Čubka jako kamarádka dcery

Sobota

 

„Ahoj Lucie, co tady děláš?“ pral se taťka mé kamarádky, když jsem se objevila u branky jejich chaty v jedné klidné chatové oblasti.

Taťka byl takový Vousáč.

Měl neupravenou prošedivělou velikou bradku, která přitahovala pozornost dřív než cokoliv jiného.

 Pleť měl tmavou a silně opálenou, jako by celé léto trávil venku.

 Vedle ostatních působil skoro středomořsky, až mě napadlo, že by si ho někdo mohl splést s cikánem.

Nebyl hubený ani tlustý, jen obyčejný chlap po padesátce s mírným bříškem a rameny, na kterých bylo vidět, že se celý život neztratil v kanceláři.

Druhého jsem si okamžitě zařadila jako Plešouna.

Hlava bez jediného vlasu se na denním světle jemně leskla a jeho světlá pleť ostře kontrastovala s opáleným kamarádem vedle něj.

 Vypadal, jako by se slunci spíš vyhýbal. Hruď měl téměř bez chlupů, břicho jen lehce vystouplé a celkově působil měkčím, pohodovějším dojmem.

 Když se usmál, měl dobrosrdečný výraz.

Třetího jsem si v duchu pojmenovala Medvěd.

 Nebylo možné ho nazvat jinak.

Husté prošedivělé chlupy mu pokrývaly hruď, břicho, ramena, paže i nohy, takže vedle něj oba ostatní vypadali skoro hladce oholení.

Přesto nepůsobil zanedbaně, spíš to byla jeho přirozenost.

Měl podobnou postavu jako jeho kamarádi – obyčejného chlapa, který už něco pamatuje, s malým pupkem, ale stále dost silného na práci kolem chaty.

Stáli vedle sebe jen v kraťasech, opření o dřevěné zábradlí u grilu, každý s pivem v ruce. Na první pohled byli podobní – tři muži stejné generace, stejného životního stylu. A přesto jsem je ve své hlavě během několika vteřin měla dokonale rozlišené: Vousáč, Plešoun a Medvěd.

„Přijela jsem za Katkou, říkala že tu tenhle víkend bude. Půl roku jsme se neviděly“ odpověděla jsem.

„Katka tu není, nepsala ti to? Je v Turecku, letěly s mamkou Last minute“ odpověděl.

„Aha, to na to asi zapomněla. Domlouvaly jsme se v květnu, ta tu bude teď čtrnáct dní, že má dovolenou“ řekla jsem zklamaně „No to je pěkný, tak já musím, poslední vlak mi jede za chvíli. Snad to stihnu, tak nashle“ zvolala jsem od branky a otočila se k odchodu.

„Fííííí“ ozvalo se od vsi, jako na povel.

„Máš smůlu, ten je poslední, dneska už nic nejede. Tak pojď, dáš si něco s náma. Jestli ti nevadí tři dědci. Odvezl bych tě, ale už máme pár piv v sobě dneska“ řekl.

„Promiňte že otravuju, jsem blbá, měla jsem ji napsat jestli to platí, chtěla jsem ji překvapit“  nasadila jsem provinilý výraz.

Vstoupila jsem brankou na zahradu a šla k nim.

Prohlíželi si mě, bílý těsný top pod prsa s krátkým rukávem, kde v obrysech mých malých prsou museli hned vidět piercing v bradavkách, řetízek z mého pupíku visící směrem k mým kraťoučkým bílým, téměř průhledným šortkám pod kterými byly jasně vidět černé kalhotky.

Na nohou bílé ponožky a bílé tenisky.

Na pravém kotníku řetízek.

A na krku můj červený úzký obojek.

Na zádech batůžek s několika osobními věcmi.

„Dobrý den“  pozdravila jsem  Medvěda a Plešouna.

„Hele, co když už si konečně začneme tykat, už jsi tu u nás byla kolikrát za Kačkou, tak ať si pořád nevykáme“ nastoupil Vousáč.

„Ráda“ odpověděla jsem.

„Tak já jsem…… Vousáč“ řekl samozřejmě své jméno, a podával mi ruku.

Podala jsem mu ruku a řekla jen „Lucka“

Naklonil se ke mně a hned nabízel polibek.

Políbila jsem ho, jen o malinkou chvilku déle, než se sluší, ale ne tak aby to působilo vulgární.

„……Plešoun“ představil se samozřejmě opět svým jménem druhý, a hned se také natahoval pro polibek.

„….. Medvěd“ došlo i na třetího, který rovněž o polibek nechtěl přijít.

„Dáš si pivo Luci, víno, nebo něco ostřejšího?“ zeptal se Vousáč.

„Pivo, děkuju. Jsem docela vysušená po té cestě a zpocená. V tom vlaku bylo jako v pekle“ řekla jsem.

„Bazén bohužel není, jedině zahradní sprcha, nebo dolů k řece, ale tam to je vždycky studený“ řekl Vousáč.

„Nemám sebou plavky, tak asi jen tu sprchu. Děkuju“

„Tak my to na tebe neřekneme, taky tam chodíme bez plavek, sem nikdo pořádně nepřijde, občas nějakej vodák propluje, jinak nic“  přispěchal Vousáč s návrhem.

