Večer u moře

Apartmán byl tichý, jen zvenku doléhal ten věčný, líný šum vln. Celý den nás rozpustilo to slunce — dlouhé hodiny na pláži, sůl na kůži, víno k obědu. Vrátili jsme se z večeře pozdě a já měl v hlavě pořád jen ji.

U večeře seděla proti mně v lehkých šatech, které při každém pohybu odhalily kus opáleného stehna, a nedělala vůbec nic — a přesto na ní všechno vynikalo. Snědá kůže, dlouhé štíhlé nohy přehozené přes sebe, ten drobný, křehký profil. Neprovokovala mě. Ani nemusela. Stačilo, jak zvedla skleničku k ústům a jak se jí u toho zaleskly rty. Měl jsem na ni celý večer strašnou chuť a musel jsem ji v sobě dusit jako žhavý uhlík.

Když jsme se vrátili, protáhla se ve dveřích a tím svým unaveným, sametovým hlasem řekla, že jde spát. „Jsem z toho slunce úplně hotová, lásko." Políbila mě letmo do koutku úst a zmizela v ložnici. Já vzdychl, svlékl si košili a šel se osprchovat, abych ze sebe spláchl sůl — a hlavně tu horkou netrpělivost, která se ne a ne uklidnit.

Voda mi stékala po zádech a já se snažil myslet na cokoliv jiného. Marně. Zavřel jsem kohoutek, omotal si ručník kolem pasu a vyšel z koupelny do potemnělého obýváku.

A ztuhl.

U okna

Celou stěnu apartmánu tvořilo obrovské sklo s výhledem na moře. Venku dohořívaly poslední zbytky soumraku a hladina se leskla jako roztavené stříbro. A o to sklo se opírala ona.

Zapomněl jsem dýchat.

Tvrdila, že jde spát — a místo toho tu stála v tom nejmenším, nejsprostějším kousku prádla, jaký měla s sebou. Černé body, napnuté na jejím drobném těle, s tenkými ramínky zařezanými do opálených ramen. A dole, mezi nohama, ten rozparek. Otevřený. Naschvál otevřený. Na nohou měla sandálky na vysokém podpatku, řemínky obtočené kolem kotníků, a ty ji zvedaly, prohýbaly jí záda, vystrkovaly ten její dokonalý zadeček dozadu.

Byla nakloněná dopředu, čelem skoro k chladnému sklu, dívala se ven na moře — a v tom rozparku mezi stehny na mě vykukovala její kundička. Lesklá. Už teď.

Než jsem se stačil vzpamatovat, než jsem stačil říct jediné slovo, objevila se mezi jejími stehny ruka. Její vlastní. Prsty sjely dolů a v jednom pomalém, drzém pohybu zajely do té mokré štěrbiny. Zaslechl jsem tiché, vlhké mlasknutí. Povzdechla si — dlouze, rozkošnicky — a aniž by se otočila, řekla do skla tím svým hlasem, ve kterém se pod sametem skrývala ocel:

„Víš… ono se mi nakonec ještě spát nechce."

Ručník na mně najednou nezakrýval vůbec nic.

Přistoupil jsem k ní zezadu, pomalu, jako bych se bál, že se ta scéna rozplyne. Položil jsem jí dlaně na boky a ona se pod tím dotykem prohnula ještě víc. Kůži měla horkou, provoněnou tím jejím parfémem a kokosovým olejem, kterým se natírala celý den. Sklonil jsem se, přitiskl rty k jejímu rameni, k šíji, k tomu místu pod uchem, o kterém vím, že ji tam rozpouští.

„Ty jedna," zašeptal jsem jí do vlasů. „Ty jsi to celý naplánovala."

„Mhm." Otočila hlavu, hledala mými ústy. „A tys mě celej večer u tý večeře svlíkal očima. Myslíš, že jsem si nevšimla?"

Její prsty byly pořád tam dole, pomalu kroužily, dráždily se přede mnou, provokovaly. Chytil jsem její zápěstí, jemně jí ruku odtáhl a zvedl si její lesklé prsty k ústům. Olízl je. Byla sladká, slaná, celá.

Zasténala.

Sklo a moře

Klekl jsem si za ni na koberec. Ten její vystrčený zadeček byl přesně ve výšce mého obličeje — kvůli těm podpatkům, kvůli tomu, jak se prohýbala. Rozparek v bodíčku odhaloval všechno. Rozevřel jsem jí půlky palci a přitiskl ústa k té rozpálené kundičce zezadu.

