Italský večer s kamarádkou

Jsou dny v našich životech, které zapomeneme s dalším ránem. Jiné se zapíší do paměti mozkových závitů do posledního dechu. Někdy je to úlet s někým v autě na parkovišti, kdy se on vystříká nadržené milence do pusy. Jindy se ona odhodlá k víkendu na chatě, kde jí prcá sedm nadržených ženáčů s krizí středního věku na krku. Nezapomenu svou první anální zkušenost, kdy do mé úzké zadnice zajelo péro o velikosti salátové okurky. Jau. Budu si navždy pamatovat první sperma, které mi dopadlo na jazyk. Ve vzpomínkách dostane doživotní prostor Petra. Žena, s níž jsem poznala lesbické hrátky a která je mojí nejlepší kamarádkou.

Výzvy k setrvání doma a omezení kontaktů s okolím během karantény snášela Petra špatně. Denně jsme si volaly a nadávala. Jak na vedení státu, tak na zemi původu korony a na zbabělé chlapy, bojící se v těchto časech přijet vyšukat jí roztouženou frndu. Po dlouhých hledáních nakonec Petra našla odvážného hrdinu. Bylo mi to jasné hned druhý den, když nebrala telefony. Třetí den poslala sms: ,Míšo, našla jsem prima nabíječe a ve všem si rozumíme. Vozvu se ti pak. Koronu přešukáme. Pa.´
Spadl mi trošku kámen ze srdce, že se moje spřízněná nadržená pochva netrápí, ale strach jsem o ní trošku měla. Petra v nadrženosti dělala psí kusy. Jednou jela v noci z Prahy do Brna. Na benzínce potkala dva kluky, se kterými si to následně rozdala. Nevěděla, jak se jmenují, kolik jim je, vůbec nic. Když se pak chlubila se svým zážitkem, Lucka (druhá nej kámoška) jí odsoudila inkvizičním pohledem. Já jsem jí rozuměla. Hodně rajcovní představa, ale nedokázala bych do očí chlapovi říct: „Chci omrdat.“ Nemám na to kuráž. Péťa však taková je vždycky. Přímá jako pila. Pánové sedící na čerpací stanici prý málem spolkli kelímek, když se k ním naklonila a řekla: „Ahoj, sorry, že ruším. Koukala jsem na vás, jako bukvice mi nepřipadnete, tak se zeptám na rovinu. Trojku se mnou dáte?“ O pět minut později měl jeden neznámý stažené jeany u kotníků a druhému z poklopce čouhalo mužství. Zatímco funěl zasunutý první trubec do Petry při píchání, bim, bam, bim, bam, druhému honila pravačkou ztopořené něco. Něco v tomto případě bylo ohnuté jako luk. Bylo to ošklivé stejně jako nevkusné tetování týpka, který čekal až na něj zbude mokrá projetá vagína. Pyšně se díval na svůj tvrdý úd, chválil sám sebe pohledem. Samice v rytmu, hodném švýcarských hodinek, dělala dobře namyšlenému pánovi s jeho patnácti tvrdými centimetry.
„Jsi výborná čubina,“ obdržela Petra pochvalu od trubce. Držela a čekala na očekávaný orgasmus. Nedostavoval se. Vzrušení momentu překvapení se nekonalo. Okamžik na to se do ní vměstnal čekající soudruh neznámého. Neznámý oddychoval spokojeně. Vypadal jako vítěz olympiády. S hlavou na stranu si zapálil cigaretu. Přivřel oči a opojně sledoval kamaráda, jak mrdá tu divnou ženskou. Aby Péťa zahnala začínající nudu, začala vydávat zvuky. Zvuky, na něž jsou citliví muži. Předstírajíce orgasmus sténala a hekala, až jí museli zacpat pusu. O sedmnáct vteřin poté byl naplněn semenem i druhý použitý kondom. Oba muži obdivně sledovali mou kamarádku. Snažili se navázat řeč, prosili o kontakt, marně. Petra vystřelila z benzínky, nasedla do auta a jela směr Díra pod Špilberkem alias Brno.