„Ale půjdete taky“ zavřela jsem past.

„My staří pionýři jsme vždy připraveni, když se nám nebudeš smát. Co kluci?“ houkl ke kamarádům.

„Jasný, čistota půl zdraví“ řekl Medvěd.

„Tak jdeme“ řekl vousáč, stáhl ze zábradlí pergoly přehozené ručníky a rukou ukázal že mi dává přednost.

Vyšli jsme k řece která teče pár desítek metrů chaty.

U řeky je malý plácek, udržovaný spíše jen lehce, pravidelným přístupem k vodě, než přímo vyšlapaný.

Vousáč položil ručníky na zem.

Sundal boty, stáhnul kraťasy i trenky.

Pod břichem se mu houpal chlupatý ocas, žalud schovaný dlouhou předkožkou.

Pohlédl na mě, významně na mě mrkl a šel do vody.

Medvěd s Plešounem se také svlékli a šli do vody.

Já jsem sundala top, pod kterým nebyla žádná podprsenka, potom boty s ponožkami, kraťasy a nakonec i kalhotky.

Otočila jsem se k vodě a šla k nim. 

Všichni se dívali na mé nahé tělo.

Nevím, zda je víc upoutal můj piercing v bradavkách,  nebo můj  už poměrně hustý kožíšek v rozkroku,  táhnoucí se téměř až k hornímu lemu kalhotek.

Vstoupila jsem do vody a ponořila se až po krk.

Voda byla opravdu studená, ale v horkém letním dni to bylo příjemné.

Muži se také osmělili a potopili po krk.

Nechtěli být za slabochy a tak drželi ve studené vodě stejně jako já.

„Luci, promiň, ale nedá mi to, celkem jsem čuměl že se neholíš. Musím pochválit, vypadá to opravdu dobře, to se dneska nevidí“ řekl vousáč „Co kluci“

„Mě se líbí vyholený, ale je fakt že to je dneska všude, a fakt je, že když jsem Lucinku viděl, tak jsem děkoval, že ta voda je tak studená“ usmál se Medvěd.

„Co na to říct, mě to přijde že ta voda je letos až moc teplá“ řekl Plešoun.

„No právě, že to má dnes každá, tak mě přišlo zajímavý jít proti proudu,  když chodím na nuda“ řekla jsem a zvedla ruce aby viděli, že ani podpaží si nedráždím žiletkou „Ale koukala jsem že vy se taky neholíte“ udělala jsem narážku na jejich chlupaté ocasy, obzvlášť medvěd, který byl chlupatý opravdu všude.

„Tak v našem věku už není pro koho, a taky se nám klepou ruce“ řekl Vousáč „To by musela být klidná ruka“ dodal a zasmál se.

Vyšli jsme z vody, osvěžení, zabalili jsme se  do ručníků, vzali své oblečení a šli jsme do chaty.

Napětí bylo ve vzduchu hmatatelné.

U chaty jsem šla do pergoly a chtěla se obléknout.

„To si chceš vzít to zpocené na sebe teď, když jsi se umyla“ řekl vousáč a mrkl na mě.

„Nemám nic jiného“ namítla jsem.

„Ručník je nepohodlný?“ ptal se.

Složila jsem oblečení a demonstrativně je položila na stůl na hromádku.

„Ok. Dneska dáme ručník párty, co vy na to“  řekl ke kamarádům a svůj ručník omotal pevně kolem pasu a roh zastrčil za lem.

 Já to udělala nad prsy.

Medvěd s Plešounem si své bederní roušky také zajistili a už se opět grilovalo a popíjelo.

Byla devátá večer a pomalu se šeřilo.

„Dáme karty?“ ptal se Vousáč.

„Proč ne, ale umím jen prší“ řekla jsem.

„V pohodě“ řekl Vousáč a přinesl balíček.

„O co?“ zeptala jsem se.

„O peníze nemůžeme, ty nikdo z nás nemá a svlíkací by teď bylo moc rychlý. Co otázky a úkoly. Kdo vyhraje může dát otázku tomu kdo prohrál a když neodpoví, dostane úkol. A pojedeme na počítání, žádný dohrávaní.“ řekl.

„A co když nebude chtít splnit úkol“ zeptala jsem se.

„Tak to snad nikdo tak daleko nepůjde“ řekl Vousáč a ohlédl se po ostatních.

Všichni souhlasili.

První hra byla poměrně rychlá.

Několik líznutí, asi osm kol.

Vyhrál Plešoun.

Ostatní počítáme.

Medvěd osm, já třicet dva, Vousáč padesát tři.

„Tak copak dáme za otázku. Kdy a kde jsi  poprvé mrdal“ začal zostra Plešoun otázkou na Vousáče.

„V patnácti, se spolužačkou, na seníku“ odpověděl Vousáč.

Druhá hra.

Výhra Vousáč, prohrál Plešoun.

„Tak karta se obrací. Tak teď ty, kdy a s kým jsi mrdal naposledy“  smál se vývoji hry.

