Z počátku vztahu jsem byla milá, půvabná a především věrná až za hrob svému manželovi. Tak bych popsala samu sebe v začátcích našeho vztahu. Jenže čas běží a věci se mění…
Je pátek kolem půlnoci a já, už značně ovlivněná vínem, píšu svému muži, že firemní večírek je sice příjemný, ale chystám se odejít. S poslední sklenkou bílého vína obcházím známé kolegy a loučím se s nimi. Když přeruším rozhovor jedné skupinky, kde je i má kolegyně, a rozloučím se s ní, zvedne na mě pohled muž stojící vedle. „Ještě neodcházejte, mladá slečno, večer zdaleka nekončí,“ řekne mi s úsměvem. „Bavte se hezky dál, ale já už mám dost. A nejsem slečna, ale paní,“ odpovím mu s lehkým žertovným tónem a otočím se k odchodu. Po pár krocích mě znenadání chytí zezadu za pas a dodá: „To je velká škoda, tuším, že tahle noc ještě neskončila a já jsem se s vámi ještě nestihl seznámit.“ Přitom mi upřeně hledí do očí a já v nich zahlédnu zvláštní jiskřičky, které mě okamžitě upoutají. Přiblížím se k němu a řeknu: „Čeká mě ale dlouhá cesta domů pěšky a opravdu už musím. Manžel na mě bude čekat.“ „Pěšky? Sama nočním městem? To může být nebezpečné pro tak krásnou ženu. Dovolila byste mi vás alespoň doprovodit, aby se vám cestou nic nestalo?“ odpoví mi doposud neznámý kolega z firmy. Chvíli váhám, ale nakonec přikývnu: „Dobře, nerada bych riskovala, že mě někdo přepadne.“ Při těch slovech se lehce zachvěji, uvědomujíc si, co jsem právě řekla. Na chvíli se mezi námi rozhostí ticho plné napětí, až ho prolomí on s šibalským úsměvem: „Tak jdeme. Mimochodem, já jsem Vláďa.“ Podá mi ruku, já ji stisknu a odpovím: „Kristýna, těší mě.“ Vtom se ke mně Vláďa nakloní a políbí mě na rty s nečekanou intenzitou, která mě zaskočí.
Nevím, co se ve mně zlomilo, ale od toho polibku jsem cítila silné vzrušení a zároveň bojovala s rostoucí touhou. Kráčeli jsme nočním městem, povídali si a neustále se smáli. Když jsme procházeli městským parkem, Vláďa se zastavil, otočil se ke mně, položil mi ruce na pas a pomalu je sjel níž. Lehce mi stiskl zadeček přes džíny, naklonil se a znovu mě políbil. Na okamžik jsem měla chuť se odtáhnout, ale on mě pevně přitiskl zpět k sobě. Líbání bylo úžasné. Po několika minutách jsem ho odstrčila a rozhodně řekla: „Tohle nemůžu, jsem přece vdaná.“ Moje slova však neměla žádný účinek. Levou rukou mě znovu chytil, pravou mi šikovně rozepnul knoflík u kalhot a zasunul ji dovnitř. Od mého těla ho dělily jen krajkové kalhotky. „A není to takhle ještě více vzrušující?“ zeptal se mě. Ta slova mě úplně odzbrojila. Vytáhnu mobil a vyfotím jeho ruku v mých kalhotách. Posílám fotku manželovi s textem: „Miláčku, už jsem na cestě. Jeden kolega mě doprovodí, aby se mi nic nestalo.“ Vláďa chvíli přemýšlí, co mám za lubem, ale já ho přeruším. Vytáhnu jeho ruku, posunu ji pod kalhotky a nechám jeho prst vklouznout dál. „Ty jsi tu fotku poslala manželovi?“ zeptá se mě trochu zaskočeně. „Ano, máš s tím problém?“ odpovím mu. „Naopak, nikdy jsem nepoznal někoho v takovém vztahu. Ty jsi ale divoška,“ řekne s úsměvem. „Jestli mě chceš dnes mít, tak jedině pod podmínkou, že o všem bude manžel vědět a uděláme mu malé představení,“ řeknu rozhodně a rozepnu mu kalhoty. Vytáhnu mobil, vyfotím svou ruku v jeho kalhotách a pošlu manželovi zprávu: „Moc se snažím být hodná, ale jsem tak vzrušená.“ Pak uchopím jeho už zjevně vzrušený úd, jemně ho hladím a naše rty se znovu spojí v polibku. Obě naše ruce se vzájemně dotýkají a dráždí. Na chvíli procitnu, vytáhnu mobil a vyfotím jeho vzrušení v mé ruce s vzkazem: „Lásko, nedokážu se ovládat…“ Pak se na něj podívám a řeknu: „Tak kam půjdeme? Nemyslel sis snad, že se tu v parku nechám takhle vzít, nejsem přece nějaká lehkovážná žena.“ Naštěstí bydlí jen pár ulic odtud. Cestou k němu se neustále dotýkáme, líbáme a povídáme si.