Petru obdivuju. Je odvážná a nebojí se života. Znám jí jedenáct let. Poznaly jsme se po mém nastěhování do Prahy. Bydlela jsem na Proseku v paneláku se dvěma studentkami. Všechny jsme byly čerstvě po maturitě. Jedna nás ale vyšplouchla, když si našla kluka s bytem a my musely hledat náhradnici, protože samy bychom byt neutáhly. Díky tomu jsem poznala sůl mého života. Od první minuty Petra upoutala pozornost. Je o dva roky starší. Tehdy ještě studovala a pracovala jako realitní makléřka. Její hlas, nasycený pravou ženskostí, jakoby byl známý roky. Netrhal, nerušil.
S druhou spolubydlící Simonou jsme si vařily odděleně každá za své. Proto pro nás nastal šok hned první večer. Petra nás pozvala na večeři. Udělala bramborový salát a kuřecí řízky. Simona se bránila, že to nemůže přijmout. Očí však hladově koukaly po krásném a voňavém jídle. Já jsem poznala, že se Petra chce skamarádit. Za jistým hlasem jsem viděla osamělost, možná snad i skrytou bolest. Večeře byla výborná. Bílé víno po ní nějak prolomilo první ostychy a začaly jsme se bavit jako dobré kamarádky. Přišla řeč i na kluky. Simona nám řekla, že chodí se studentem z ČVUT. Ptala se: „Chcela som sa opýtat. Či nebude vadiť, keď tu niekedy prespí alebo ma navštíví?“
„Mně vůbec ne. Tobě Petro?“ řekla jsem klidně.
Petra se napila vína a odpověděla: „Jen ať přijde. Šuká dobře?“
Začala jsem se červenat. Neznala jsem tehdy nikoho, kdo by takhle mluvil. Podívala jsem se na Simonu, jestli reaguje podobně jako já, ale to jsem se spletla. Ta s radostí začala líčit um svého frajera, jak hrdě označila přítele. O dva dny později jsem jeho umění slyšela. Postel skřípala tak hlasitě, že jsem si musela dát sluchátka, abych neslyšela narůstající sténání prcané Simony.
Petra po víně a večeři odešla na rande a vrátila se ve dvě ráno. Potkala jsem jí v kuchyni, když jsem se šla napít vody. „Ty s nikým nešukáš, Míšo? Mělas už kluka?“ ptala se s taktem.
„Chodila jsem tam u nás s klukem, ale odjel studovat do Londýna, tak jsme se rozešli. Já teď nějak na vztah chuť nemám,“ přiznala jsem se.
Seděly jsme v kuchyni do čtyř, povídaly jsme si hlavně o sexu. Péťa to měla podobné jako já. O mužích snila od dvanácti. Já jsem byla pomalejší o rok. Petřina první sexuální zkušenost nastala ve čtrnácti. Odpanil jí třicetiletý ženatý chlap, známý jejich rodiny. Byl to prý vyhlášený darebák, ale šíleně krásný. Od té doby Petra řídila svůj život podle volání kundy. Následující večer jsem šla s Petrou do centra. Lákalo mě její vyprávění o navazování krátkých známostí na sex. Základní pravidlo mi vštěpovala stále do hlavy: „Nikdy nechoď za peníze. Trvej na kondomu a říkej mi s kým a kam jdeš, abych tě mohla případně zachránit nebo zavolat pomoc. Nikdy nic nepolykej. Maximálně si nechej postříkat semenem břicho.“
Ani nevím jak, ocitla jsem se v bytě na Vinohradech s Petrou a dvěma italskými kluky kolem dvacítky. Naše noční malá swingers párty byla do té doby můj nejvzrušivější zážitek v životě, jaký jsem zažila. Ve vkusně zařízeném bytě s parketami a Pannou Marií na komodě jsme s Petrou konverzovaly anglicky. Pánové si něco říkali italsky, čemuž jsem pochopitelně nerozuměla. Ale Petra ano. Dokonce do mluvy přidala typická gesta jižních národů. Giovanni a Paolo byli krásní. Kdyby je někdo smíchal dohromady, bylo by z nich dokonalé cappuccino. Paolo s blond vlasy a zelenýma očima byl typický krasavec. V americkém filmu by to byl kapitán fotbalového mužstva. Giovanni mi připomínal letní noc. Temný a žhavý. Černé vlasy, snědá kůže a oči knížete pekel.
