dívka z profilovky.... pokračování

Slunce už zapadalo za obzor a obloha se barvila do odstínů oranžové, růžové a fialové. Moře šeptalo své nekonečné příběhy a písek pod nimi byl stále teplý, jako by chtěl uchovat jejich doteky navždy. Dívka a muž zůstali sedět blízko sebe, jejich těla stále propojená v tichém objetí, které bylo plné očekávání i něhy.

„Jmenuji se Thomas,“ zašeptal muž, jeho hlas byl hluboký a jemný zároveň, jako by chtěl, aby to slovo znělo jako tajemství, které právě sdílí.

Dívka se na něj podívala a její oči zářily v posledních paprscích světla. „Já jsem Tereza,“ odpověděla s lehkým úsměvem, který jí rozzářil tvář. „A ty? Jsi tu často?“

Thomas se zasmál, zvuk jeho smíchu byl jako hudba, která zaplnila prázdnotu kolem nich. „Ne, dnes je tu poprvé. Ale myslím, že jsem tu našel něco, co jsem hledal dlouho.“

Terka se naklonila blíž a jejich rty se setkaly v něžném polibku, který byl jako slib. Slib, že tato chvíle nebude jen jedním z mnoha zapomenutých okamžiků, ale začátkem něčeho hlubšího.

Jejich ruce se proplétaly, objevovaly křivky a teplo, které bylo mezi nimi. Terčin klobouk ležel opodál, zapomenutý, jako by už nebyl potřeba chránit její tajemství. Thomas ji vedl k moři, kde se vlny jemně dotýkaly jejich nohou a chladily rozpálenou kůži. Oba vnímali, že navzdory chladivým dotekům vln, se jejich těla rozpalují vášní.
Pod hvězdami, které začaly pomalu vycházet na noční obloze, se jejich těla spojila v tanci vášně a něhy. Každý dotek, každý polibek byl jako verš v básni, kterou psali společně — příběh o dvou duších, které se našly v nekonečném prostoru mezi mořem a nebem.

Terka cítila, že Thomas je vzrušený, jelikož se svým ztopořeným penisem již několikrát jakoby nedopatřením otřel o její boky a stehna. Ze všeho nejvíce teď toužila cítit jej uvnitř sebe.

Přitáhla jej k sobě a nohama jej obepnula v pase. Voda laskala jejich těla mokrými doteky. Pro Thomase už nebyl žádný problém do Terky vniknout jedním prudkým a rázným přírazem. Na žaludu ucítil hřejivé teplo a toužil za ním jít hlouběji do Terčina nitra. Jeho koule rytmicky narážely na její hráz a mořské vlnky se mezi nimi tříštily jako příboj vehnaný mezi útesy skal.

Rytmus narážení se pomalu, ale jistě zrychloval. Terka cítila Thomasovy polibky na šíji a ňadrech
a také je vášnivé opětovala. Už nepoznávala jestli je slaná chuť v jejích ústech z Thomasova zpoceného těla nebo mořské vody. Dílem byla totiž obojím.

Obě těla byla společně pevně spojena a Thomas si užíval pomoci mořských vln při rytmickém dobývání Terčina lůna. Cítil její sevření stehen na bocích a doslova vnímal jak jeho mužství vsává při každém přírazu hlouběji.

Bral její, chladivou vodou ztuhlé, bradavky střídavě do úst, sál je a jazykem obkružoval dokud se nepoddaly jeho hřejivému laskání a nezměkly jako máslo na slunci.

Připadal si pánem světa, jako mocný vládce moří Neptun bezuzdně obcující s krásnou sirénou, čímž koneckonců v daném okamžiku a vzhledem okolnostem také byl.

I Tereza vnímala nevšední sílu tohoto až magického okamžiku. Jejich těly proudila prastará energie vesmíru propojená ústy a lůnem v dokonalý kruh.
Ačkoli se snažil Thomas vábení sirény vzdorovat a oddalovat své vyvrcholení co nejdéle, jelikož každý okamžik tohoto sdílení byl slastný až do morku kostí, cítil, že se to neodvratně a mocně blíží. Ještě se několikrát pokusil zpomalit tempo přirážení a zvolnit, ale to mu Tereza nacházející se na samém okraji výbuchu své rozkoše nehodlala dovolit a cílenými přírazy své pánve a ještě pevnějším seknutím stehen kolem Thomasova pasu je oba přivedla k mohutnému společnému orgasmu, kdy Thomas téměř ztratil vědomí vlivem snížení tlaku vzhledem k mohutnému výstřiku několika dávek horkého semene do Tereziny pochvy, ne- li přímo dělohy.

I Tereza to uvnitř pocítila a to hřejivé teplo se jí šířilo z podbřišku dále tělem až do konečků prstů.
Po extatické křeči přišlo snad ještě slastnější uvolnění k němuž napomáhalo i konejšivé pohupování mořských vln nadnášející stále propletená těla milenců na hladině, která se již po předchozí bouři zklidnila a mohla tak zrcadlit odrazy prvních hvězd objevujících se na noční obloze.
Na co myslíš ? Zeptal se Thomas Terezy na jejímž obličeji spíše tušil než, vzhledem k nastalé tmě, viděl potutelný úsměv.
Neboj , to ti řeknu později, odpověděla mu Tereza zasněně přemítající nad svým kloboukem kdesi ve křoví a cítila jak se v ní probouzí nová síla, nová inspirace. Možná nebyla spisovatelka, jak si myslela, ale teď věděla, že její příběh bude mít smysl. Příběh o lásce, vášni a odvaze nechat se unést tím, co život nabízí.