřešlo. ,, tobě se ty tresty snad líbí, tak uvidíme co se ti už líbit nebude" a zatím co stále mluvíte cítím jak na mé tělo přípínáte jeden kolíček vedle druhého , bradavky , prsa , břicho, koule, péro , vnitřní strana stehen , sem tam syknu bolestí, které mě opětuje te vždy fackou na tvář. Když skončíte Musím být ozdobený jak vánoční stromeček, po pár vzdalujících se krocích v místnosti zavládne hrobové ticho a mě ten moment přijde jako věčnost. Najednou uslyším tři rychle kroky a na místo na břiše kde mám připevněn kolíček dopadne rána bičíku až odletí a hned druhá a druhý kolíček je dole ,, au " vykřiknu ,, ale , ale tobě někdo dovolil mluvit " chytnete mě za tvář a rukou mě do úst strcite promočenou látku vonící ženským klínem,, to ti zavře hubu " a z hlasitým smíchem se věnujete dalším a dalším kolečkům na těle. Některé sestrelite hned u jiných se vám to povede až na několikátý pokus a já bolestí tlumeně křičíme do roubíku který se mísí i se slinami. Celé tělo mám v jednom ohni, vzrušený už dávno nejsem když s péra mě sestrelujete poslední kolíček a já v rozkroku ucítím chladivý pocit a uslyším cvaknutí zámku.
Ruce i nohy mě odpotate a já vyloženě spadnu o vašim nohám , vodítkem mě pobidnete k následování a já hypnotizován zvuky vašich kroků vás následuji, zastavíte mě já pokleknu a vy mě sundavate pásku z očí odepnete mě vodítko,, dnešek byl plný trestů, aby sis zapamatoval jak se máš v mé přítomnosti chovat, bez se obléknout a zase za týden " . Letmým pohledem si všimnu že nemáte kalhotky nad kundickou máte pár chloupků, ale neodvážim se vás podrobně zkoumat a bez přemýšlení odcházím na chodbu . Rychle se obléknu a odcházím, na chodbě mě vše dochází, já jsem zamčený v pásu cudnosti to snad ne, z úst vytahuji vaše kalhotky a dávám je do kapsy a celou cestu domů přemýšlím nad tím jakou jsem udělal chybu a zda vůbec chci pokračovat, tělo mám samí šrám, s tím co mám mezi nohama snad ani nemůžu na veřejnost. Cesta domů je dlouhá a já stále nad vším co se děje přemýšlím v kapse si hrají s kalhotkami které jsou celé mokré , ale spíše od mých slin a v rozkroku začínám cítit tlak z mého vzrušení
