Dokonalé rande století

Znáte takový ten pocit, když rande plyne jak má, vše do sebe zapadá a vy si užíváte každou jednu minutu? Tak a teď to vynásobte x 100.

Před pár měsíci jsem přišla o svého dokonalého milence. A tak jsem začala pomalu zase randit na seznamkách a hledat nového kamaráda s výhodami nebo ideálně primárního parťáka pro život. Dám tomu měsíc a uvidíme, co se stane. Randění je náročné na čas a psychiku. Spoustu online písmenek, přesunů ze seznamek na WhatsApp, výměn fotek. Humor, překvapení, drsné zprávy od mužů s nezvládnutým egem, občasný ghosting…asi to znáte také. Měla jsem za sebou už několik fajn setkání a před sebou nabitý den.
Čtvrtek jsem měla volno a měl být zajímavý tím, že jsem si chtěla dopřát čtyřruční tantra masáž se dvěma kamarády. Mám to na wishlistu už delší čas a konečně se mi povedlo domluvit se. Plán na den vypadal fajn, kromě tantry i kafe s kamarádkou, odpo jedno první rande s Radimem z Tindru. První otřes plánu přišel záhy. Jeden z kamarádů bohužel na masáž nemůže dorazit. Má neodkladnou práci. Masáž tedy ruším a hledám náhradní plán. Povede se mi domluvit s jinou kámoškou na večerní mini workshop shibari vázání v klubu. Zní to dobře. Balím provazy, pouta, důtky a začínám se těšit na večer. Mezitím se ozývá Radim. Omlouvá se, že na rande nedorazí, prý na něj něco leze. SMS neobsahuje žádný další návrh na pokračování. Je mi jasné, že je to výmluva a komunikace tímto končí. Následně přichází zpráva od kámošky, že jí není dobře a večer nezvládne. Říkám si, kurňa, co mi vesmír chce tímto vším říct? Házím poslední lano. Mám v záloze ještě jednoho muže z Tinderu. Jeden z nejzajímavějších profilů, co jsem za poslední měsíce četla. Vzhledem k tomu, že je to profil v angličtině, jsem si jej již ověřila, že není krypto scam profil, kterých je na Tinderu spoustu. Ověřuji vždy oboustranným posláním aktuální fotky. Píšu mu zprávu, že mám volný večer, jestli chce skočit na kafe. Má čas. Takže nové rande platí. Říkejme mu třeba Tý.
Čekám v kavárně a čas si krátím čtením knihy Ochočená touha. Kniha o tom, jak si udržet napětí a touhu i v dlouhodobém vztahu. Vchází. Vypadá mile. Sedá si naproti mně. Na krku má přívěšek koně. Ten má i skoro na všech fotkách na Tinderu. Ptám se, jestli ho nosí stále a co pro něj znamená. Dozvídám se, že jednou při meditaci na své silové zvíře viděl černého koně. Má na sobě tmavou košili s jemnými, téměř neznatelnými kytičkami. Miluji kytky. Ocením mu košili. Odpovídá, že je to jeho jediná košile. Pak se rozesměje a opraví. Ne jediná košile, jenom jediná s kytkami. Bavíme se o ex, o dětech, o práci. Vše plyne přirozeně. Oba jsme autentičtí, na nic si nehrajeme, jsme upřímní, otevření. Mluvíme narovinu. Žádné masky, žádná přetvářka, žádné skrývání. “Líbí se mi tvůj styl humoru,“ říkám. “Ten tvůj je také super,“ odpovídá.
Pak nastane chvíle, kdy přestaneme mluvit a jenom se díváme navzájem do očí. Dlouho. Usměje se. Já také. Čas plyne jinak. Je to minuta? Dvě? Pak promluví: “Vím, že děláš tantru, jinak bych si to nedovolil a uhnul bych už dávno pohledem.” Mlčím a stále si hledíme do očí. Úsměv. Pak se začneme smát oba nahlas. Držíme pohled. Cítím příval energie. Startuje to z pánve. Krásné šimraní v podbrišku. Stoupá to nahoru až do tváře a hlavy. Jako když si něco šlehnete. Cítím to v každém kousku těla. Je to všude. Jemné chvění. Stále držím pohled.
“ Cítím se jako puberťák,“ přeruším mlčení. “Chce se mi tak debilně hihňat, jak když mi bylo patnáct.”
“ Už jsem chtěl uhnout pohledem. Trochu se stydím,”odpovídá Tý.
“Stydíš se rád? Není stud jako stud. Velký je nepříjemný. Ten menší je super,” rozvíjím debatu.
Držíme pohled. Další minuta, dvě.
“Co vidíš?“ ptá se Tý.
“Hmm. Vidím jednu zajímavou duši. Klidnou, otevřenou, co si na nic nehraje,“ odpovídám klidně. “Na co myslíš ty?”
Dívá se mi upřeně do očí a pak odpoví: “Já přemýšlím nad tím, že ty budeš spát v kanceláři na zemi a já mám doma volnou postel. Kdybys přijala můj návrh, rád ti poskytnu azyl.”
Pronikavě se mu zavrtám pohledem až do hloubky duše.
“Ještě si to rozmyslím. Pokud ano, tak nechci, aby ses mě dotýkal na intimních místech. Žádný dotek na prsou, zadečku a yoni, žádný penetrativní sex ani orál. Jenom objetí.“ odpovídám pevně.
“ Respektuji,“ bez zaváhání přikývne.
Probíráme další hodně hluboká témata. Je to nesmírně silné. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Mám pocit, že se naše duše nějakým způsobem dotýkají a proplétají. Neumím to popsat slovy. Nechápu, co se děje. Odehrává se tady malý zázrak, kterému nerozumím. Něco, co mě přesahuje. Něco, co neznám. Nejsem žádná ezo ulítlá ženská. Věci si vždy potřebuji umět vědecky vysvětlit. Tady to, ale není o sexuálním chtíči. Je to něco mnohem hlubšího. Mám pocit, že tuto duši chci poznávat a tančit s ní. Je to tak silné, že mi po tváři začínají stékat slzy. Dívá se na mne. Dýchám hluboce a snažím se ty pocity nějak zpracovat. “Co se děje?”, ptá se a chytne mě jemně za ruku. “Nevím,” odpovídám. “Cítím dojetí a obrovskou radost. Jako malé dítě.”
Loučíme se. Nakonec přespávám v kanceláři. Nedokážu si představit další nálož těch silných pocitů s ním. Potřebuji si dát odstup. On ráno odlétá na 14 dnů do Belgie. Jestli se ještě někdy potkáme, ukáže až čas.