Jsem podruhé vdaná a dohromady mám tři děti. Dnes je mi už padesát jedna let a jsem pořád šťastně vdaná za svého druhého muže. Když jsme se poznali, bylo mi 37 let a jemu 35. Oba jsme přišli z dlouhodobých vztahů. Já jsem měla syna z prvního manželství, zatímco můj muž byl bezdětný. Když jsme se potkali, věci se daly do pohybu velmi rychle a do roka jsme čekali první společné dítě.
Pamatuji si, že první seznámení s rodiči mého muže proběhlo u společné večeře v Ostravě, v restauraci, která už dnes neexistuje. Zatímco tchyně vystupovala přesně jako… tchyně, tchán si mě získal hned. Jeho otázka: „Tak kolik máme vnoučat?“ mě rozesmála. Celá atmosféra oficiální večeře se v tu chvíli rozplynula a povídali jsme si až do zavíracích hodin.
Velmi rychle jsem pochopila, že u tchána budu mít vždy zastání a pochopení. Po narození našeho prvního dítěte jsme se stýkali celkem pravidelně. Vnímala jsem drobné rozdíly mezi tchyní a tchánem v jejich přístupu a chování vůči mně. Tchán byl empatický a milý. Tchyně sice naoko také, ale nikdy nešla daleko pro „upřímnou radu nebo komentář“. To bylo očividné zejména ve vztahu k mému synovi z prvního manželství.
Jak jsem se od svého manžela dozvěděla, Karel začal podnikat hned po revoluci ve službách a podnikal až do své smrti. V devadesátých letech se mu docela dařilo, později už méně. Byl bohém. Co vydělal, to utratil, ale rodina nikdy nepřišla zkrátka. Když jsme se poznali, žili už Karel s tchyní sami. Všechny jejich děti dávno vyletěly, jak se říká, „z hnízda“. Karel si rád vypil, ale byl to milý společník. Nebylo tomu tak vždy, ale pro mě takový byl – příjemný, empatický, ohleduplný. Nikdy si ke mně nic nedovolil, ale věděla jsem, že jsem se mu líbila.
Na naší svatbě mě vyzval k tanci. Byl skvělý tanečník a kdykoli se naskytla příležitost, dokázal vytančit všechny ženy v sále. Za dobu, co jsme se znali, jsme se účastnili několika svateb a narozenin, a on se vždy skvěle bavil, rád byl středem pozornosti. Nikdy se ale nechoval vlezle, nevhodně nebo dokonce oplzle. Pro mě to byl dokonalý džentlmen.
Jednou se Karel svěřil, že by rád ukončil svou firmu a podnikal už jen jako živnostník. V minulosti zaměstnával více než deset lidí, ale teď už zaměstnance neměl. Protože mám účetní vzdělání, prošli jsme společně jeho účetnictví z posledních let. Výhled nebyl úplně dobrý a likvidace společnosti se jevila jako komplikovaná. Do detailů se tady rozepisovat nebudu, ale firma se prostě jen tak zlikvidovat nedala. Karel měl tichého společníka, se kterým měl z minulosti nevyřešené vztahy. Rozhodl se ho navštívit a požádal mě, jestli bych nejela s ním jako účetní poradce. Chtěla jsem mu pomoct, a tak jsem souhlasila s výletem do Jeseníků, kde společník bydlel.
Cestou mi tchán povídal o své minulosti. Mluvil zcela otevřeně o své závislosti na alkoholu a cigaretách. O tom, jak lituje spousty věcí, které zanedbal vůči svým synům – mému muži a jeho dvěma bratrům. Vyprávěl také o tom, jak je na ně pyšný a jak je rád, že jsem se do jeho rodiny přivdala právě já. Vzal mě do restaurace, kam v minulosti jezdili pravidelně s tchyní, a mluvil o jejich vztahu a o její povaze. Pochopila jsem, že ji pořád i po tolika letech miluje a že si je vědom, že v minulosti to byla právě tchyně, kdo při něm stál.
Kromě jednání, které nebylo moc příjemné a z tichého společníka se vyklubal pořádný „šmejd“, považuji celý ten výlet za jeden z nejlepších dnů svého života.
