Vy ještě nejste hotová?! To nemyslíte vážně! Šéf na mně zase křičí u stolu, proč by ne… jsem první na ráně. Soustředím se na ruce, ani nedýchám, jak jsem nervózní. Teplo ve tvářích prozrazuje, že jsem rudá až na zádech. Bože, jak já ho nesnáším, ať už je konec.
Dodělávám poslední práci, chce ji osobně donést ke stolu. Kolegové už jsou dávno pryč a mně se zdá, že se na mně ještě víc vyžívá.
Pokládám mu papíry na obrovský masivní stůl. Chce, abych zůstala, než si je zkontroluje. Jeho soustředěnost mě upoutá. Jak tiskne ve rtech pero. Malá vráska uprostřed čela, když se mračí. Co to? Zahlédla jsem snad malý náznak uspokojení? Nepatrný pohyb koutku? Ve vteřině byl u stolu jiný člověk – mužný, sebevědomý, ale roztomilý.
To ne… dívá se přímo na mně, leknutím sebou cuknu. Prudce vstává od stolu a míří si to na mou maličkost.
„Víš, kolik času tu musím kvůli tobě strávit?“ Instinktivně couvám zpět, ale narážím zády do stěny. Zatracená stěna. Ruce si zapírá o zeď, záměrně kolem mého obličeje. Chce na mně křičet, cítím jeho hněv a aroganci až v kostech.
Místo křiku mi ale bere bradu a palcem přejede jemně rty. Jsem šokovaná. Libá mě. Splétá svůj jazyk s mým a něžně prsty přejíždí po šíji. Číší z něho touha. Touha po mně.
Pere se ve mně nenávist se vzrušením. Tělo mě pod vlnou polibků zrazuje a roztávám uvnitř mužných paží. Slabý zvuk padnoucího saka na podlahu je jasný signál. Hbitě si povoluje kravatu a nechá si pomoct s rozepínáním košile. Hrozně se mi třesou ruce vzrušením. Ježíši… co to dělám?
Otáčí mě k nejbližšímu stolu. Chytá mě za krk a tlačí dolů. Ležím obličejem na pracovních papírech. Odkopne mi nohy od sebe, dělá si prostor. Prsty přejíždí od kotníků nahoru přes lýtka. Polibky zkoumá stehna, doslova je uctívá svými ústy. Vyhrne mi sukni a vášnivě se vrhá k ní.
Spokojeně zamručí. Očividně je nadšený, když vidí mokro s jeho zásluhou. Zrovna dnes mám oblíbené růžové kalhotky, odsune je bokem a jazykem projíždí každý její centimetr. Zasune ho do mně a pak zase saje. Sténám slastí, ale chci víc. Boky mu jdu naproti a toužebně ji nadstavuji. Kovová spona pásku řinčí o zem. Následují ji kalhoty a bez varování ho vráží dovnitř. Cítím ho až moc hluboko v žaludku. Tiskne mi tělo ke stolu. Dlaní se opírá celou vahou mezi lopatky. Nemůžu se zvednout. Nevěřím, co se právě děje.
V tom přichází orgasmus. Chce se mi křičet „přidej víc“. Jako by mi četl myšlenky. Přidává už tak mučivé tempo a drtí rozkoší každou mou buňku v těle. Známý hřejivý pocit ve mně vibruje. Sténám, křičím a prosím, ať nepřestává. On už dál nevydrží, vytáhne ho a stříká mi na zadeček.
Těžce oddechuje vyčerpáním. Bere mi kalhotky a utírá s nimi stékající kapky semene. Pohladí mě po tváři a zašeptá: „Opovaž se znovu přijít v kalhotách…“ Roztoužená a zmatená zůstávám na stole. Můj šéf právě odchází…
