Meloun pokračuje

Osprchovaní jsme seděli na terase a Světlana vykládala novinky, které hýbaly městečkem. V minulosti bývali, a možná ještě jsou, zdrojem drbů v maloměstech holiči a kadeřnice. No ale učitelky ze školky si s nimi nezadají. Zejména, když se starají již o děti svých bývalých dětí. Takže mají přehled o tom, kdo s kým jaké robě povil, kdo koho vyměnil za nový model a tak. Poslouchal jsem jedním uchem a spíše přemýšlel o tom, zda se mi Světlanu dokáže přimět k tomu, aby zůstala přes noc. Když jsme jí nabídl k pití „ápéčko“, zamyslel se jen krátce a neodmítla. Poznamenal jsem, že samozřejmě může spát počestně v pokoji pro hosty, ale tomu se jen zasmála jasným zvonivým smíchem. Sluníčko se posunulo k západu a z příjemného chládku se začalo stávat chladno. Světlaně zase tuhly bradavky, ale zjevně to nebylo vzrušením. Sbalil jsem nejnutnější propriety, tzn. láhev Aperolu, skleničky a průhledný plastový kbelík s ledem a pozval dámu dovnitř. Nemělo smysl dělat nějaký mezitábor a tak jsme se přesunuli rovnou do mého doupěte v podkroví, kterému dominovalo veliké letiště, které zabíralo půl místnosti. Nebo možná pódium. Starší lidé se špatně zvedají z nízké postele 8-). Když tu byla naposledy, byly zde pouze dvě klasické válendy. Zůstala stát ve dveřích a prohlásila mírně jedovatě „tak to je tedy paráda. To se musí tvým studentkám líbit.“ A vzápětí vyjekla, protože jsem odložil věci, které jsem nesl a pořádně ji plesknul dlaní po zadku (otisk mojí ruky byl patrný ještě za hodně dlouho…) „Ne, miláčku,“ odvětil jsem „sem si jezdím odpočinout nejen od studentek a hlavně se pořádně vyspat. A ty si važ toho, že budeš první, s kým na téhle ranveji budu šukat.“ Vylezla si na postel a vyzkoušela ji. „Docela tvrdá matrace,“ prohodila. „Ano, je to dobré na záda i na sex,“ zasmál jsem se. Doléval jsme skleničky a rozmisťoval je na servírovací stolek u postele. „Hele, kde a s kým jsi to dělal poprvé?“ zeptala se. „V Praze na intru?“ „Kdepak,“ škádlil jsem ji, „to jsem byl ještě platonicky zamilován do tebe a snil o tom, jak se budeme poprvé milovat o svatební noci v posteli s nebesy.“ „ Jo snil, ale rukou, že?“ zasmála se. „Tak na koleji?“ Kapituloval jsem. „No, bylo to opravdu až na vysoké, ale ne na koleji. S Věrou jsme to dělali oba poprvé tady na Silvestra v prváku.“ “Tady?“ rozhlédla se, jako by hledala na prostěradle viditelné stopy deflorace. „Ne tady nahoře, tehdy tu byla ještě jen půda. Dole, kde je teď pokoj pro hosty. V posteli po babičce.“ „Hmmm…a dobrý?“ „Hmmmm, nic moc. Víš jak to tehdy bylo, teorie žádná a metoda pokus omyl.“ Oba jsme se zasmáli. Nebyl důvod se příliš rozebírat ani v té první noci, ani v dalších měsících, které jsme s Věrou věnovali objevování nejrůznějších tajů sexu s náruživostí kuřáků opia. A už vůbec ne tomu, že jsem od ní v pudu sebezáchovy utekl, protože bych nejspíše vyletěl ze školy. Což tehdy znamenalo jistotu dvou let v zeleném. Vytěsnil jsem z hlavy vzpomínku na Věru a její výrok na ránem Nového roku, když jsem jí sdělil, že došly prezervativy. Se slovy „kašli na to nějak to dopadne, já chci šukat“ se otočila na všechny čtyři, vystrčila na mne zadek a jednoznačně dala najevo, že teď ji mám ošukat zezadu. Což jsem promptně splnil a pro jistotu jí svoji mrdku nastříkal na záda. Že se zrovna zvedla a část toho se jí dostalo do vlasů byla vlastně taková zanedbatelná banalita. Byť to okomentovala slovy, že ty šprcky mají něco do sebe. Ejakulace na prsa a do pusy přišly na program až o něco později.
