👩‍🔬 lekarka

👩‍🔬 lékařka
Šla jsem ten večer za kamarádkou. Chtěla jsem si jen sednout, dát si skleničku a na chvíli vypnout po práci. Netušila jsem, že jeden jediný pohled změní celý můj večer.
Stála jsem u baru a povídaly jsme si, když dovnitř vešel pár.
Nejdřív jsem si jí všimla jen koutkem oka. Hnědé vlasy, pronikavé modré oči a přirozená krása. Nebyla to žena, která by na sebe upozorňovala hlasitostí. Přesto z ní vyzařovala energie, která mě okamžitě přitáhla.
Pak se naše oči poprvé střetly.
Usmála se.
Usmála jsem se také.
Za chvíli se na mě podívala znovu a lehce na mě mrkla. A pak zase. Beze slov jsme spolu začaly flirtovat přes celý bar. Stačily pohledy, úsměvy a drobná gesta. Bylo vidět, že si tu hru užívá. Byla plná života, radosti a sebevědomí. Doslova zářila. V tu chvíli jsem měla pocit, že mě svádí jen svým pohledem.
Nakonec jsem se odhodlala a šla ji pozdravit.
Začaly jsme si povídat. Dozvěděla jsem se, že pracuje jako 👩‍🔬 laborantka ve zdravotnictví. Její práce mě zaujala a moc se mi líbilo, s jakým nadšením o ní vyprávěla.
Povídaly jsme si o životě, o vztazích i o tom, co máme rády. Prozradila jsem jí, že se mi líbí dominance v intimním životě, ale že muž musí být především hodný. Řekla jsem jí, že doma mám hodného manžela a že bych vedle sebe jiného muže ani nechtěla. Usmála se a bylo vidět, že chápe, že každý vztah může mít svou vlastní podobu.
Večer plynul neuvěřitelně přirozeně. Připadalo mi, jako bychom se znaly mnohem déle.
Když jsme osaměly, podívala se na mě tím svým jiskřivým pohledem.
„Tak konečně,“ zašeptala.
Políbila mě pomalu a něžně. Každý další polibek byl delší než ten předchozí a já cítila, jak ze mě pomalu padá veškerá nejistota. Smály jsme se, objímaly se a nechaly se unášet okamžikem. Bylo to přirozené, krásné a plné vzájemné důvěry.
Než jsme se nechaly unést tím večerem, řekla jsem jí, že mám s sebou připravený postroj. Překvapeně se usmála.
„Tohle bude pro mě poprvé,“ přiznala.
Působila tak sebejistě, že by mě nikdy nenapadlo, že ho na sobě ještě nikdy neměla.Pak jsi ho nasadila a pěkně mě s ním šukala stříkala jsem hned 2 krát při prstovaní.A prý že to dělala jen dvakrát s ženskou byla fakt dobrá a moc jsem si to užila.
Později, když jsme jen ležely vedle sebe a smály se, schovala na chvíli tvář do mých vlasů a se smíchem řekla:
„Teda… tys mi dala. 🤭“
Rozesmála jsem se.
„A přitom jsi říkala, že je to poprvé.“
Jen pokrčila rameny a usmála se tím svým odzbrojujícím úsměvem.
Když jsme se loučily, podívala se mi znovu do očí.
„Strašně krásně líbáš.“
Uvnitř jsem se musela usmát. Vím totiž, že takhle umím líbat jen ženu, která se mi opravdu líbí. Jen když to mezi námi skutečně cítím.
Přitom jsem před naším setkáním celý týden váhala, jestli vůbec přijít. Po tom, co jsem zažila na jaře, jsem si nebyla jistá, jestli ještě dokážu někomu věřit.
Ona ale byla jiná.
Druhý den ráno mi napsala.
Napsala mi, že se jí líbím a že mám nádherné oči a moc se jí to líbilo i to jak jsem u toho křičela.. Chce mě chce poznat víc. Jsem rada jí se mnou bylo hezky a že se už teď těší, až spolu zase budeme. Psala mi zprávy plné humoru, něhy i lehkého flirtování. Každé její slovo mi vykouzlilo úsměv na tváři.
Pozvala mě přes prázdniny na večeři a na masáž. Na věci, které máme obě rády.
Máme každá svůj život. Ona svůj, já svůj. A právě možná proto je tak krásné, že se naše cesty protnuly.
Po tom všem, co jsem prožila v březnu, jsem si myslela, že už své srdce žádné ženě neotevřu. Ale lidé nejsou stejní. Někdy přijde někdo, kdo ti jediným úsměvem připomene, že i po bolesti může přijít něco krásného.
A já mám pocit, že právě takový příběh možná teprve začíná.