Bolest. Horko. Pálení. Mžourám oči, do kterých se mi opřely ranní sluneční paprsky. Bolí mě záda a tak se otáčím na druhý bok. Jakmile se otočím a otevřu oči úplně, vidím vedle sebe ležet nahou dívku. Krásnou dívku.
MINULOU NOC…
„Označkoval sis mě.“
Podíval jsem se na ní vyčerpávajícím a nechápavým pohledem.
„Jak to myslíš?“
„Ošukal jsi mě a pak sis mě označkoval. Takže jsem teď tvoje.“
„Co? Jak jako moje?“
„Tvoje děvka. Tak to na ulici chodí ne?“
Bože můj, co jsem si to zase udělal za průser? Jak jí to proboha napadlo?
„Ne Any, nejsi moje děvka. A nikdy jsem neslyšel o tom, že by to tak holky z ulice měly mít. Možná v nějakém gangu, ale…“
Sklopila zrak a přikývla hlavou. „A ty bys nechtěl, abych byla tvoje děvka?“
„Proboha ne! Jak tě to napadá?“
„Myslela jsem, že kdybych jednou za čas přišla, že kdybychom si čas od času zašukali, nechal bys mě občas přespat nebo mi dal něco k jídlu…“
„Myslíš jako takovej výměnnej obchod, že?“ podíval jsem se na Anetu s hraným překvapením.
„No, přesně tak to myslím, je to win-win, no ne?“ nadšeně pohazovala hlavou a začala se cudně usmívat. Já ale nasadil jeden ze svých pohledů, před kterým většina lidí začne nenápadně couvat. Její úsměv zmizel jako prd ve větru.
„Tak na to zapomeň děvenko.“ řekl jsem klidně, ale důrazně. Jí to evidentně rozhodilo a tak jsem se jal vysvětlování.
„Hele poslouchej, kočko. Jsi hezká mladá holka, pícháš líp jak profesionální kurva a jo, to, co jsme tu teď prováděli se mi sakra líbilo. Ale nikdy, NIKDY, nebudu brát sex jako platbu za svý služby. A už vůbec ne od takovýhle mladý žáby jako jsi ty. Rozumíš mi?“
Aneta na mě koukala, hlavu skloněnou. Hlasitě polkla a po chvilce přikývla.
„Promiň. Jen jsem doufala, že…“
Hlasitě jsem se nadechl.
„Jestli chceš,…“ dramaticky jsem vydechl „můžeš tu pár dní zůstat. A třeba ti to pomůže se postavit na nohy. Za žádných okolností mi ale nebudeš platit sexem.“
Její zaseknutý pohled prozrazoval, že přemýšlí. A nebo jsem jí právě přetížil mozek a musí se rebootovat. Po chvilce zvedne hlavu, oči podezíravě přivřené, ústa pootevřená.
„To… To myslíš… Vážně?“ zeptala se a já si všiml jejích skleněných očí.
„Jo sakra. To myslím vážně.“
Skočila po mě, sevřela mě svýma dívčíma pažema a zavzlykala mi do ucha.
„Děkuju Davide…“ zašeptala jen stěží slyšitelně. Nebo jsem to možná jen moc nevnímal, protože mi zase připlácla svoje kozičky na mou hruď a já v tu chvíli nemohl myslet na nic jiného.
„Tak jo, tak jo… Hele, asi bychom měli jít spát. Dneska už toho bylo trochu dost.“ prohodil jsem vlídně, vyhnal z hlavy její kozičky a vstal z gauče. „Přinesu ti nějaký polštář a deku, můžeš spát tady na gauči.“
„A kde budeš spát ty?“ zeptala se trochu hloupě Aneta potom, co zatáhla vzlykavý sopl.
„Přece v ložnici.“ odpověděl jsem zmateně. Snad si nemyslela, že bych spal já na gauči a jí bych nechal ve svý posteli?
„Aha… A… Nemohla bych…“
„Ne, nemohla. Já se na gauči nevyspím a pro tebe to teď bude palác.“ odpověděl jsem možná trochu moc tvrdě.
„Ne, já nemyslela… Já spíš… Já myslela, jestli bych nemohla spát s tebou dohromady…“ vysoukala ze sebe. Zarazila mě, to jsem nečekal. Jako jasně, před pár minutama jsme fakt parádně píchali, tak by mě to asi nemělo překvapit, ale přece jsem jí před chviličkou říkal, že od ní žádnej sex vyžadovat nebudu.
