Byla hluboká noc. Ležela jsem na studené podlaze krypty, tělo zničené, zalité spermatem, močí a slinami démonů. Sotva jsem dýchala. Anna vedle mě byla v bezvědomí.
Najednou se temnota rozestoupila.
Do krypty vstoupilo teplé, zlatavé světlo. Dva andělé — krásní, nazí, lidští.
Adam — vysoký, silný, se zlatými vlasy a laskavýma očima.
Eva — štíhlá, něžná, s dlouhými hnědými vlasy a mateřským úsměvem.
„Ivo,“ zašeptal Adam jemně a klekl si ke mně. „Přišli jsme tě zachránit.“
Jeho ruce byly teplé. Zvedl mě, jako bych vážila nic, a položil mě na měkké, bílé lože, které se objevilo uprostřed místnosti. Eva mě objala zezadu, její prsa se přitiskla na má záda, ruce mi něžně hladily břicho.
„Už nemusíš bojovat,“ zašeptala mi do ucha. „Teď tě budeme milovat.“
Adam mě políbil. Byl to polibek plný lásky — pomalý, hluboký, sladký. Cítila jsem, jak se mi do těla vrací teplo. Eva mě líbala na krk, na ramena, její ruce mi něžně masírovaly prsa.
Ležela jsem mezi nimi. Adam mě masíroval, pomalu mi roztáhl nohy, něžně mě hladil a vstoupil do mě. Byl velký, ale vstupoval tak něžně, že jsem necítila bolest — jen hluboké, bezpečné naplnění. Pohyboval se pomalu, hluboko, díval se mi do očí s nekonečnou láskou.
„Cítíš mě?“ zašeptal.
„Ano… cítím tě celého,“ vydechla jsem a slzy mi stékaly po tvářích.
Eva se posadila nade mě, lehce se naklonila a nechala mě lízat svou krásnou, růžovou kundu. Byla sladká, teplá, voněla po medu. Lízała jsem ji pomalu, s úctou, zatímco Adam mě miloval dole.
Cítila jsem lásku. Skutečnou, čistou, bezbolestnou lásku. Žádné drcení, žádné ponižování. Jen spojení. Jen teplo.
Můj první orgasmus přišel jako dlouhá, teplá vlna. Celé tělo se mi zachvělo, ale ne v křeči — v blaženém uvolnění. Sténala jsem do Eviny kundy, zatímco Adam pokračoval v pomalých, hlubokých pohybech.
Pak se vystřídali. Eva si na mě sedla a pomalu se pohybovala, její malá prsa se pohupovala. Adam mi stál u hlavy a já jsem mu něžně sála penis. Všechno bylo pomalé, laskavé, plné lásky.
Cítila jsem se milovaná. Opravdu milovaná.
A přesto…
Uprostřed té krásy jsem cítila temnotu. Tu temnou, surovou, brutální touhu, kterou ve mně démoni probudili. Cítila jsem se rozpolcená.
Když Adam a Eva dosáhli vyvrcholení — Adam mi vystříkl do pusy, Eva se na mně zatřásla v tichém orgasmu — objali mě z obou stran a něžně od všeho očistili bílým rouchem.
„Vyber si,“ zašeptal Adam. „Můžeš zůstat v temnotě… nebo se vrátit ke světlu.“
Plakala jsem.
„Miluji vás… ale miluji i temnotu,“ zašeptala jsem roztřeseně. „Chci obojí. Chci být celá.“
Eva mě políbila na čelo.
„Pak budeš muset najít rovnováhu, drahá. A my ti pomůžeme.“
Ležela jsem mezi nimi, jejich teplé těla mě objímala, a věděla jsem, že válka uvnitř mě teprve začíná.
