Podzim končí, ale ... ...

Renata seděla s lehce otevřeném županu v křesle a pomalu upíjela víno, zasnila se, ruka ji mimoděk zabloudila k podbřišku a letmo se pohladila, pak ruka znovu sklouzla dolů, prst se vnořil mezi pysky a jemně, pomalinku projel až k pecičce slasti kde jemně zakroužil, tak se ponořila do toho prožitku, že si ani nevšimla jak vešel Vašek, jen se usmál a pozoroval, v bezpečnostním nerozbitném skle protějšího skleníku se sbírkou mincí, co se právě děje pod jeho oblíbeným tmavým pruhem chloupků, které jako jediné měla Renata na svém hladkém těle.
Odvázal ze svého županu opasek a převázal Renatě její zavřené oči, lekla se a trhla sebou. „Pšššš neplaš se a pokračuj“ řekl a masíroval jí ramena, zátylek a pomalu přecházel k laskání jejích plných prsů přes župan. Přestala, nějak ji vadil, tedy spíše se styděla, nikdy si to před ním nedělala, ale zas touha byla veliká a chtěla aby ta místa byla dotýkána, jen nevěděla, jestli už nechtěla jeho doteky, které ji rozpalovali. Sehnul se vzal ji pod prdelkou posunul na kraj křesla a hladil ji po stehnech, nasával vůni jejího vzrušení, ale chtěl si s ní hrát. „Tak prosím, nedej se prosit a pokračuj“. Zavrtěla hlavou. Začal jí líbat vnitřní stranu stehen, lízal, ale vždy se vulvě vyhnul, ona mu ji již nastavovala, ale trápil jí, pak do ní pronikl prsty a přisál se, zavzdychala, projížděla mu prsty jeho krátce střiženými a šedivějícími vlasy a po chvíli poznala přímou úměru mezi intenzitou jejího vískání vlasů a intenzitou práce jeho jazyka a začala ho řídit, tělem se jí rozlévalo horko, částečně z vína, částečně z rozhořívajícího se krbu a hlavně z jeho doteků. Když jí přitlačil jednou rukou na podbřišek, a vsál její poštěváček mezi své rty a zároveň ho dráždil špičkou jazyka, už mu hlavu tlačila do klína a vzdychala, až se té intenzity lekla.
On se v duchu smál protože právě cítil, jak v ní padají myšlenky, zábrany, už jen její tělo živočišně touží po ukojení a škodolibě intenzitu zmírnil. „Prosím“ zaúpěla slastí. Vší silou mu tlačila hlavu do rozkroku, asi ještě jednou těsně před orgasmem povolil, ale pak zrychlil a zintenzivnil, už ji držel za prdelku a pomalu cepenícím jazykem dokončoval svoji lekci o oddalování příjemného. Cítil jak její tělo dostává křeč, jak se prohýbá, jak nedýchá, aby skoro vykřikla nadechla se a zaúpěla znovu, už mu hlavu od sebe odstrkovala,ale on se nedal a laskal ji dál, jen opustil poštěváček a líbal její proužek, její nateklé a vzrušené pysky, stehna a rukama masíroval zadeček. Přerývaně dýchala a vychutnávala si proběhlou tsunami slasti a jeho laskání. A věděla co bude následovat. Podebral ji rukama otočil tak aby klečela a sám se postavil, svlékl její i svůj župan, popadl ji za prsa a ona ucítila na zadečku jeho vzrušené mužství, lehce se oddálil a ono sjelo k ústí, pak se pomalu vnořilo, tam kam patřilo, vydechla a on se zhluboka nadechl.
Cítila jak jí roztahuje a vyplňuje a věděla, že ten pomalý pohyb a několik dalších, je jen počátek divoké jízdy, věděla, že on je spokojený, protože už svou chvilku štěstí měla a on se jí může už jen sobecky animálně zmocnit a tahle poloha ho vždy vzrušovala, mohl ji držet za prsy i boky, mohl si jí narážet jak chtěl a cítil svoji samčí nadvládu, vždy říkal, že takto se to děje od nepaměti a asi proto je to tak intenzivní, cítila jak jeho hlavička do ní proniká s větší a větší intenzitou, už zhluboka nedýchal, ale funěl jak když běhá do kopce, když trénuje, ale ještě ji mačkal prsy a tak věděla, že finále je ještě daleko.
Upravoval si její prohnutí v zádech, její úhly kleku, ale zároveň se snažil dbát na její pohodlí a její příjemnost kterou vnímal sluchem, už věděl co znamená každý její sten a vždy byl rád, když slyšel, že i ona je spokojená. Najednou ji uchopil za boky, on tomu říkal „madla lásky“ jak poetický název pro to co někdy ženy trápí, a ona poznala, že finále se blíží, jeho přírazy byli prudké a hluboké, vše mělo neskutečnou rychlost a hloubka síla se stále stupňovala až nejednou poskočila i s křeslem, znovu a znovu, vykřikl a ona ucítila, jak jí plní svou šťávou. Pustil ji a odpadl na zem.
Sklonila se k němu, políbila ho na hruď a poté i na hlavičku, okamžitě ho popadla křeč do břicha, vždy ji to fascinovalo jak jeho tělo po orgasmu ihned zcitlivělo, lehla si na něho a jeho vadnoucí úd jí měknul uprostřed jejích horkých stehen. Koukala do jeho hnědých očí a zas tam viděla malého kluka, který dostal svoji vysněnou hračku, byl to pohled šťastného dítěte a neskonalý nepoměr k jeho stoické ale rázně spravedlivé povaze.
Odešla si dát sprchu a jeho přikryla. Když přišla, nespal jak předpokládala, ale ležel na pohovce, nahý a pyšně vystavující své mužské přívěsky, byl rád nahý, měl pocit svobody. S radostí zpozorovala, že i on se stihl vysprchovat v druhé sprše, která fungovala hlavně při příchodu z práce. Říkali ji likvidátor problémů a stresu. Přivinul její tělo vonící jejím pižmem a sladce kořeněnou vůní sprchového gelu s vůní jejího parfému, k svému tělu vonícímu pouze svým vlastním pachem protože měl rád vůně těl a ne jejich zastírání.
Položila mu hlavu do klína a nechala se hladit po zádech, a vískat ve vlasech, nikdo nemluvil protože nebylo co, mlčení je často více, než spousta slov a oba vrněli blahem a spokojeností. Ucítila jak se jeho mužství probouzí a překvapilo ji s jakou rychlostí, to se tak běžně nestávalo, ale zatím si toho nevšímala a ani on ji k ničemu neponoukal.
Políbila mu ho, vzdychl a vyšel ji vstříc, lehce mu ho sála a líbala, jeho prsty najednou dosáhli její štěrbinky, která již byla opět vlhká a žádostivá, lehl si a ona se na něj vyšvihla opravdu jak na koně, pomalu dosedla, cítila jak vklouzl, jeho velké oči se vpíjeli do každého centimetru její pokožky a vychutnávali pro něho dokonalou krásu, zatočila pánví a on vzdech, věděla, že takto vydrží jen chvíli, než popadne pocitu pasivity, překotí jí a bude opět vládnout, ale tu chvilku si užívala a líbilo se jí jak hmouří oči a vrní blahem …. dnešní večer bude horký i když za okny mrzne a tiše se snášejí vločky sněhu, na barevnou krásu indiánského léta.