Tichá příjemná hudba z gramofonu zahájila náš večer. Giovanni si k mému zklamání vybral Petru a plouživě s ní tančil. Paolo se smál. Nebyl tak odvážný. Povídali jsme si ty základní trapné fráze. Jak dlouho jsme v Česku. Že je Praha úžasné město. Samé blbosti. Do mých suchých úst zaplula poslední kapka z poháru vína. S ní přišla žízeň, vycházející z jiné tělní dutiny. Toužebně jsem se podívala na Paola. Vzala jsem jej za předloktí a táhla ke druhému páru. Giovanni ochutnával zrovna Petřino ucho. Se zavřenýma očima předla jako kotě. Téměř se nepohybovali, jen se vlnili. Na stejnou vlnu jsme se dostávali i my. Objala jsem Paola. Voněl tak akorát. Ani málo ani příliš. Začala jsem špičkami prstů jezdit na zadní straně krku. Blonďákovy pootevřené rty prozradily narůstající napětí. Zaposlouchala jsem se do gramofonové desky. Muž s krásným hlasem mi sice připomínal Karla Gotta, ale to nevadilo. Aby řeč nestála, zeptala jsem se, kdo to zpívá.
Massimo Ranieri s písní Rose rosse byl třetím Italem v obýváku. Přihlížející Panna Marie mi připadala krásná. Ačkoliv jsem luteránka, tak jsem se nějak styděla před soškou myslet na sex. Paolo mě vzal za bradu a vášnivě líbal. V momentě mi ztuhly bradavky. Plíce se nějak zmenšily, dýchala jsem obtížněji. Ruce protějšku mi ohmatávaly boky a zadek. Jakmile jsem po dlouhé líbačce otevřela oči, chtěla jsem zjistit jak je na tom Petra s Giovanni. Zamrazilo mě. Viděla jsem jen Pekelníka s rozepnutou košilí. Vykukující chlupaté, dobře stavěné, tělo upoutalo mojí pozornost. Hledala jsem rychle kamarádku. Vteřina a našla jsem jí. Klečela a orálně se věnovala prvnímu italskému penisu, který jsem tehdy viděla v přímém přenosu. Dobrý večer, vlastně Buona sera!
Záviděla jsem jí odvahu. Chtěla jsem být jako ona. Hanba opožděnosti mi hodila pravou ruku na rozkrok Paola. Tuhý, ale nebyl tvrdý. Bála jsem se zklamání. Avšak při doteku se děly změny. Betonová složka se aktivovala. Po vyndání znaku mužova chtíče, mi bylo krásně. Druhý talián v rámci pěti minut. Zrak kmital jako při tenise. Giovanni se mi celkově líbil víc. Paolo samozřejmě taky. Ačkoliv byl typicky krásný, tak neměl to žhavé charizma.
Blonďák si začal penis honit sám. Políbil mě na bok krku, dekolt. Sundala jsem si slabé šaty. Podprsenka padla. Paolo dychtivě líbal prsa. Se špičkou jazyka kroužil kolem bradavek. Každou chvíli cucal. Napadlo mě v tu chvíli, že takhle nějak se kojí. Brrr, hned jsem s tím přestala. Svůdce padl na kolena. Stáhl vlhké kalhotky.
„Molto bella,“ procedil tiše Paolo. Přivoněl si k mému ženství. třásla se mi kolena. Hladila jsem jej ve vlasech. ,Hodnej, hodnej, hlavně už lízej,´ pomyslela jsem si v duchu. To co přišlo, by Alenka Zárybnická přirovnala k nepředpověditelnému tornádu. Zavřela jsem oči. Klitoris vnímal italský jazyk. Dlouhý, pevný a chtivý sval. Prsty rozhrnoval pysky. Naštěstí měl dlouhý jazyk. Chvěla jsem se moc. Cítila jsem ho v sobě hluboko. Nečekaně se přisunul právě kouřený Giovanni. Petra jako klíště sála jeho pyj. Pekelník mě začal líbat. To už nešlo ustát. V pochvě tornádo, v ústech ráj.
O několik minut později byla malá přestávka. Chlapci donesli ze svých ložnic matrace do velkého obýváku. Bylo rozhodnuto, že se budeme milovat společně.
Jak už to bývá. Po přestávce se mění ve fotbale a hokeji strany. I my jsme se s Petrou vyměnily. Jen naše druhé dějství přešlo ze stání do lehu a větší akce. Padl na mě chlupatý pekelník a mrdal. Z očí mu šlehaly plameny. Pánevní kyvadlo mi připomínalo buben na galéře, kde rytmus určuje rychlost otrokům, jakou budou veslovat. Otázka však. Byla jsem otrokyně? Byl ten upocený Gioanni otrokem? Bylo mi to jedno. Nevnímala jsem.
