Tenký led (soutěžní)

Spokojeně se choulím pod dekou, televize běží jako kulisa a mě už padají oči u rozečtené knihy. Ani nepostřehnu, že už se uráčil přijít domů. Měl to být jen automatický polibek. Mé smysly ale spustí v hlavě poplach, po tom co z něj můj dezinfekcemi zničený nos ucítí jemnou nasládlou květinovou vůni. Nemusíme chodit kolem horké kaše, hned mu sdělím, že páchne cizí ženou. Nijak se nekroutí ani nezapírá. Nemusí.

"Asi jsem našel nový klenot. Ona je prostě skvělá. K neutahání a věčně nenasytná...." barvitě mi popisuje onu mladou sexuchtivou kočičku. Vždycky jsem věděla, že jednoho krásného dne mohu být nahrazena nějakou mojí lepší verzí. Pan K nikdy neváhal mi to připomínat. Že se najde nějaká nymfomanka, dostatečně submisivní, ne moc inteligentní a slídící a samozřejmě s bezchybnou sportovní postavou. Ve vzduchu cítím blížící se zradu, ale donutím se zůstat v klidu.

"Jak se můžeš scházet pořád s těmi samými milenci, aniž by ti přerostli přes hlavu?" položí mi záludnou otázku, která mě vrátí do reality. " Nejsou to milenci, ale kamarádi. Sex s nimi je až druhořadý jestli sis nevšiml!" odseknu mu. Není to nic co bychom už neřešili. "Takže je máš ráda. Chováš k nim city," začíná se ježit. "Není mít ráda jako mít ráda! Rozhodně mi nikdo z nich nevyšuká mozek z hlavy a nenadělá citovou paseku, ty idiote slepá!" rozčílím se a ostrou tvrdou vazbou knihy ho silou praštím mezi žebra. Pro jednou takový útok nečeká a dám mu pocítit jeho vlastní medicínu. A že to pěkně bolí dle jeho výrazu.

Kdo by čekal, že se stáhne a bude půl hodiny skučet bolestí, ten bude zklamán. Akce vždy vyvolá reakci. Bleskově mě drapne za ruku, mrskne zpět na pohovku a postará se, aby kniha byla v bezpečné vzdálenosti. Nemám příliš šanci dlouho vzdorovat jeho hmatům, takže další odpor si rychle rozmyslím. Na to se mám moc ráda a kurva chci se nadechnout. " Tohle bychom měli dělat častěji, holubičko. Třeba pak budeš v posteli dravější, když budeš žárlit," zašeptá mi do ucha než mi zkousne lalůček a uvolní své krajtí sevření.

Chvíli mi trvá popadnout dech jak na mě ležel celou svojí vahou. " Věř mi, nechceš abych žárlila," varuju ho tiše během toho co si na něj obkročmo sednu. Ruce mu hned sklouznou na můj zadek. Naše čela se spolu srazí. Z mých úst unikne tichý vzdech, aniž bych chtěla. "Zastřelila bys mě," řekne skoro šeptem. "Ale kdepak, jsem líná kopat hrob a uklízet ten svinčík, " zlehčím tu nepříliš příjemnou večerní atmosféru, kterou nastolil.

Jeho ruce vklouznou pod košily, aby se pomazlily s mými bolavými prsy, které před chvílí drtil nikoliv z vášně. Naneštěstí můj mozek není naladěn na jeho potěšení. Dnes opravdu ne. Ven se dere jiný démon a žárlivost to určitě není. Připomenu mu, že si dovolil hrubým způsobem porušit pravidlo. Zatímco já ho čekala doma, on si šukal jinou a já jsem neuspokojená. Skvěle se mi daří obrátit proti němu jeho pravidla. A s porušením přijde trest. Výjimečně nebudu trestaná osoba já, ale on.

S novou vlnou uspokojení sleduji jak se odebírá směr koupelna, aby ze sebe smyl tu couru a pak se mi pokorně vydá na milost a nemilost. Jedno vím ale jistě. Můj klín zůstane dnes nedobytný. Za to jeho péro okusí nějaké to utrpení. Čas se jít podívat do našeho dospěláckého hračkářství a vymýšlet jak si zpříjemním ten vzácný okamžik své nadvlády.