Ptáte se, proč vám to píšu? Proč zrovna sem? Chtěla jsem, abyste si nejdřív udělali představu, jaký tchán byl, a že to, co se ten den stalo a co se vám chystám svěřit, bylo naprosto spontánní. Už jsem vám řekla, že jsem věděla, že se mu líbím. Když jsme spolu poprvé tančili, cítila jsem jeho vzrušení na svém těle. Tehdy mě to vylekalo a lehce jsem ustoupila. Tchán neřekl nic, ale jeho pohled mluvil za všechno — omluva, lítost. Už se to nikdy neopakovalo. Myslím tím to, že bychom spolu tančili tak těsně, abych to cítila. Ale viděla jsem to pokaždé, když jsme se potkali.
Ten den, cestou z Jeseníků, když jsme projížděli lesy nad Bruntálem, jsem si potřebovala odskočit. Poprosila jsem Karla, aby zastavil. Zastavil na místě, kde lesníci u cesty skladují pokácené dřevo. Obešla jsem klády, zkontrolovala pohledem, že mě od auta není vidět, a udělala, co jsem potřebovala. Utřela jsem se, oblékla a vracela se zpět k autu. Karel stál opřený o auto a kouřil cigaretu.
Aniž bych to dělala vědomě, vždycky mi oči sklouzly k jeho poklopci. Zase boule. Vždycky mi to lichotilo. Tentokrát to ve mně vzbudilo i další pocity, které jsem s Karlem nikdy dřív nezažila. Možná mi ho bylo trochu líto, ale najednou jsem zatoužila mu jeho přístup ke mně nějakým způsobem oplatit.
Karel mě viděl přicházet, odhodil cigaretu a chystal se nastoupit do auta. Zadržela jsem ho, položila mu ruku na rameno. Otočil se. Krátce jsem se mu zadívala do očí.
Otočil se. Krátce jsem se mu zadívala do očí. Položila jsem mu ruku na poklopec. Potvrdilo se mi to, co jsem už tušila. Karel se na mě díval s otazníky v očích. Chtěl něco říct a jeho ruka odtáhla tu mou. Naznačila jsem mu, aby nic neříkal a nechal mě být. Dřepla jsem si a rozepnula zip u kalhot. Povolila jsem opasek a oběma rukama stáhla rifle i spodní prádlo ke kolenům. Karlovi už bylo padesát, ale jeho penis byl tvrdý jako kámen. Nebyl to žádný velikán, spíše menší, ale byl rovný a pěkně tvarovaný. Díval se na mě trochu se strachem, trochu zmateně, ale také vzrušeně.
Vzala jsem ho do úst. Překvapilo mě, že byl ve svém věku dokonale vyholený. Žádné chlupy. Díky jeho rozměrům jsem byla schopná ho vzít celého do pusy. Jazykem jsem ho hladila po kořeni a olizovala žalud. Ten žalud byl úžasný – velký a pevný. Čím víc jsem si s ním hrála, tím víc jsem byla vzrušená. Karel se opíral rukama o auto. Pak se všechno odehrálo strašně rychle. Karel začal jemně pohybovat pánví. V jeho mužství začalo cukat. Ucítila jsem vzadu na jazyku horkou, lepkavou tekutinu. Cítila jsem, jak mi pulzuje v puse. Překvapeně jsem polykala, abych se neudusila. Pamatuji si, že toho bylo opravdu hodně, ale všechno jsem spolykala.
Přišlo to hrozně brzy a já jsem si chtěla ještě užít to horké a pevné lízátko. Olizovala jsem ho dál a k mému překvapení nezvadnul ani po delší chvíli. Překvapilo mě to, ale čím víc jsem ho měla v puse, tím víc jsem byla rozparáděná. Pamatuji si, že i v téhle situaci byl Karel džentlmenem. Nechal mě dělat to, na co jsem měla chuť. Nepropadl žádným zvrhlým představám a nesnažil se o nic dalšího. To bylo dobře, protože já jsem si chtěla jen hrát – nic víc.
Podruhé už to k výstřiku trvalo déle, ale opravdu přišel. Karel mi naznačil, že si potřebuje pomoct rukou. Otevřela jsem pusu a vyplázla jazyk. Nastavila jsem se přímo k žaludu. Očima jsem mu potvrdila, že může. Vystříkal se mi rovnou na jazyk a já jsem to podruhé spolykala. Znovu jsem ho očistila. Pak jsem se postavila a Karla políbila. Nikdo z nás nic neřekl. Cestou domů jsme si povídali o mně a mém muži, o našem vztahu. O tom, co se odehrálo v lese na Bruntálsku, jsme nikdy nemluvili.
Když jsem přijela domů, byl už večer. Vrhla jsem se na svého muže a tu noc jsem poprvé zažila opravdu mokrý orgasmus. Sex s ním byl úžasný a nekonečný.
