Manželé Jirka s Martinou rozehráli hru pro dospělé na telefonu. Hra, která jim dávala erotické úkoly se pomalu chýlí ke konci. Poté, co Jirka splnil svou půlku úkolu, vyprávění erotické fantazie, byla řada na jeho ženě, aby bez zaváhání a s pohledem upřeným na Jirku vyprávěla svou fantazii, kterou si pomáhá k orgasmu.
Martina si s klidným výrazem spletla vlasy do pevného copu a nabídla ho Jirkovi do ruky.
„Kdybys mě potřeboval přidržet nebo nasměrovat,“ špitla, aniž by se mu podívala do očí.
Jirka cop omotal kolem ruky vzal a usmál se, napůl vzrušeně, napůl něžně.
Martina si pak klekla vedle jeho nohou, položila si hlavu na jeho stehno a zavřela oči. Cítila jeho teplo, jeho klidnou ruku na svých vlasech. Zhluboka se nadechla a začala tiše vyprávět.
„Sedím v malé kovové kleci vedle recepce u mě v práci.
Jsem úplně nahá, kolena mám roztažená a spoutaná širokými koženými pásy ke stěnám klece.
Za krkem mám upevněný pevný řemen, který mě drží v pozici.
Ruce mám volné – jen na masturbaci. Jinak nic. Klec je zavěšená kousek nad zemí, tak, že moje kundička je přesně ve výšce očí kolemjdoucích.“ Martina na okamžik ztichne, jakoby v myšlenkách skutečně znovu prožívala tu situaci. Jirkova ruka jemně zatáhne za její cop – upozornění, aby pokračovala.
„Lidé kolem mě chodí, většina si mě sotva všimne. Já si přitom rukama rozevírám kundičku a hladím klitoris. Nevím proč, prostě tam jsem a uspokojuju se, když kolem mě chodí kolegové a kolegyně do práce.
Občas někdo zpomalí a podívá se na mě — ale tváří se, jako by šlo o něco naprosto normálního.” „Pak se ke mně skloní jeden z kolegů. Nakloní se těsně k mojí kundičce, nadechne se, usměje se a zašeptá:
‚Dnes krásně voníš.‘ A jde dál, jako by mě právě neviděl nahou, bezbrannou a vzrušenou.“ Martina vydechne, téměř neslyšně.
Jirkova ruka jí sjede na zadek, lehce ji plácne. Martina nezaváhá, pokračuje.
„Mezi prsty svírám svůj klitoris a jemně si ho třu. Snažím se nevnímat, kolik lidí mě míjí, kolik očí mě zasáhne. Ředitel projde kolem, jen mi věnuje kratičký pohled a řekne: ‘Martino, stavte se ke mně do kanceláře, až tady skončíte.‘ Cítím se strašně vystavená… a přitom vzrušená, jak moc mě ignorují.“
Jirka ucítí, jak se Martina lehce chvěje. Její stehno se nepatrně otře o jeho nohu, jak se neklidně pohne. Jirka ji bez váhání lehce zatáhne za vlasy a stiskne bradavku mezi prsty. Připomínka, že má zůstat klidná. Martina tiše zakňučí, ale dál se nehýbe. “Celé tělo mám napjaté… potřebuji víc… ale nesmím dosáhnout orgasmu. Můj dech je přerývaný, cítím, že slzy ponížení i vzrušení mi stékají po tvářích.“ Martina tiše dokončí vyprávění. Její tělo je napjaté, čelo pořád položené na Jirkově stehně. Neodvažuje se pohnout, čeká na jeho reakci. V její hlavě ale obrazy nekončí. Ta představa – být zavěšená v kleci mezi známými tvářemi, nahá, bezmocná a přesto vystavená – je její tajná fantazie. “Tahle scéna je nejrychlejší cesta k vyvrcholení, když si to musím udělat sama,” přizná Jirkovi. A teď, aniž by se dotkla své kundičky, cítí, jak je nebezpečně blízko. Stačilo by tak málo.
Jirka její vnitřní boj vnímá. Hladí ji pomalu po vlasech, zatáhne za její pečlivě spletený cop a zvrátí ji hlavu dozadu a přitáhne si ji blíž. „Ty se teda nezdáš…“ zamumlá tiše. Pak, s jiskřičkou v hlase, dodá: „Myslím, že za tuhle odvahu si zasloužíš odměnu. Když už mě máš tak hezky před očima... můžeš mi olíznout penis.“
Martina se k němu trochu přitulí, otočí hlavu a poslušně, pomalu přejede jazykem po celé délce jeho penisu. Nejprve jemně, skoro až s uctivostí, jako by si vychutnávala každý dotek, pak ho zkusí pustit co nejhlouběji do úst. Pár sekund vydrží bez pohybu, bojuje s vlastním orgasmem a cítí, že ještě párkrát si Jirku pustit do úst, udělá se i bez dotyku kundičky.
Martina chvíli váhá. “Za tuhle fantazii se stydím. Nevím, proč mě tak vzrušuje. Vlastně ani nevím, čím to končí. Já se udělám a fantazie se rozplyne. Třeba by mě mohla recepční odemkout a postavit přede mě kávu.”, dodá žertovně. Když uklidní dech, oba v aplikaci vyplní hodnocení.
Aplikace na obrazovce zabliká a zobrazí nové zadání:
„Žena si lehne na záda s roztaženýma nohama. Muž klečí mezi nimi. Žalud, pouze žalud, svého penisu zavede ženě do pochvy. Oba vydrží bez pohybu 2 minuty, orgasmus zakázán. Po dobu spojení si sdělují své pocity. Za pohyb je trest, muž trestá ženu, žena trestá muže.“
Martina se tiše nadechne a zadívá se na Jirku.
