Konečně sami. Aspoň to jsem si myslel. “Co ten krk?” zeptá se a znovu se nakloní, aby si ho prohlédla. Spíš mě bolí ten dole než krk. Sjedu pohledem k rozkroku. Všimne si toho. “Zmrd jeden,” uleví si. Myslím, že má na mysli toho dominanta co mi to udělal, a ne můj penis. “Zvládnu to,” ujistím jí. Fyzická bolest mě nikdy tak moc nevadila. Jen kývne, asi už toho má taky pro dnešek dost. Opře se do gauče, zavře oči a mlčí. Udělám to samé.
“Tak tady jste,” objeví se u nás Michael. Za ním poskakuje jeho hafík se zcákaným obličejem. Přejedu ho pohledem. Výsost otevře oči. “Tady člověk nemá chvíli klidu,” zasyčí naštvaně. “Co je zase?” Hodí na Michaela vražedný pohled, jde z ní trochu strach. Ten se jen usměje. “Afterparty.” Výsost se zvedne a rukou naznačí, ať jdu taky. Beze slova následujeme Michaela přes sál, kolem vstupní haly až ke schodišti. Nevím, jestli je to jeho drzostí nebo tím, že ona mu to dovolí, ale stejně nechápu, proč ho tak poslouchá. Neptám se na nic, ale jsem zvědavý.
Zastavím se mezi dveřmi. Tlumené světlo a obrovský prostor. V místnosti je asi třicet lidí. Plná tmavého dřeva, červených a fialových doplňků. Na vysokých oknech jsou husté temné závěsy, pod nimi je stůl s občerstvením. Uprostřed místnosti je kruhové nízké pódium. Vpravo od dveří je na zdi přidělaný kříž. Ten hnusák, co na mě použil elektrický obojek tam zrovna s tou sadistickou dominou přivazuje mladou nebohou zaječici. Jejich sub mazlíčci zatím sedí poslušně opodál. Podél zdi u dveří jsou vedle sebe dřevěné lavice, kde je vyrovnaných a nahých pět mužů. Na hlavě mají všichni ouška. Výsost mě chytne za ruku a odvede mě ke gaučům po levé straně od dveří. “Přines nám něco k pití a k jídlu,” zaúkoluje mě a sama se posadí.
Musím projít přes celý sál. Zní tu hudba, mísí se pach potu, latexu a jídla. Vezmu si do ruky talíř, začnu na něj nandavat zeleninu a řízky, když se vedle mě objeví někdo, vezme mi jeden řízek z ruky a zakousne se do něj. “Myslíš, že jsi pro ni dost?” zeptá se mě pán domu. Ten sráč si mě očividně vyhlédl. Proč mu tak vadím? “Kdybych nebyl, nebyl bych tu.” Vezmu do ruky další řízek a dám ho na talíři. Pán domu se rozesměje. “Jsi vtipný. Je vidět, že ji neznáš. Je na Tebe hodná. Ale to není ona. Viděl jsem jí, jak mlátí jiné suby do krve.” Rozpovídá se. Nedá mi to a podívám se na něj. “Taky jsem v mládí dělal věci, na které nejsem pyšný.” Jeho odpověď mě zaskočí. "Já vím," řekne a vezme si další řízek z talíře, co držím v ruce. Dál to ale nerozvádí. Třeba jenom machruje. Pohodím rameny a přesunu se k pečivu.
“Až jí přestaneš bavit, odkopne tě. Co je ode mě pryč, měla jich už asi deset.” Počítá si u toho na prstíkách. “Přestaneš ji bavit.” Dodá, vezme mi z talíře další řízek a odejde. Doplním talíř, vezmu skleničky a láhev s vodou a dojdu zpět k Výsosti. Dám vše na stůl a naplním skleničky vodou. “Posaď se ke mně,” přikáže mi. I já najednou vidím do boxu vedle. Sub žena i sub muž mají na hlavách nasazené černé latexové masky. Krom obojků na sobě nic nemají a kolem nich stojí dobře deset jiných mužů. “Co chtěl?” Vytrhne mě Výsost z civění, když vedle ní dosedám, a podívám se na ní. “Myslím, že chtěl nahlodat mou důvěru,” řeknu upřímně, je jasné že se ptá na Michaela. “A povedlo se mu to?” Odvrátí zrak od boxu vedle a podívá se na mě. “Vlastně, možná trochu ano.” Přiznám. Obávám se trestu, ale lhát nehodlám. “Měla bych Tě za blázna, kdyby ne.”
