Věděla jsem, že dnes večer se něco stane.
Ne proto, že by mi to řekl. Ale protože jsem to cítila už od rána. V podbřišku, v lehkém napětí mezi stehny, v tom neklidu, který mě nutil každou chvíli si přejíždět jazykem po rtech.
Když zazvonil, byla jsem bosá. Měla jsem na sobě jen tenké šaty, pod kterými jsem neměla vůbec nic. Ta představa mě celý den rozpalovala.
Otevřela jsem.
Stál tam. Jeho pohled mi sjel od očí dolů a zpět. Pomalu. Vědomě. Cítila jsem, jak mi horko vystoupalo až do tváří.
„Ahoj,“ řekl tiše.
Ten hlas. Lehce zastřený. Najednou jsem měla sucho v ústech.
Ustoupila jsem, aby mohl vejít. Když kolem mě procházel, záměrně jsem se o něj lehce otřela bokem. Jen náznak. Jen test. Jeho ruka se mi okamžitě zastavila na bedrech.
Ztuhla jsem. Ne strachem. Touhou.
„Provokuješ,“ zašeptal mi do vlasů.
Otočila jsem se k němu čelem. Byli jsme tak blízko, že jsem cítila jeho dech na rtech. Srdce mi tlouklo rychleji a mezi nohama se mi rozlévalo známé teplo.
„Možná,“ odpověděla jsem a nechala prsty sklouznout po jeho hrudi.
Ten dotek nebyl nevinný. Byl pomalý. Úmyslný. Chtěla jsem, aby věděl, že po něm toužím. Že jsem vlhká už jen z toho, jak se na mě dívá.
Políbil mě.
Ne prudce. Nejprve jen lehce. Ochutnávka. Ale já jsem byla už příliš rozpálená na pomalé hry. Přitiskla jsem se k němu, otevřela rty víc a nechala ho cítit, jak moc ho chci.
Moje ruce mu sklouzly do vlasů. Jeho dlaně se rozjely po mých bocích a sevřely mě pevněji. Z úst mi uniklo tiché zasténání, které jsem ani nestihla potlačit.
Cítila jsem, jak mi tělo reaguje na každý dotek. Každé jeho přitažení mě rozechvívalo. Každý polibek byl hlubší, hladovější. Vzduch houstl a já měla pocit, že ho dýchám jen napůl.
Sklouzla jsem rukama níž a ucítila jeho napětí. To vědomí mě ještě víc rozžhavilo. Byla jsem nadržená, bez studu, bez zábran.
„Chci tě,“ vydechla jsem přímo k jeho rtům.
Tentokrát to nebyla hra. Byla to čistá pravda.
Zvedl mě do náruče a já mu omotala nohy kolem pasu. Smála jsem se tiše mezi polibky, protože to napětí už bylo téměř nesnesitelné. Každý pohyb mezi námi vytvářel tření, které mě přivádělo blíž a blíž k hraně.
Když mě položil na postel, přejel mi prsty po stehně. Pomalu. Záměrně. A já se prohnula v zádech.
Moje tělo si říkalo o víc. O tlak. O pohyb. O vyvrcholení, které mi pulzovalo v hlavě i mezi nohama.
Nechala jsem ho, aby mě dráždil. Aby mě přiváděl k šílenství. Každý dotek byl intenzivnější. Každý polibek hlubší. Moje sténání už jsem neskrývala. Bylo opravdové, roztřesené, plné chtíče.
A když konečně napětí prasklo, projela mnou vlna tak silná, že jsem na okamžik zapomněla dýchat. Tělo se mi stáhlo, prsty zaryly do jeho zad a svět kolem zmizel.
Zůstalo jen teplo. Tlukot srdce. A doznívající chvění, které mě naplňovalo od konečků prstů až po rty.
Ležela jsem pod ním, zadýchaná, zpocená, a v očích mi stále hořela touha.
Protože jsem věděla, že ještě nekončíme.
A že dnes v noci budu chtít znovu.
