Už zase! Proč?

Už zase! Proč to dělám?

Už zase si tu zakládám profil. Proč to dělám, když vím, jak to zase celé dopadne? Ten scénář už je otřepaný. Ve slabé chvilce si tu zase založím profil. Z touhy, kterou v sobě potlačuji už dlouhé roky. Pak si tu napíšu s mnoha sympatickými ale i nesympatickými lidmi. Schůzka ale žádná... protože se prostě neodhodlám. A nebo že by to bylo tím, co mě vlastně láká?

Už od puberty jsem se často přistihl při myšlenkách na kluky, spolužáky, kamarády. Holky mě lákaly taky. Hodně. Ale u kluků to bylo jiné. Vždycky mě vzrušovala ta představa zakázaného ovoce. Ovoce, které přece vždycky chutná nejlépe. A co mohlo být pro patnáctiletého kluka zakázanější než intimní vztah s jiným klukem. Rychle jsem se však snažil takové myšlenky potlačovat. Nikdo z nás v tomto věku nechtěl být přece "buzna" nebo "bukvice", jak jsme takovým klukům bez rozmyslu říkali. I tak se mi ale hlavou honily myšlenky, jaké by to bylo, kdybychom si s kamarádem navzájem pomohli :)

Uteklo několik let a moc se toho nezměnilo. Byl jsem tenkrát na gymplu. Stále bez jediného vztahu s dívkou a stále se svými zvláštními chutěmi, které ne a ne zmizet. V 18 letech už mnoho mých spolužáků bylo zadaných. Dokonce měli i bohatší zkušenosti než jen z jednoho vztahu. Na mě tyto zkušenosti ještě zhruba rok čekaly. Tenkrát se ale stalo něco docela jiného.

Jednoho dne jsem se vydal ven se svým spolužákem a kamarádem Lukášem. Už ani nevím, co bylo naším původním cílem, ale parný letní den nás nakonec dovedl k němu domů. Krom nás dvou tam nikdo jiný nebyl. Jeho rodiči prý jeli někam na výlet a jeho starší ségra nonstop okupovala být jejího tehdějšího přítele. O soukromí tedy bylo postaráno. Zaparkovali jsme to hned k němu do pokoje. Já si sedl do jeho pracovního křesla a on se uvelebil do své postele. Zprvu jsme si povídali o škole, ale stres z blížících se zkoušek nás donutil změnit téma. Samozřejmě na holky. Lukáš už zkušeností měl mnoho. Byl to takový ten kluk, kterému neodolá žádná dívka. A on to o sobě moc dobře věděl. V mých očích to byl frajer.

Téma hovoru se rychle stočilo k jinam. "Na jaké porno se díváš?", zeptal jsem se Lukáše. Tohle téma mi nikdy nevadilo s kámošema rozebírat. "Asi na velký kozy", zasmál se. "Eva takové má. Snad ještě bude možnost si na ně sáhnout.", zasnil se. "A co ty?". "Já mám asi rád menší prsa.", odpověděl jsem bez rozmyslu. "Neee, na co se díváš, myslim...". "Ahaaa, nooo asi nejvíc na klasiku. Někdy na amatéry a trojky se mi taky líbí." Lukášovi se asi moje odpověď líbila, protože se hlasitě zasmál. "Noo a jak často se koukáš?", pokračoval. "Záleží, jak je doma brácha... Vždyť víš, že máme společný pokoj. Někdy je to fakt na hovno. Jednou mě málem načapal...". Tahle odpověď se Lukášovi líbila ještě víc. Dal mi zapravdu, že to mám fakt blbý. Po chvilce se ale zeptal: "Kdy ses naposledy díval?". To byla docela krutá otázka. Teď koncem školního roku byl brácha furt doma dřív. Svoji chvilku jsem tedy už dlouho neměl. "Nooo, dva týdny to už budou.". "TVL! Tak dlouho bych to nedal.", vyhrkl. Bylo vidět, že ho odpověď překvapila, chvilku se odmlčel.
"Hele, tak co kdybychom si to udělali tady?" Nevěřil jsem vlastním uším. On to fakt řekl. "Nebylo by to divný?", opáčil jsem. "Neee, táta to dělá s kámošem furt." Dneska by mě docela zajímalo, jak se to tehdy dozvěděl. V té chvíli byly ale moje myšlenky někde uplně jinde. "Fakt se toho neboj, zůstane to jen mezi námi...". "Tak dobře.", souhlasil jsem. Lukáš přisunul druhou židli, sedl si vedle mě a na počítači zapnul své oblíbené video. To však nikdo z nás dvou vůbec nevnímal...

Po určité době vnitřního zápasu jsem si nesměle stáhl kalhoty ke svým kolenům. Rázem se ukázalo moje již celkem polovzrušené péro. Můj pohled však směřoval jinam, do druhé židle, kde Lukáš udělal to samé. Jeho rozkrok ale hned zakryla jeho ruka, která začala pomalu hladit svoji chloubu. Ta nebyla nikterak veliká. Dlouho jsem si myslel, že na tom s velikostí nejsem nijak dobře, ale pohled vedle mě vyvedl z omylu. Měl ho sice průměrně dlouhého zato ale celkem dost tenkého. Bylo to vlastně takové pérko. "Wauuu", vyhrkl ze sebe. "Ty máš klacek!". Až při těch slovech mi došlo, že se vlastně celou dobu díval i on na mě. "Tak co? V poho?", zaptal se s šibalským úsměvem na tváři. "Jooo, celkem jo.", odvětil jsem. "Hele, nevadilo by, kdybych si na tebe sáhnul? Zajímalo by mě jaké to je držet tak velkýho.". "Jasně, ale jen když si sáhnu i já." Zasmál se a už byl u mě. Chopil se mého péra a lehce s ním přejížděl. Bylo vidět, že ho to baví, jako by ho to už taky nějakou dobu lákalo. Bez zeptání začal zrychlovat. To se začalo projevovat zase na mě. Celé to ale bylo tak vzrušující, že jsem ho musel zastavit. "Ne, ještě se nechci udělat. Ty dva týdny jsou dost znát." Zastavil s pohyby. "Teď já!", zvolal jsem. Chytil jsem jeho pérko. Bylo to ohromně vzrušující držet ho. Nevím jak, ale po malé chvíli jsem ho začal honit jak zběsilý. To už ale držel i on mě a pohyby mi oplácel. Asi je všem jasné, jak to skončilo. Šťastně. Jen než přišlo vystřízlivění.

To dorazilo hned potom, jak jsme se rozloučili. "Sakra, honil jsem kluka!", říkal jsem si v duchu. "Já ale nechci být gay...". Vzpomínám si, jak mě strašně moc všechny emoce a touhy mátly a jak jsem se v nich nemohl vyznat. S Lukášem se to zanedlouho ještě jednou zopakovalo. A opět se mi to moc líbilo. "Však to přejde s holkou... Určitě musí.". Uklidňoval jsem se.

Jenže nepřešlo. Dnes mám za sebou pár vztahů a jsem v dalším, celkem šťastném. Jenže stále je někde v hlavě schovaná ta touha, která nikdy nebyla dostatečně naplněna. Spíš jen tak lehce podrážděna. Snad se tyto touhy a představy nějak ztratí. Třeba se ale jednou opravdu naplní. Třeba s někým, kdo si právě čte tuto povídku. Líbila se ti? Tak mi dej vědět ;) třeba napíšu pokračování...