Na kříži se to zatím rozjíždí. Zaječice má zavázané oči. Jinak je úplně nahá. Domina má v ruce bičík a zrovna ji usadila jednu ránu na prsa. Asi nebyla první, protože je má celé červené. “Ptej se,”otočí se Výsost na mě. “Určitě máš spoustu otázek.” Podívám se na ní zmateně. Má pravdu, mám jich tak milion. “Když se nezeptáš, mohl bys pak dělat věci, jen aby ses mi zavděčil, a to by mohlo špatně dopadnout.” Přistrčí ke mě sklenici s vodou a sama se ze své napije. “To zní, jako byste to už někdy zažila,” vezmu sklenici do ruky. “Nejsi první, kdo je tu se mnou a koho Michael straší.” Vysvětlí mi. “Vlastně je to většinou taková zkouška, kdo přežije jeho, přežije všechno.” Uchechtne se. Mně teda moc do smíchu není. Žárlím, že nejsem první? “Jaká je úspěšnost?” Zeptám se. “Zatím uspělo asi čtyřicet procent.” Pohodí rameny. “Michael ví, jak se lidem dostat pod kůži.” “A těch zbylých 60 procent jste vyhodila?” Velmi pomalu si mě změří pohledem. “Tsk tenhle tón si vyprošuji!" Konstatuje. "A ne, odešli sami, jak Tě to vůbec napadlo?” Kouknu na pódium na Michaela, úkoluje zrovna zajdu, aby olízal jeho hafíkovi ten postříkaný obličej. “Musí být na výstavu pěkný, víš?” Ten jeho vlezlý hlas je slyset všude. Dojde jí to. “Co ještě říkal?” Zeptá se. Nezdá se mi, že by se zlobila.
“Jestli se uděláš, tak si mě nepřej!” Ozve se hlas od lavic, kde zrovna probíhá soutěž. Který sub se udělá první, ten to pěkně schytá. “Zvrácená zábava. Tohle jsem nikdy nepochopila. Tu soutěž jo, ale to co bude následovat ne.” Podívám se na ní. “Bití a tak.” Dovysvětlí mi.
To mi nesedí. “Já, no,” podrbu se na krku. “Au!” Zapomněl jsem na ty rány od obojku. Kouká na mě, jistě si všimla že jsem nejistý. “Michael říkal, že… že to teď nejste Vy, ehm, že jste mlátila jiné suby do krve.” Skousnu si ret a oba se podíváme směrem, kde zrovna je pán domu. Vyrovnává za sebe několik subíků různě převlečených za hafíky. “A taky že mě odkopnete, až Vás přestanu bavit.” Vysypu tam. Vlastně to mě trápí asi nejvíc ze všeho.
“To jsem dělala,”přizná chladně, oči stále upřené na pódiové drama. Sleduje hafíky, jak poslušně krouží kolem svých páníčků. Jeden z nich úplně ignoruje pokyny, mladá majitelka s ním zápasí a nemůže ho usměrnit. “Bylo mi osmnáct, a Michael mě našel v jednom... nevěstinci,” pokračuje, hlas klidný, ale její pohled je ostrý, neodvrací oči od scény před sebou. Michael právě předvádí svého hafíka. Poslušně vyleze na stoličku a odhalí svůj penis, aniž by zaváhal. Rozhodčí přeměří délku a cosi si zapíše do notýsku.
Snažím se tvářit klidně, ale srdce mi buší rychleji. Nevím, co mě děsí víc, jestli její slova, nebo chaos kolem. Bude chtít, abych se něčeho účastnil? “A ne, nemám v plánu Tě odkopnout. Vlastně bych chtěla subíka, co se mnou vydrží déle, než pár měsíců. Byla bych ráda, aby ses nebál ptát se na cokoliv.” Dodá vlídnějším hlasem a pohladí mě po stehně. Můj penis hned začne reagovat.
"Já, nechtěl jsem být drzý, omlouvám se." Spustíme a hned pokračuji. "Pokud se můžu ptát, "odkašlu si, "budu se muset dnes ještě nějak.. angažovat?" Rozhlédnu se po sále a hlasitě polknu.
Sleduji vedle u stolu, jak zrovna sub v masce kouří jednoho z pánů. Moc se ním nemazlí, slyším suba dusivé vzdechy a praskání latexu. Sub je tady braný jako věc. Mám štěstí na majitelku, probleskne mi hlavou. Druhý pán ho chytne za hlavu a začne s ním hýbat, až se sub začne dusit a dávit.
