Nevěra v Řecku o moře - Soutěžní

Markéta a Tomáš přijeli na Krétu už potřetí. Tentokrát si vybrali malý hotel přímo u moře, kde se večer na terase baru konaly živé akce, hudba, tanec, drinky pod hvězdami.

Jejich vztah byl už několik měsíců postavený na ostří.

Tomáš byl typický kandaulista, který miloval, když se jeho žena cítila žádaná, když ji ostatní muži sledovali. Markéta to zpočátku brala jako hru, pak jako vzrušení. Teď to bylo něco víc. Něco, co už začínalo pořádně dráždit její věčně nadrženou kundičku.

První hádka přišla hned druhý večer.

„Ty to pořád chceš jen sledovat,“ řekla Markéta ostře, když stály na balkóně jejich pokoje. Vítr z moře jí rozcuchal dlouhé tmavé vlasy. „Ale nikdy to nedotáhneš dál. Bojíš se, že bych si to jednou opravdu užila?“

Tomáš stál opřený o zábradlí, ruce v kapsách. „To není tak. Jen chci, abys to dělala pro nás. Ne proto, že bys měla někoho jiného radši.“

„A co když ano?“ odsekla a vešla dovnitř.

Následující dny byly napjaté. Ráno se milovali divoce, ale následovalo ticho. Odpoledne se vyhýbali pohledům. Večer se Tomáš díval, jak se Markéta obléká do krátkých letních šatů, které jí sotva zakrývaly zadek, a cítil tu známou směs touhy a strachu.

Předposlední večer byl ten pravý. Na pláži u hotelu se konala venkovní párty, kde byla živá hudba, bar přímo na písku. Vzduch voněl solí, kokosem a grilovaným masem. Markéta si vzala bílé šaty, které se větrem lehce nadnášely a odhalovaly opálenou kůži. Byla naštvaná. Už to nechtěla hrát.

Sedli si ke stolku blízko baru. Tomáš si objednal whisky, ona mojito. A pak ho uviděla.

Vysoký, široký v ramenou, svaly se mu rýsovaly pod tenkým tričkem. Tmavé vlasy, krátký vous, oči, které vypadaly, jako by už věděly, co chce. Jmenoval se Nico. Ital s řeckými kořeny, pracoval tu jako instruktor potápění. Když procházel kolem, jeho pohled se na Markétě zastavil o pár vteřin déle.

„Jdu si zatancovat,“ řekla Markéta najednou a vstala. Tomáš neprotestoval. Jen stiskl pořádně svou sklenku.

Nico ji našel sám. Jedna ruka se jí lehce dotkla pasu, když se míjeli u baru. „Tančíš krásně,“ řekl důrazným hlasem s lehkým přízvukem. „Ale vypadáš, jako bys potřebovala někoho, kdo tě povede.“

Markéta se usmála tím nebezpečným úsměvem, který Tomáš znal až moc dobře. Nechala se obejmout. Tančili blízko sebe. Nico voněl slanou mořskou vodou a mužností. Jeho ruka jí sjela níž, na bedra, pak ještě níž.
Přitáhl ji k sobě tak, že cítila, jak je tvrdý. Věděla, že Tomáš to vidí. Seděl jen pár metrů odsud.

„Můj muž se dívá,“ zašeptala mu do ucha, když se hudba zpomalila.

Nico se tiše zasmál. „Dobře. Ať se dívá.“

Přitiskl ji ještě blíž. Jeho rty se lehce dotkly jejího krku. Markéta zavřela oči a nechala se unášet. Cítila, jak se v ní probouzí divokost. Už to nebylo jen pro Tomáše. Bylo to pro ní.

Když se hudba změnila, vzala ho za ruku a vedla ho kousek dál, do polotmy za barem, kde ještě dopadaly paprsky světla, ale už ne tak silně. Tomáš je sledoval. Vstal, ale nešel za nimi. Jen stál a díval se.

Nico ji opřel o dřevěnou stěnu baru. Rukama jí přejížděl po bocích, pak pod šaty. Markéta zasténala tiše, když jeho prsty našly to správné místo. Byla už mokrá.

„Chceš to?“ zeptal se jí přímo do ucha. „Ano,“ vydechla. „Teď.“

Rozepnul si kalhoty. Byl velký a tvrdý. Zvedl ji lehce, jako by nic nevážila, a pomalu do ní vstoupil. Markéta vykřikla tichým, hlubokým sténáním. Cítila ho celého. Každý pohyb byl silný, kontrolovaný. Držel ji pevně za stehna, zabořil jí jazyk do krku a šukal ji pomalu, ale hluboko. Markéta se držela jeho ramen, nehty mu zarývala do kůže.

Tomáš stál opodál ve stínu. Viděl všechno. Viděl, jak se Markétina hlava zaklání, jak se jí tělo chvěje, jak se kousá do rtu, aby nekřičela příliš nahlas. Viděl, jak ji Nico bere tak, jak on sám nikdy nedokázal. Byl klidný, ale zároveň sebejistý. Vzhledem k původu byl strašně živočišný.

Markéta se podívala směrem k Tomášovi. Jejich pohledy se setkaly. V jejích očích bylo něco, co Tomáš nikdy dříve neviděl. Byl to triumf, svoboda, čistá rozkoš. Pak zavřela oči a nechala se unést další vlnou.
Nico zrychlil, jeho pohyby byly hlubší, drsnější. Markéta se třásla, pak se celá napjala a přišel mokrý orgasmus s teplým výstřikem, který nikdy dříve s Tomášem nezažila, a u toho s tichým, roztřeseným výkřikem řekla: „Ó můj bože, to je ono.“

Nico vydržel ještě chvíli, pak ho vytáhl. Horké, husté dávky semene jí vystříkly na kulatý pevný zadek a stékaly jí po kůži až do rozkroku. Markéta se usmála, nohy se jí pořád třásly.

Dlouho nic neříkala. Jen si upravila šaty a pomalu se vrátila k Tomášovi. Stála před ním celá zarudlá, s cizím semenem na těle, které ještě stékalo po stehnech.

„Teď už to není hra,“ řekla tiše. „Chci svobodu. Chci si užívat, kdy a s kým chci. Ty budeš můj manžel, který to bude respektovat. Budeš se dívat, když budu chtít. A možná tě jednou nechám ochutnat, co po mně zůstane, ale jen tehdy, když si to zasloužíš.“

Tomáš polkl. V krku měl sucho. Cítil žaludek stažený bolestí, ale jeho péro bylo tvrdé jako nikdy. Věděl, že už to nikdy nebude jako dřív.

„Rozumíš?“ zeptala se.

Pomalu přikývl.

Markéta se lehce usmála, vzala ho za ruku a vedla ho zpátky k hotelu. Semeno jí pořád stékalo po noze. Tomáš jí postříkanou cizím spermatem vymrdal tak jako nikdy. Byla to euforická nálož.

Zbytek dovolené už probíhal podle jejích pravidel. Nico nebyl poslední. A Tomáš už se nikdy neodvážil protestovat.

Jen vlny dál narážely na břeh stejně nevyhnutelně, jako se mezi nimi rozpadla poslední iluze o věrnosti.