Vždycky si myslel, že ho může zaujmout jen tradiční typ krásky. Jak šel čas, všimnul si, že ty tzv. krásky jsou velice namyšlené ženy, mnohdy arogantní. A on byl tak nejistý a nechtěl udělat chybu, že si vybere nějakou, stane se chyba a ona s ním otěhotní. Tak se raději každému sexu vyhýbal a jen se věnoval svým koníčkům. A potichu snil.
Snil o ženě, která mu spadne z nebe. Věděl, že když nepotká tu pravou, tak s žádnou, kterou nebude milovat a která nebude jen pro něj prostě nebude, ani s ní nebude mít nic intimního. Kdyby jen nebyl tak přemýšlivý, rozvážný typ. Ale už je holt takový a měnit se nebude. Je sám sebou. I když je to někdy nepraktické a nehodí se to, tak nebude před někým hrát žádnou roli. A jednou přišel ten den. Od samého rána tomu nenasvědčovalo nic, že ode dneška se jeho život zřejmě navždy změní. Ráno vstal a šel do práce. Vždy chodí tou samou cestou. Protože na co měnit něco, co funguje. Byl by sám proti sobě. Stoupl si v metru na stanici a čekal.
Zvedl se vítr a souprava přijížděla. Nikým nepovšimnut nastoupil do metra. Souprava se rozjela. Ještě byl trochu rozespalý a jen se tak mimochodem rozhlédl, když v tom jeho pohled padl na ženu před ním. Seděla naproti němu přes uličku a zamyšleně si četla knihu. Nikdy nebyl na knihomolky, lákalo ho najít si pořádnou dračici, ale tušil, že sám takovou neosloví. A teď tu seděla ona. Opak té, o které vždy snil. Pomalu si jí prohlížel. Ona ani nezvedla oči a zadumaně si četla stránku knihy. V té ženě bylo nějaké kouzlo, které na něho působilo.
Nemohl od ní odtrhnout oči. Už chtěl odvrátit zrak, protože se pomalu blížila jeho stanice, když ona zvedla oči od knihy a její zrak padl na něj, jejich oči se střetly a bylo v tom něco hlubokého, co pocítili jen oni dva. Ona vypadala trochu překvapeně a vyplašeně. Znovu se ponořila do knihy a on naprázdno polkl. Souprava zastavila a on se zvedl. Žena zavřela knihu a též se postavila.
Na zlomek sekundy stáli oba naproti sobě a vzájemná chemie obou těl byla téměř hmatatelná. Netušil čím ho ta žena láká, byl zmatený. Ona se na něj upřeně podívala, poté sklopila zrak a lehce chůzí víly poodešla ke dveřím. On stále stál, držíce se jednou rukou madla neschopný pohybu. Ta žena v něm probudila něco, s čím vůbec nepočítal, jen věděl, že tu změnu způsobila ona. Toužil jít za ní, měl pocit, že pokud ona teď odejde, tak on bude smutný. Pokračování příště.