Najednou si všimnul, jak na mě Výsost kouká. Dá mi ruku do rozkroku a nahmatá stopořený penis. Zrudnu a sklopím oči. "To vypadá, že bys i chtěl." Nechtěl. Vážně nechtěl. "Ale nechci, aby na Tebe zas sahal někdo jiný. Jsme tady, protože musím." Uleví se mi. Tu ruku mi na penisu nechá. “Být Michaela sub nebylo zrovna příjemné. Ponižování, tresty, uši, ocásky. Nemělo to úroveň. Nutil nás, ať se mlátíme mezi sebou,” pokračuje, hlas má klidný. V tu chvíli někdo na pódiu vykřikne, ostrý zvuk rány biče se nese sálem, a já sebou cuknu. “Kdo odmítl, schytal to od něj. O tom asi mluvil.” Povytáhnu obočí, je těžké si představit, že by na ní někdo měl dnes sáhnout. “Jednou přišel z nějaké akce. Smrděl chlastem a kouřem. Nejsem jako on. Sám sis mohl všimnout, že můj přístup je odlišný.”
Moje oči sklouznou zpět ke stolu vedle. Sub se dusí, naříkání a kňučení se přes masku linou až k nám. Jeden z pánů právě ohýbá dívku přes stůl, vyndá ji kovový kolík a s cvaknutím ho položí na stůl, kolík hned nahrazuje ho jeho penisem. Dost drsně na můj vkus. Dívka vykřikne. Druhý muž přichází zepředu, a se slovy: “Ať si k užitku,” ji strčil penis do úst. Má pravdu, její přístup je odlišný. Pochybuji, že tady platí záchranná slova nebo gesta.
“No, chtěl po mě… to je jedno.” Otočím se na ní zrovna když otáčí hlavou ze strany na stranu. Kouká pořád před sebe na pódium, kouknu tam taky. Dívky neposlušný hafík dostávají tvrdé výchovné lekce od paničky jedné fenky v růžovém oblečku, disciplína bez slitování. Ale ne že by to k něčemu bylo, normálně se zvedne, zahodí jí bičík a odejde ke stolu s občerstvením. “Diskvalifikace,” volá za nimi moderátor a všichni po nich koukají. Teda skoro všichni. Na lavici se jeden z mužů zrovna vystříkal jedné z dam do ruky, takže hned dostal jednu výchovnou přes penis, než se kolem něj postaví ostatní dámy s důtkami v ruce. “No prostě porušil smlouvu. Byla jsem u něj čtyři roky. Vytáhla jsem z něj odškodné pod podmínkou, že se dvakrát ročně zúčastním takové párty, a pokud někoho budu mít, tak on tu bude se mnou.” Dokončí vyprávění. “No a proto jsme dneska tady. Nechtěl se mě vzdát. Vyhrožoval, nadával, úplně zuřil. Ale bylo mu to k ničemu. Já si konečně mohla založit vlastní firmu a vyrůst.”
Sleduje dění na kříži. Zaječice zrovna dostává výboj elektrickou tyčí. Nejdříve na totálně červená prsa, další na břicho a když ji dominant tyčí zajede mezi nohy, Výsost mi leknutím zmáčkne můj stopořený penis, který pořád drží v ruce. Zavzdychám, ohnu se a chytím se ji za rameno. “Co z toho Tě nejvíc vzrušuje?” Otočí hlavu ke mně, na tváři má šibalský úsměv. “Ten Váš dotek.” Nelžu. “A když ho vynecháš?” Nemá smysl ji lhát, stejně už odpověď dávno zná. Podívám se vedle ke stolu. Dominant zrovna vyndal svůj penis z úst subíka a stříká mu na masku. Hned ho nahradí jiný dominant a ucpe subovi ústa. Cítím, jak mi červenají tváře a podívám se do země. Chytne mě za ruku. “Zrovna tomuhle se nebráním.” Mrkne na mě. “Chceš se k nim přidat?” Zeptá se najednou, pozvedne šibalsky jedno obočí. A pokud jsem byl červený, tak teď jsem bílý jako stěna. Zakroutím zběsile hlavou v nesouhlasu. "Nutit Tě nebudu." Pohladí můj penis a pustí ho. Raději bez orgasmu, než zažít s nimi to u stolu.
“Proč jste s ním byla tak dlouho?” Hlodá mi to v hlavě, podám k ní talíř s jídlem a vezme si řízek. “Byla jsem mladá, nikoho jsem neměla. Nic jsem neměla. A navíc, myslela jsem si, že tohle je jediný způsob jak tyhle věci provozovat. Dej si taky.” Strčí mi řízek do pusy a já poslušně žvýkám. Ani mi nedošlo, že mám hlad.