Když se za námi zavřou dveře jeho bytu, vrhneme se na sebe bez zábran. Posíláme manželovi fotku v zrcadle, kde mám už stažené kalhoty, a provokativně mu píšu: „Pozval mě ještě k sobě na sklenku, to přece není zakázané.“ Vláďa mě zvedne do náruče a hodí mě na postel v ložnici. Rychle se zvednu, kleknu si před něj, stáhnu mu kalhoty i spodní prádlo, položím mu ruce na zadek a jeho vzrušený úd si zasunu až do úst. Drží mi hlavu a přiráží, já se snažím zvládnout jeho tempo, sliny mi stékají po bradě až na prsa, oči mi slzí, ale poslušně pokračuji. Pak mě zvedne, otočí mě zády k sobě, přiloží se ke mně a vezme můj mobil, aby mohl poslat další fotku manželovi. Nasadí si ochranu a vnikne do mě. Vyjeknu slastí a úplně se oddám. Miluje mě s obrovskou intenzitou, jednou rukou mě drží za vlasy, druhou mě lehce plácá po zadečku. Postupně mě otočí na záda, roztáhne mi nohy a pokračuje. Fotí další snímek a bez slov ho posílá manželovi. Když už je těsně před vrcholem, zadýchaně se mě ptá: „Kam to chceš, ty divoško?“ Polovědomě mu odpovím, že jsem manželovi nikdy nedopřála polibek s cizí chutí. Vláďa se zasměje, přesune se k mým ústům, já poslušně otevřu pusu a vypláznu jazyk. Udělá pár pohybů rukou a jeho teplý výstřik mi dopadne na obličej a do úst. Rychle vezme mobil a fotí můj spokojený výraz pro manžela. Polknu a společně se přesuneme do koupelny. Oba blaženě oddychujeme a dopřáváme si horkou sprchu. Vezmu mýdlo a myju jeho tělo, u rozkroku se zdržím a věnuji mu zvláštní péči. Výsledek je přesně takový, jaký jsem čekala. Vláďa mě zvedne, smyje ze sebe mýdlo, já se otočím zády a opřu se o zeď. Zvedne mi nohu a znovu do mě vnikne. „Počkej… a co ochrana?“ vykoktám. Chytne mě za vlasy, přitáhne k sobě a řekne: „Tohle kolo zůstane jen mezi námi, a teď už mlč.“ Miluje mě dlouho, a když cítí další vrchol, vytáhne se a nechá svůj výstřik dopadnout na můj zadeček.
Poté se opravdu osprchujeme. Oblékám se a jako vzpomínku mu podám své kalhotky. Při loučení u dveří ještě jednou před ním kleknu, vezmu jeho úd do úst a chvíli ho laskám, s myšlenkou na chuť, kterou ucítí manžel, až mě doma políbí. Nasednu do taxíku a vyrážím domů. Hlava mi přetéká dojmy a myšlenkami. Myslela jsem, že po dvou divokých chvílích budu mít dost, ale opak byl pravdou. Čím více jsem na večer myslela, tím více mé vzrušení rostlo. Taxík zastavil před domem právě včas – ještě chvíli a podlehla bych i řidiči.
Zavřela jsem vchodové dveře a zamířila do ložnice. Nechala jsem světla zhasnutá, přiblížila se k manželovi a lehce ho políbila. „Tak co, miláčku, těšil ses na svou ženu?“ zašeptala jsem mu. Neodpověděl a začal mě vášnivě líbat. „Cítíš, jak chutná opravdový muž?“ zeptala jsem se. „Ano, cítím,“ odpověděl stručně. Líbání bylo intenzivní a jeho vzrušení rostlo. Odtrhla jsem se, vylezla na postel a posadila se mu na obličej. Začal mě laskat jazykem tak vášnivě, že jsem ho musela krotit. Zatímco mě uspokojoval, vyprávěla jsem mu útržky z večera. Orgasmus přišel rychle – udělala jsem se na jeho tváři a tiskla se k němu tak silně, že sotva dýchal. Když vlna rozkoše odezněla, padla jsem vedle něj a přivinula se k němu.
Po chvíli se na mě manžel s blaženým výrazem podíval a tiše řekl: „Miláčku, dnešní večer byl nezapomenutelný. Doufám, že sis ho užila stejně jako já a jsi spokojená.“ „Ano, bylo to úžasné, ale myslím, že bych ještě jedno kolo zvládla,“ odpověděla jsem s úsměvem. Podíval se na mě s lehkým údivem a rozzářenýma očima a po chvíli řekl: „Tak ty ještě nemáš dost? Co kdyby sis napsala svému novému příteli, jestli by neměl chuť na pokračování?“ Bylo jasné, že ho tahle představa vzrušuje – jeho vzrušení bylo okamžitě znát. S žertovným úsměvem jsem vzala telefon a napsala Vláďovi, jestli je ještě vzhůru, že jsem pořád plná energie. Odpověděl, že nespí, ale je unavený a na další kolo mu síly nezbývají. Lehce jsem si povzdychla a řekla to manželovi. Pak přišla další zpráva: „Ale kdyby ses chtěla stavit, zítra dopoledne nemám žádné plány.“ Přečetli jsme si to s manželem společně a oba se zaradovali. „Miláčku, zítra ráno mě odvezeš do města. Stavím se za kamarádem a ty na mě počkáš v autě, jasné?“ řekla jsem důrazně. Manžel se na mě zadíval a odpověděl: „Ano, lásko.“