„Hele, kočko…“
„Myslím fakt jenom spát, ne celou noc šukat!“ vystřelila, než jsem stačil cokoli říct. „Nedovedeš si představit, jak úžasná noc by to pro mě byla, kdybych jí mohla strávit v něčí těsné blízkosti.“
Zamyslel jsem se. Jestli ta holka vážně chce jen přespat vedle mě, asi bych jí na to měl kývnout. Vždyť vlastně nemám žádnej důvod jí to odmítnout. Já sice spím jak dřevo, ale usínat vedle takový kočky by rozhodně mohlo bejt příjemný.
„Tak fajn.“ řekl jsem odevzdaně. A ona? Jestli si jí tu nechám dýl než pár hodin, měl bych si zvyknout na její impulzivní chování. Rychlostí blesku vyskočila z gauče a znova na mě skočila. Objala mě rukama za krkem a nohama kolem pasu. Vytřeštil jsem oči a cítil, že se mi péro plní krví. Ne, ne, NE! Zklidni vole, už sis zašukal, stačilo… Než ze mě sklouzla na zem, dala mi pusu na tvář.
„Tak pojď. Jsem vážně unavenej.“ řekl jsem a ukázal směrem k zavřeným dveřím. Aneta se na patě otočila a vyrazila do ložnice. Otevřela dveře a najednou jakoby zkameněla, když zahlédla mojí postel.
„To jako vážně? Ty bys mě nechal spát na gauči, když tu máš… TOHLE?“ pronesla vyčítavě s rukou ukazující na enormně obrovské lůžko, na kterém by se nejspíš pohodlně vyspalo pět lidí. Pokrčil jsem rameny v omluvném gestu. Někdo by řekl, že si tím chci něco kompenzovat, ale tak to není. Řekněme, že mám zkrátka rád svoje zázemí. Aneta nevěřícně zakroutila hlavou, aby mi naznačila jak neuvěřitelný jsem sobec a pak se rozeběhla a skočila rovnou na postel. Já se k posteli došoural v zápětí. Svalil jsem se na polštář, naposledy se podíval na tu nádheru, která si našla cestu do mojí postele, zhasl a zavřel oči…
Bolest. Horko. Pálení. Mžourám oči, do kterých se mi opřely ranní sluneční paprsky. Bolí mě záda a tak se otáčím na druhý bok. Jakmile se otočím a otevřu oči úplně, vidím vedle sebe ležet nahou dívku. Krásnou dívku. Leží přímo naproti mě, a svýma velkýma zelenýma kukadlama si mě prohlíží.
„Dobré ráno, můj Lancelote.“
„Uueergh.. Co? Co to meleš?“ ptám se nechápavě, protože mě oslovila fakt divně.
„Co se ti nelíbí na Lancelotovi? Byl to rytíř kulatého stolu. A ty jsi taky takovej můj rytíř.“ řekla, jakobych ji snad zachránil před hladovým drakem.
„Leda hovno rytíř…“ zavrtěl jsem hlavou a zívnul si. „Já mám do rytíře hodně daleko.“
„Tak bych mohla být rytíř já, ne?“
„Co? Ženská a rytíř?“
„No, něco jako Johanka z Arku…“
„Jenže ta se vydávala za chlapa, aby zapadla.“
„To je jedno! Nech mě si to užívat! Cítím se jako v pohádce, tak mě nech si jí pořádně namalovat.“ Zavrtěl jsem hlavou, protočil oči, představil si jí jako rytířku a nakonec se dusivě zasmál. Ne, ona by vážně nemohla být rytířka. Je to prostě kus ženský.
„Budu Johanka z Arku a ty, milý Davide, ty budeš můj kůň!“
„Kůň?“ pohotově jsem se ujišťoval, jestli jsem slyšel dobře. „Jako vážně? Kůň? To jsem to teda dopracoval…“ řekl jsem s hraným zklamáním. Ve skutečnosti mě tím ale pobavila.
„Jo, budeš můj kůň a já si tě hezky každé ráno osedlám.“ prohlásila, jako by mi vysvětlovala něco tak zjevného, jako že voda je mokrá. Jak to myslela jsem pochopil až v momentě, kdy se ke mě přitiskla, hodila mi kolem boku svou nohu a jedním velice šikovným pohybem mě položila na záda a zároveň se na mě vyhoupla. Snažil jsem se nějak pobrat co se to stalo, zatímco ona se už začala pomalu brousit o moje péro, které bez mého svolení začalo nabírat na objemu.