„Plešoun se zakabonil „se starou, před čtyřma rokama“ odpověděl.

Všichni pochopili, že hra může odhalit mnoho.

Hra ubíhala, otázky padaly.

Alkohol tekl a stoupal do hlavy a s tím přitvrzovaly i dotazy.

Před půlnocí další prohra, čekala jsem další otázku na tělo, ovšem ne až tak.

Vyhrál Medvěd.

„Co byl tvůj nejperverznější zážitek“ střelil přímo.

„Neřeknu“ odpověděla jsem přímo, s vědomím úkolu.

„Tak co nám říkají pravidla. Medvěd dává Lucince úkol.“ řekl vousáč.

Tak když už jsme to nakousli v tý vodě, tak nám Lucinka všem oholí ocasy, co kluci?“

„Mě ne, mě by stará zabila“ hned to zamítl Plešoun.

„Fajn, mě nikdo nic říct nemůže“ řekl Vousáč.

„A mě už je stará u prdele, když už štěká, tak ať má proč“ řekl upřímně Medvěd.

„Tak co, Luci“ mrkl na mě Medvěd s lišáckým úsměvem.

„Žiletku, pěnu a radši i náplast“ řekla jsem s úsměvem já.

Vousáč přinesl holení, lavor s vodou.

Kde a jak.

Bylo rozhodnuto že si muži vždy sednou na stůl přede mě abych měla prostor a mohla sedět.

První šel Medvěd.

Sedl si přede mě na stůl a roztáhl nohy.

Jeho měkký ocas byl poměrně slušný.

Pod ocasem doslova pytel ve kterém se schovávaly dvě na první pohled slušně veliké koule.

Stříkla jsem si do dlaní pěnu.

Rozmydlila.

Začala mazat Medvědův ocas.

Mazala jsem šourek, ocas a zajela, omylem, až skoro k análu.  

Ocas začal tuhnout.

Vzala jsem žiletku.

Začala jsem od spodní strany šourku a pomalu, opatrně jezdila nahoru k ocasu.

Chlupy mizely a ocas se zvětšoval. Než jsem oholila šourek, byl ocas úplně tvrdý.

Jako by nic jsem pokračovala.

Oholila jsem celý ocas, který mu teď trčel jako stožár.

„Hotovo, další“ řekla jsem a Medvědovi ještě přejela dlaní přes špičku žaluda až se pohnul.

Vousáč si sedl stejně jako Medvěd, s tím rozdílem, že jemu už ocas stál.

Opět jsem namydlila dlaně a začala mydlit ocas.

Tvrdší už být nemohl.

Promnula jsem mu namydlenou dlaní koule, zatímco jsem druhou rukou roztírala pěnu po celé délce ocasu.

Vzala jsem žiletku a začala holit, stejně jako Medvěda.

„Hotovo, další“ řekla jsem po oholení Vousáče.

„Díky já fakt ne“ řekl Plešoun „, Já bych to doma nevysvětlil“

„Tak oholíme bez žiletky, jen jako“ řekla jsem a podívala se mu do očí.

Ručník byl dole a seděl na stejném místě co před chvílí kamarádi.

Vzala jsem pěnu, namydlila dlaně.

Začala jsem mydlit jeho tvrdý ocas.

Žalud byl nalitý k prasknutí.

Druhou rukou jsem mu mnula koule.

Držel a vzdychal.

Podívala jsem se mu do očí, uchopila ocas do obou rukou, zmáčkla a začala namydlený ocas honit  a sledovala reakce v jeho očích.

Kamarádi sledovali dění s otevřenou pusou.

Zapomněli i pít.

Honila jsem jediný chlupatý ocas v okolí.

Namydlený holící pěnou klouzal v mých dlaních až to mlaskalo.

Občas jsem přejela palcem přes jeho žalud až zaúpěl.

Bylo mi jasné že už to přijde.

Ve chvíli prvního výstřiku jsem otevřela pusu a přisála se na jeho stříkající ocas jako nemluvně na bradavku s mlékem, a sála jeho mléko z jeho pulsujícího ocasu.

Vysála jsem ho do poslední kapky.

„Oholen i poslední“ řekla jsem, prstem otřela zbytek semene z koutku mých úst, prohlédla jej a s pohledem určeným jeho přátelům jsem to olízla.

Nebudu to zdržovat.

Nic byla dlouhá a ještě několikrát jsem „oholila“ já všechny tři muže, i oni mě. Než jsem v neděli odjela zpět domů.

 

Pátek

Pán:

Zítra pojedeš k …….. Vousáčovi (samozřejmě řekl jeho jméno) na chatu.

Tam už jsi byla plnit úkoly mnohokrát s ním samotným.

Chce abys tam přijela vlakem v pět.
Jsi Lucie, kamarádka jeho dcery Kačky.

Přijdeš k chatě a budeš hledat jeho dceru, s kterou kamarádíš, ona tam nebude ale bude tam on s kamarády.  Když přijedeš tím vlakem tak zpáteční už nestihneš, tak ti nabídne přespání.

 Zbytek je na tobě.

Jeho kamarádi samozřejmě nic netuší.

Snaž se dobře plnit úkol.