Zakázané ovoce ze stromu poznání

24 ene 2025 · 2.478 vista Strasny_Lesu_Pan

Ochutnání zakázaného ovoce, ze stromu poznání, stálo Adama a Evu život v ráji....
A stalo se, že jednoho dne se objevil had pokušitel i v životě jednoho mladého muže.

Jak mu budeme říkat..? Ach, ano. Pojmenujeme ho třeba Evžen. Evžen, lovec žen. Jak příhodné, Blasi..

Evžen je mladý muž. Mladý tělem i duchem. Je součástí velké a spokojené rodiny a vlastně mu nic elementárně důležitého v životě nechybí. Dejme tomu, že si žije svůj malý život v ráji. Už nějaký čas si ale pohrává v hlavě s necudnými myšlenkami a stává se, že se někdy přistihne při opravdu zvláštních představách.

Ano..když říkám zvláštních, tak jsou opravdu zvláštní. Pro spoustu lidí je to naprosté tabu. Ale zpátky do příběhu...

Evžen žije se svou partnerkou, mají až na malé bouřky spokojený vztah. Jenže pořád je něco, proč jen Evžen nespokojený. Často o tom přemýšlí, ale nenachází vysvětlení ani jádro problému.

I když...jedna věc ho přece jen napadne. Vždycky měl rád starší ženy. "On teda měl vždycky rád ženy obecně.. ale dopřejme mu chvíli slávy" Jeho partnerka je ale razantně mladší než on. Nevyspělá, dětská a lehkomyslná. Naprostý opak našeho Evžena.
A tahle myšlenka mu utkvěla v paměti.

Uběhl nějaký čas, kdy těmto problémům Evžen nevěnoval pozornost, jelikož všední život přináší i důležitější problémy a náš Evžen vyrazil se svojí partnerkou na rodinnou oslavu. Dorazili před polednem a na místě ještě nebyli zdaleka všichni. Pouze jeho tchýně, švagrová a švagr..

Přivítání proběhlo přesně jak se na rodinu sluší. Pár milých slov, objetí a otřepaných frází..
Ale něco dnes bylo jinak.
Když spolu Evženova partnerka a její sestra odešli do vedlejšího pokoje, připravit zbytek věci na oslavu.. zůstal v kuchyni už jen Evžen, jeho švagr a jeho tchýně. Zralá žena, která nebyla vůbec stará. Štíhlá ženská ve středních letech, jelikož byla brzy maminkou, s hnědými vlasy, menšími, už trochu povislými, prsy a pevným, kulatým zadečkem... "Jak budeme říkat ji? Říkejme ji třeba Alena. Stejně je to jedno."

Evžen seděl u kávy, chvilkami koukal do telefonu a při tom vedl sporadicky rozhovor s Alenou, která se pořád motala v kuchyni, běhala od kuchyňské linky do spíže a zase zpátky a pořád něco dodělávala. Telefon začal být po chvilce nudný a tak Evžen konečně zvedl oči.. a ty okamžitě sklouzli k Aleně. Kuchyň byla veliká..opravdu veliká. Takže tam byl dostatečný prostor na to, aby si Evžen mohl Alenu prohlížet od hlavy až k patě.

Měla na sobě domácí úbor.. Rozepnutý pletený svetřík, který měla jen přehozený přes ramena a pod ním bílé tričko, zapnuté na jeden knoflíček, s hlubokým výstřihem.. Alena nechodila nikdy doma bez podprsenky, takže svá prsa poměrně ráda vystavovala na odiv. Celý dojem dovršili tmavé legíny, které obepínaly její kulatý zadeček, který na 40 let nevypadal vůbec špatně a mohla by ho závidět kdejaká "dvacítka". Přes látku legín prosvítal obrys brazilek, což byla naprostá pastva pro oči Evžena.