„Co to děláš? Víš, že…“ umlčela mě.
„Nemluv ty pako.“ řekla vyčítavě a vzala mé ruce do svých. Chvíli si s nimi jen tak hrála a pak si mé dlaně položila na ty svoje krásný kozičky, ze kterých jsem měl vánoce celej včerejší večer. Hladila si je mýma rukama, podpírala je, až do chvíle, než jsem pochopil, že bych měl taky něco dělat. Začal jsem si hrát s jejíma bradavkama. Jemně jsem je mnul, mačkal jako knoflíčky, kroužil kolem nich. Ona zlehka sténala a přitom si třela poštěváček o moje teď už úplně ztvrdlý péro. Cítíl jsem, jak je její rozkrok vlhčí a vlhčí. Klouzala svou kundičkou ladně po mém ptákovi a každý její pohyb byl tak elektrizující. Podíval jsem se jí do očí. Ona naklonila hlavu a toužebně si mě prohlédla. Skousla si spodní ret a zmáčkla si prsíčka k sobě. Moje ruce sjely po jejím těle na zadeček, který jsem pevně sevřel. A pak se její pohyb zastavil.
„Nadechni se.“ zašeptala. Nechápal jsem proč, ale tak nějak automaticky jsem poslech. „Zavři oči a zadrž dech“ špitla znovu, já to udělal a čekal co bude následovat. Začala se pomaličku hýbat. Cítil jsem, že se sune níž, klouže svým klínem po mém péru a najednou trochu tlaku… A byl jsem tam. Ucítil jsem nebývale pevné sevření. Ta drzá sexy kočička si moje péro strčila do zadku. Jenom tak.
„Aaaahhh…“ Zasténala, zatímco já hluboce vydechl zadržovaný dech. Pomalu se sunula po mém ptákovi dolů. V jejím obličeji se mísily výrazy blaženosti, bolesti, odhodlání a vzrušení. Přesně v tomhle pořadí. Když dosedla až nadoraz, znovu zasténala. Opřela se rukama o moje kolena a pomalu se začala nadzvedávat. Nešlo to ztuha, jak by jeden čekal. Naopak. Šikovně si předtím namazala mý péro svýma šťávama a teď využívala jejích lubrikačních schopností. Moje péro klouzalo v jejím zadečku poměrně hladce a ona cítila, že může zvýšit tempo. Po pár zásunech přesunula jednu svou ruku na svůj poštěváček a začala si ho hladit. Já rukama svíral její zadeček a nadlehčoval jí. Aneta sténala stále výrazněji a bylo znát, že se jí šukání do zadečku líbí. Napichovala se na mě a sténala. Já věděl, že tohle dlouho nevydržím. A ona to na mě viděla taky.
„Udělej se do mě, prosím. Naplň mi zadeček...“ žadonila toužebně. A já jí tohle přání hodlal splnit. Dosedla a moje péro, zaražené do její prdelky až nadoraz začalo chrlit dávku horkého spermatu. V ten moment hlasitě zasténala a začala se chvět. Měla pevně zavřené oči a třásla se, jako by jí procházel elektrický proud. Dýchala přerušovaně a každý její pohyb ze mě dostával další a další zbytky semene. Nakonec celá zadýchaná upadla přímo na mě. Moje péro vyklouzlo z jejího zadečku a ona si položila tvář na mojí hruď.
„Víš, že jsi první, kdo mě šukal do zadku?“ ozvala se zespoda, od mé hrudi.
„Co? To jako…“
„Mhmm…“ přikývla hlavou, aniž by ji zvedla. „Vždycky jsem se toho bála, ale s tebou jsem tak nějak cejtila, že to tak chci.“ řekla jakoby do mé hrudi. Právě tam jsem cítil její teplý dech. Nic jsem neříkal. Nevěděl jsem co říct. Měl jsem jí pogratulovat k prvnímu análu? Nebo jsem měl gratulovat sobě? Co jsem měl říct?
„Bylo to lepší, než jsem doufala…“ dodala, já ji sevřel v náručí a nechal jí se v něm rozplynout. Přemýšlel jsem, co teď bude dál. Bude mít tenhle románek nějaký pokračování? Nebo bych to měl utnout, dokud je čas?
Usnula. Oba jsme usnuli. V objetí, zaklínění do sebe svými těly.