„Tak pojď,“ zašeptá, trochu nejistě, ale s očekáváním v očích. Natáhne se na záda, nohy položí doširoka od sebe a pokrčí v kolenou. Rukama se opatrně zapře vedle těla, prsa se jí při tom jemně nadzvednou. Přivře oči a rozechvěle vydechne. Jirka si klekne mezi její nohy. Opře si ruce o zem vedle jejího boku, aby si držel rovnováhu. Penis mu pulzuje v očekávání. Soustředěně, pomalu, s jemným tlakem, nasměruje žalud ke vstupu do její vlhké kundičky. Martina automaticky vydechne jeho jméno. Vklouzne jen špičkou dovnitř a okamžitě oba ztuhnou. Napětí je téměř hmatatelné.
„Dvě minuty,“ zamumlá Jirka, jako by si tím připomínal rozkaz. „A... žádný pohyb,“ doplní Martina šeptem.Chvíli je ticho. Jen jejich rychlé, tlumené dechy se mísí s napětím v místnosti.
Pak Jirka nakloní hlavu blíž k ní a polohlasně pronese: „Miluju, jak jsi teplá a měkká. Cítím, jak mě hladíš i bez pohybu.“ Martina polkne a snaží se ovládnout zachvění břicha. „Já... jsem tak plná a napjatá,“ zašeptá. „Chci tě víc. Chci tě do sebe vtáhnout.“
Nechtěné drobné cuknutí svalů. Jirka to ucítí okamžitě. Vzhlédne na ni a jeho ruka vystřelí vzhůru. Plácne ji otevřenou dlaní přes levé prso. Ne moc silně, ale dost, aby Martina ostře nasála vzduch mezi zuby. „Za trest,“ připomene jí tiše. „A taky za to, že mě pokoušíš.“
Martina se zachvěje, ale rychle se ovládne. Trochu drze se usměje a vrátí mu to: „Cítím tě, jak se ti chvěje penis...“ Její prsty sklouznou k jeho šourku a jemně za něj zatahá, právě tak, aby ucítil bolest, ale ne prudkou. „Za trest,“ zopakuje jeho slova.
Dýchají krátce a povrchně. Teplo z jejich těl se míchá s napětím ve vzduchu. Jejich pohledy se vpíjejí jeden do druhého. Ani jeden nechce být tím, kdo selže. „Chci, abys mě celou vyplnil,“ zašeptá Martina, oči lesklé vzrušením a studem zároveň. Její tělo se nepatrně pohne — drobné přitlačení pánve proti jeho žaludu.
Jirka se pousměje. „Máš ráda, když tě trestám?“ zamumlá, aniž by odtrhl oči od její tváře. Martina, přivřenýma očima, jen sotva znatelně přikývne. Cvak — jeho prsty sevřou její pravou bradavku a jemně za ni zatahá, pak jí plácne přes druhé prso, tentokrát o něco jistěji.
Martina ostře vydechne a její stehna na okamžik cuknou. „Přestaň se hýbat,“ napomene ji Jirka. „A chci tě slyšet mluvit...“ Martina polkne. Chvíli hledá slova. Pak se tiše nadechne: „Cítím se slabá a krásně ztracená... když mě držíš takhle napůl uvnitř.“ Její slova se třesou, ale oči nezavře.
Jirka se lehce usměje. „Krásně ztracená... to zní dobře,“ zamumlá. Na okamžik se i jeho pánev zlehka pohne vpřed, nepatrně. Martina ucítí drobný pohyb v sobě — dost na to, aby ho mohla potrestat. Natáhne ruku, sevře jeho varlata a jemně, ale výmluvně za ně zatáhne. Tak, aby jeho penis povytáhla ze své kundičky tak, jak mají nařízeno. „Za trest,“ připomene mu sladce, přitisknutá k jeho stehnům. Pak mu druhou rukou přejede po břiše a letmo pohladí špičku jeho penisu, tam kde se ztrácí v jejím těle.
Oba si v tu chvíli připadali jako v dokonale vyrovnané hře — chvíli otrok, chvíli pán. Oba dychtiví, oddaní i krutí v drobných dotecích. „Deset vteřin,“ zamumlá Jirka skrz zaťaté zuby, zatímco se snaží udržet klid.
Jirka se usměje, sotva znatelně, a zašeptá: „Miluju, když mě držíš takhle. Patřím ti.“ Jeho slova jí projedou tělem jako elektrický výboj. Pípnutí telefonu oznamuje konec dvou minut.
Okamžitě se svalí vedle ní, oba prudce oddechují, propocení a rozechvělí vzrušením, které neměli dovoleno uvolnit. Ještě několik okamžiků leží vedle sebe, oba v tichu, které vibruje napětím nedokončeného vzrušení. Martina si opře hlavu o Jirkovu hruď a vnímá, jak mu prudce bije srdce.
Jirka jí jemně přejede dlaní po zádech. „Tys mě tahala za koule moc ráda, viď?“ zamumlá s pobaveným úsměvem. Martina se tiše zasměje, spokojená sama se sebou. „No... když už byla příležitost,“ šeptne mu proti kůži. Pak zvedne hlavu a vážněji dodá: „Ale bylo to krásné. Fakt krásné. Takhle blízko, takhle napjatí...“ Na okamžik zaváhá a dodá: „A že jsem ti mohla něco oplatit... to mě taky vzrušovalo.“
Chvilku jen dýchají jeden pro druhého, než Jirka sáhne po mobilu. Martina se zamyslí.
„Za mě pět hvězdiček,“ řekne, „jsem se fakt musela strašně držet, abych se neudělala.“ Jirka kývne. „Taky tak. Úplně nádherné napětí. Ale už se fakt těším, až to jednou nebude jen o vydržení...“ Mrkne na ni, a oba se rozesmějí.