„Co tvoje poprvé? V Grandhotelu Pupp?“ zeptal jsem se s narážkou na místa jejích středoškolských studií. „Samozřejmě,“ zasmála se, „v Prezidentském apartmá s Alainem Delonem. Nebo to byl Steve McQuen?“ zatvářila se přemýšlivě. „Kecáš. Tenkrát tak leda se Sergejem Bondarčukem,“ odpálil jsme ji. „No tak ne, no, Samozřejmě, že o Prezidentském apartmá snila většina holek z intru. Chodívaly jsme do hotelu na brigádu, právě na festival a podobné akce, takže jsme věděly, že tam je, ale nikdo tam nikdy nebyl.“ „Tak kde a s kým,“ dotíral jsem dále. „No, kupodivu jsi trefil ten hotel. Ředitelské apartmá hotelu Růže. S panem ředitelem.“ Spadla mi čelist. „Ty jo, jak jsi k němu přišla?“ „Banálně. Měl vyzvednout syna ze školky a zapomněl na to. Tak jsem tam s malým seděla a čekali jsme. Mobily nebyly, domů telefon neměli, v hotelu o něm nevěděli. Přijel o hodinu později, strašně se omlouval, že se zdržel na ředitelství. Pak mi došlo, že spíše s nějakou ženskou, ale co už. O dvacet let starší, elegán v obleku, kravaťák v dnešní terminologii. Interesantní šediny na spáncích. Pozval mne na revanš do hotelu na večeři. Skončili jsme v jeho služebním apartmá a když zjistil, že jsem panna, tak by mi asi snesl modré z nebe. Jako zasvěcení to bylo příjemné, vlastně jsem s nikým nic před tím neměla, protože jsem se bála. Zvládl to bravurně a já měla napoprvé i orgasmus. Opravdový, vyvolaný mužem, ne vlastní rukou. No, pak to bylo horší. Zamilovala jsem se do něj. Pro malého si chodila většinou jeho manželka, takže to bylo dost náročné. Asi něco tušila. Naštěstí pro mne mu při inventuře přišli na nějaké manko a musel z hotelu odejít. Odstěhovali se někam na druhý konec republiky.“ Odhrnula si vlasy z čela a omluvně se usmála. „Promiň, nosila jsem to léta v sobě. Tak jsem to teď na tebe takhle vychrlila.“ „Od té doby jsem si sakra dávala pozor na zadané chlapy,“ dodala.
Vlezl jsem si k ní na postel a dal jí prst na ústa. „Pst., pančelko,“ řekl jsem „čo bolo, to bolo. Teď jsme tady a teď. Spolu. A já tě zase chci.“ Chytila mne za ten prst a lehce do něj kousla. „Já tebe také. Teď hned.“ Povalila mne na záda a začala se rukou a pusou věnovat mému klacku. Moc práce jí to nedalo. Od předchozí ejakulace už uběhla pěkná chvíle a její doteky a vůni nešlo ignorovat. Vyhoupla se nahoru a nastavila mi svůj klín na d obličej. Hrála si s mým penisem a zároveň provokovala. Přibližovala svoji lasturku k mým ústům, ale když jsem ji chtěl ochutnat, se smíchem se vzdálila. Chtěl jsem si ji přitáhnout rukama, ale šikovně mi je holeněmi přitiskla k posteli a tím mne znehybnila. Když si mne připravila, posunula se dolů a stále zády ke mně si nasedla na můj ocas. Byla zase mokrá tak, že její kundí šťáva začala stékat po penisu k jeho kořeni. Když se přizvedla a zůstal v ní jen žalud, viděl jsem, jak je celé tělo pyje mokré. Chytila se mi za kotníky a začala rytmicky přirážet. Bylo znát, že se její vzrušení stupňuje a stejně tak i moje. Než se dostala do úplného transu, stačila ještě vykřiknout, že můžu do ní. Pak už se jen začala třást a zatínat prsty do mých nohou. Kunda jí tekla jak prasklý vodovod a křičela tak, že musela vyplašit lesní zvěř v celém okolním revíru. To se nedalo vydržet. Během pár sekund po začátku jejího orgasmu jsem explodoval i já. Cítil jsme, jak do ní pumpuji jednu dávku semene za druhou. Obvykle jsme při orgasmu zticha, ale tentokrát jsme se přidal ke Světlaně. Dvouhlasné kvílení by asi spolehlivě odehnalo kohokoliv jdoucího kolem. Ale naštěstí kolem nikdo nechodí. Sesunula se vedle mne a zhluboka oddechovala. I jí jsem popadal dech, ale přitáhl jsme ji k sobě. Voněla intenzivněji než před tím. Její pokožka nebyla hebká a hladká, ale vlhká, zpocená. Začal jsme ji líbat a hladit. Přitulila se ke mně a zvolna klesala z nějaké stratosféry, kam ji vynesl raketový orgasmus.
Otevřela oči a zašeptala „mně se chce zase čurat“ a skoro provinile dodala „to ten meloun.“ Usmál jsme se. „Jak si přeješ, ale záchod je jen dole, nevím, zda tě nohy udrží,“ Sedla si. „No tak to mám problém.“ „Máš, ale nemusíš mít.“ „Jak to?“ Zvedl jsem se, ze servírovacího stolku vzal kbelík s napůl rozpuštěným ledem a vytáhl z nej láhev Aperolu. „Prosím, pančelko, váš nočníček.“ Začervenala se. „Ale otočíš se.“ „Kdepak.“ „No ale to bude vidět úplně všechno.“ No a o to mi přeci jde. Každý máme nějakou tu úchylku, ne?“, přivřel jsme oko. Vzdala to, zjevně se jí chtělo hodně. Nastavila se nad kbelík, prsty si roztáhla závojíčky a začala čurat. Byla šikovná a hezky ten proud směrovala. Myslím, že to nedělala poprvé a že se jí líbilo mne provokovat a dráždit. Koneckonců se pohledem přesvědčila, že mi ocas zase začíná tuhnout. A meloun skutečně zapracoval, protože se nejen hodně chtělo, ale i toho čurání bylo hodně. Když skončila, zvedla se a začal se rozhlížet. „Copak?“ zeptal jsem se. „Kapesníček by to chtělo,“ odvětila. „Nemám,“ zalhal jsem, krabička byla za polštářem. „No ale jak se osuším?“ „Mohu pomoci?“ Nečekal jsem na odpověď, kleknul si mezi její stále rozkročené nohy a začal jí lízat voňavou a mokrou kundu. Zavrněla jako kočka a jen pronesla, že je zvědavá, jak se mi podaří ji osušit, když ona má chuť pokračovat v šukání.