Vykřikla. Dlaň jí sklouzla po skle.

Lízal jsem ji pomalu, od klitorisu dozadu, dlouhými tahy jazyka, sál jsem ten její poštěváček a cítil, jak se pod mými ústy celá chvěje. Chutnala po moři a po sobě. Přirážela mi zadečkem do obličeje, tlačila se na mě, sténala do skla, za kterým se černalo moře.

„Jo… takhle… ty jeden," dýchala. „Nepřestávej — proboha nepřestávej —"

Nepřestal jsem. Zajel jsem jí jazykem hlouběji, prsty jsem si pomáhal, kroužil na tom nabobtnalém poštěváčku, zatímco jsem ji sál. Cítil jsem, jak jí tuhnou stehna, jak se jí zrychluje dech, jak se to v ní stahuje.

„Já se udělám — hned se udělám — nepřestá—"

Přitlačil jsem jazyk naposled a ona se rozpadla. Podpatky se jí podlomily, dlaní se opřela o sklo, druhou rukou zajela dozadu a chytila mě za vlasy, tiskla si mě k sobě a chvěla se v dlouhé, otřásající vlně. Přes celé okno se odrážel obrys jejího prohnutého těla.

Než dozněla, byl jsem už na nohou. Ručník dávno na zemi. Postavil jsem se za ni, chytil ji za boky a přitiskl žalud k té mokré, rozevřené kundičce. Ohlédla se přes rameno, oči zamžené, rty pootevřené.

„No tak," vydechla. „Na co čekáš. Nasaď si mě."

Vklouzl jsem do ní jedním dlouhým pohybem — celý — a oba jsme zasténali naráz. Byla horká, těsná, kluzká. Ty podpatky ji zvedaly přesně tak, že jsme na sebe pasovali dokonale; nemusel jsem se ani sklánět. Chytil jsem ji za boky a začal přirážet.

„Jo — takhle — ošukej mě," šeptala do skla. „Ošukej svoji kurvičku pořádně —"

To slovo mě pokaždé spolehlivě rozpálí do běla. Přirazil jsem tvrději. Její dlaně sklouzávaly po hladkém skle, hledaly oporu a nenacházely ji, a to ji hnalo ještě víc. Sledoval jsem, jak se v okně odráží její tvář, její pootevřená ústa, drobná ňadra, houpající se pod napnutým bodíčkem při každém nárazu.

„Jsi moje," zavrčel jsem jí do ucha a chytil ji za vlasy. „Řekni to."

„Jsem tvoje. Jsem tvoje kurva — celá — jenom tvoje —"

Bušil jsem do ní a naše těla o sebe pleskala, ten zvuk se mísil se šuměním moře venku. Sáhl jsem jí dopředu, mezi nohy, a začal jí kroužit na poštěváčku, zatímco jsem do ní přirážel zezadu. Ucítil jsem, jak se zase začíná stahovat.

„Já zas — bože, já se zase udělám —"

„Uděláš se se mnou," vydechl jsem. Byl jsem na hraně, žhavá vlna mi stoupala od beder. „Počkej — počkej na mě —"

„Nemůžu — nemůžu —"

„Tak se se mnou uděláš. Teď."

Přirazil jsem naposled, celý, až na doraz — a puklo to v nás obou naráz. Vystříkal jsem se do ní hluboko, v dlouhých pulzujících vlnách, a ona se sevřela kolem mě a rozpadla se podruhé, hlasitě, s čelem přitisknutým ke sklu a tichým zaúpěním na rtech. Držel jsem ji za boky a nepustil, dokud to z nás obou docela nevyprchalo.

Dozvuky

Zůstali jsme tak stát, propletení, zpocení, opřeni o sebe. Venku se moře lesklo dál, netečné a klidné. Pomalu jsem z ní vyklouzl, otočil ji k sobě a přitáhl si ji do náruče. Byla drobná a rozehřátá a voněla po sexu a parfému.

Sklouzla ke mně na koberec, přitulila se mi na hruď a nakreslila mi prstem líný kroužek přes prsa.

„A to jsi říkala, že jsi z toho slunce úplně hotová," zamumlal jsem jí do vlasů.

Zvedla ke mně oči a v koutcích úst jí zacukal ten její ďábelský úsměv.