Civěl na ni asi 10 minut.. ze svého švagra si nic nedělal. Ten seděl opodál, hlavu skloněnou a něco náruživě řešil po telefonu a naprosto nevnímal okolní svět. Takhle se choval na těchhle akcích často.. Neměl je moc rád.

Alena dobře věděla, že po ní Evžen kouká. A tak schválně chodila velmi blízko něj, často dělala že něco sbírá a rovná.. a zrovna se musí sehnout, když je půl metru od něho.. Žena vidí prostě dál než mužský a tak i Alena viděla, že se v Evženově nohavici objevila "druhá noha", která byla sice menší než ta skutečná noha.. ale rozhodně o dost tvrdší.

Alena došla ke stolu, vedle místa kde seděl Evžen, nahnula se, aby mohla porovnat ubrus.. a jen periferně sledovala, jestli se Evžen bude dobře dívat. A ten samozřejmě nezklamal. Jeho pohled spočinul na jejích malých ňadrech a jeho tvůrčí mozek s rozvinutou představivostí si dotvářel zbytek toho, co viděl. I když ten zbytek byl skrytý pod polorozepnutým tričkem a podprsenkou... Alena lehce odkašlala a Evžen se probudil z tranzu.. jejich oči se setkali. Oba naprosto přesně věděli, že on zíral tam kam neměl a ona všechno viděla.. Evženovi došla slova a jen se díval do jejich oči s provinilým výrazem.. Alena se jen usmála, narovnala se a s kroucením v bocích odešla.

Alena byla už dlouhou dobu mámou. Měla svoje dcery ráda. Stejně tak ale měla ráda muže a byla poměrně hodně zvrhlá, což o ní nikdo z rodiny nevěděl. Dokonce byla tak moc zvrhlá, že ji představa mladého zajíčka vzrušovala natolik, že by byla schopna pro to svádět i partnera své dcery.

Evžen rychle dopil kávu a šel si srovnat myšlenky s cigaretou ven na zahradu, jelikož za chvíli se vrátí do kuchyně jeho partnerka, švagrová a dorazí zbytek rodiny. Nemůže přece přede všemi vypadat takhle..všichni by poznali, že něco není v pořádku.

Sotva si zapálil a potáhl aby se uklidnil, přestalo mu všechno dávat smysl...Nikdy se přece s Alenou moc nebavili, nepsali si zprávy, nevolali si kromě běžných hovorů...tak proč tohle?

Alena ve skutečnosti byla dost náruživá a neměla nikdy dost. Měla hodně ráda sex, muže a pozornost. Jenže tuhle věc Evžen nevěděl. Věděl jen, že ho Alena vzrušuje. Dokonce více než jeho vlastní partnerka. A o tom svědčil i jeho obrovský nateklý kyj v kalhotách.

Celou dobu se snažil soustředit se na něco jiného...ale moc to nešlo. Dokouřil..upravil svůj poklad v kalhotech a smířený s tím, že se bude muset přede všemi přetvařovat, aby na něm nikdo nic nepoznal se vrátil zpátky do domu, kam se mezi tím dostavil i zbytek rodiny.

Alena tušila co se děje. Byla to zkušená ženská, která mladého kluka prokoukla na první pohled.. ale nikdy nedala nic znát.

Celá akce proběhla v pohodě, před ostatními osobami se Alena držela zpátky a chovala se naprosto normálně, jak se na tchýni a milující matku sluší.. jen Evžen měl v hlavě opravdový zmatek a směs bouřlivých emocí. Připadal si jako Adam, který stojí před Stromem poznání a promlouvá k němu had pokušitel. A on opravdu promlouval...

Evžen od toho osudného dne začal být s Alenou v kontaktu čím dál víc. Zatím řešili jen všední věci.. ale Evžen do toho vždycky přidal nějak kořeněnou narážku, kterou Alena cíleně ingorovala nebo na ni odpověděla naprosto chladně.

A proč vlastně se jmenuje ta povídka Zakázané ovoce? To se dozvíme v pokračování..