Koukne na podium. Jeden z hafíků se zrovna nechává drbat na koulích. Hodnotitel zas něco horlivě píše do svého zápisníku. Michael právě poupravuje svému hafíkovi ouška. “M-máte tu volno? V druhém boxíku je plno a jinde se sedět nedá.” Zeptá se Výsosti mladá domina, táhne za sebou na vodítku toho neposlušného hafíka, a v ruce drží láhev šampaňského a skleničku. “Já už bych šel domů.” Ozve se hafík a sundá si ouška.
“Běž klidně doprdele!” Odvětí mu blondýnka vztekle a švihne po něm vodítko. Hafík si uši zas nasadí, a sedne si vedle ní na zem. “Jasně, jen si přisedněte.” Usměje se na ní Výsost a já čichám problémy. Sedne si vedle Výsosti a hafík zůstane na zemi. Pozoruji ho, kouká zrovna vedle ke stolu.
Jako přes stůl ohnuli tu sub dívku, tak ve stejné pozici je aktuálně i druhý sub. Šukají je jak přes kopírák. Jedno péro v puse, druhé v zadku. Těžko říct, jestli se to hafíkovi líbí. Ale sleduje to dál.
Na mé noze najednou přistane blondýnky ruky. “Prosím, nesahejte mi na něj,” upozorní ji Výsost. Jak to sakra viděla? Měla otočenou hlavu k lavici. Hafík, co jako první neovládl své tělo leží nehybně na zemi. Hra ale pokračuje s dalšími čtyřmi. Ženy se baví. Polévají subíky šampaňským, lížou to z nich, tahají za jejich nadržené ptáky. Mají můj obdiv. Aha, tak ten úplně vzadu ne, ten to teď pěkně schytá, postříkal jedné z nich dokonce šaty. Místo jeho zvuku ohlašujíci orgasmus je slyšet smích skupinky domin, a hned na to rány bičíkem a důtkami.
“Pardon,” omluví se blondýnka a napije se šampaňského. „Máte nádherného suba,“ pronese blondýnka s pohledem na mě. Trochu jí přeskočí hlas, ale rychle se vzpamatuje. „Ale ten můj, Max,“ šťouchne do něj lodičkou, hafík zafuní. „Ten potřebuje víc než jen občasné poplácání.“ Její poznámka o mé maličkosti mě potěší. Stejně jako to, že nemusím sedět na zemi, nebo že mě nikdo netahá za vodítko. “Jsme Týna,” podává ruku Výsosti. “Michelle.” Představí se Výsost a ruku ji trochu stiskne. “A ten nádherný sub je Adam.” Představí i mou maličkost. Kouknu po mé majitelce vděčně a usmívám se od ucha k uchu.
Hafík na zemi mezitím sklopí hlavu, rukama si nervózně pohrává s ušima. Vypadá jako puberťák, který lituje, že sem vůbec přišel. “A máme vítěze,” ozve se z pódia. Hafík a Michael stojí uprostřed a je jim zrovna předávaná trofej. To jako fakt?! Místností se ozve potlesk. Týna tleská. “Je skvělý, chtěla bych hafíka, jako má on.” Řekne Týna a doleje si skleničku. “Slyšela jsem, že poskytujete určité služby pro začínající dominy.” Osloví Výsost. “Drahoušku, to už jsem dlouhou nedělala.” Koukne na Maxe. Dominy na lavici to už vzdaly a přesunuly se k občerstvení. “A mohla byste? Peníze nejsou problém.” Výsost se podívá na mě. Ne, v žádané případě ne! Já jsem proti! Nervózně se usměju. Ale, ona ví, co je pro mě nejlepší.
“Jooo, kurva to je vono!” Ozve se z vedlejšího boxu, zrovna když poslední dominant postříká suba i subinku. “A teď to z ní všechno pěkně slízáš!” Poručí dominant subovi. Na to koukat nemusím. Odvrátím zrak.
“Nejde o peníze,” odpoví Týně Výsost. “Jde o to, že nemám úplně tradiční metody.” Prohlédne si Maxe ten zírá vedle do boxu. Subík zrovna olizuje subinky vagínu. Ta u toho vzdychá. “Hlavně, když budou fungovat.” Odvětí ji Týna. Max se uchechtne. “Já žádnou ženskou poslouchat nebudu,” prohlédne si Výsost a ušklíbne se. Tak kamaráde, teď sis to pěkně zavařil. Jestli moje Výsost něco miluje, jsou to výzvy.
Kouknu ke kříži. Zaječice tam stále visí, po těle červené fleky, dominant si nad ní zrovna honí jeho ne moc velké mužství.
“Zítra v pět vás očekávám.” Odpoví Výsost Týně, zvedne se, mávne na Michaela, ten na ní. A vydá se k východu. No a já běžím za ní.