Náhle jsem zaslechla zvuk divný až hrůzný. Uviděla jsem jen, jak Paolo klečí nad Petřinou hlavou a dusí jí tvrdým Pé. Bála jsem se, že jí zabije. Naštěstí jen zkoušel, zda-li ta drze vyhlížející žena zvládne deepthroat. Samo, že jo. Naše dvojice zaujmuly stejné polohy. Dámy vleže, páni jízdou svých pindíku v našich, orgasmy zmožených, vagínách.
„Polibte se, prosím,“ navrhl Paolo mně a Petře. Vytřeštěné oči mi málem vypadly z důlků, když mi Petřin jazyk zajel do úst. Jak to popsat? Jako bych jedla místo masa tofu. Najím se toho, ale nejsem uspokojená. Nebylo to špatné. Reakce pánů byla ovšem více než kladná. Ještě více přidávali do kadence.
Cítila jsem se mírně zneužitá: „Teď se líbejte vy dva!“ houkla jsem drze na ty dva. Hned mi bylo jasné, kdo tady je otrok. Snědá ruka na hrdle mi jasně řekla, že já. Několik italských frázích proletělo kolem mozku, který mi ležel vyšukaný za hlavou. Petra mi to přeložila: „Řek ti, že seš drzá píča.“
To mě docela nakrklo. Poprosila jsem Petru, aby tomu čertovi řekla, že píča je leda on, když tak nudně šoustá. Hlasitý smích vystřídal slova s tituly pohlavních orgánů. Nastala druhá pauza, jelikož pánové to nevydržely a vycákali se.
Po krátké hygieně přišlo malé občerstvení. Víno s ovocem, sýry a na kolečka nakrájená nějaká uzenina nebo klobásy. Nikdy to moc nejím, ale Petra mi špitla: „Jez, chtěj nás vožrat. Žer, abys vydržela.“
Následovaly dostihy. Klisny stály na čtyřech čelem k sobě. Gionanni osedlal Petru a zasunul zezadu právě oblečené Pé. Do mě zajel Paolo a hned mi začal mnout a trošku drtit prsa. Opět pánové škemrali o líbačku. Bylo jim vyhověno. Překážky v našem přátelském závodě nebyly. Zato jsme si udělali výlet do úzkých uliček našich prdýlek. Miluji člověka, snad to byla žena, který vymyslel lubrikační gel. Namazaná kláda jela zblázněně. Uvolněná jsem si užívala tíhu chlapa a jeho prstů v pipině. Petra se nedokázala rukama udržet a padla hlavou na matraci. Giovanni se do toho opřel celou vahou. Vlny potu z něj postupně odkapávaly. Hekání se rozléhalo obývákem s italskou hudbou. Giovanni s křikem sundal kondom a stříkal na Petřina záda. Cákal hodně a daleko. Dostříkl až na mojí tvář. Horké husté semeno mi pomalu spadlo na ruku. Zázrak života jsem si prohlížela jako malá holka sníh. Za okamžik jsem si myslela, že mě Paolo polévá nějakým horkým nápojem. I on byl hotový. Sice nestříkal bůhví jak daleko, ale bylo to hezké a příjemné.
Znavení pánové usnuli a my jsme pomalu dávaly dohromady hlavy, jak vypadnout. O hodinu později jsme jely v taxíku. Musely jsme vypadat jako štětky. Starý taxikář nic neříkal. Jel tmavou Prahou automaticky, zřejmě po paměti. Míjeli jsme pouliční lampy a já v každé viděla pohled sošky Panny Marie z italského obýváku. Maruško, promiň, ale mně se to prostě líbilo.

Po návratu domů jsme pospíchaly do koupelny, aby jsme se trošku vyspaly. Ráno bylo za několik hodin. Petra navrhla, abychom se sprchovaly společně. „Nemá cenu, aby jedna čekala půl hodiny, po dnešku. Viděla jsem každou tvojí pihu, Míšo,“ šeptala mi unavená kamarádka. Souhlasila jsem. Smály jsme se celu dobu sprchy. Horká voda a únava mě přemáhaly. Tělo mi těžklo. Postel mi připadala vzdálená jako Měsíc. Sedla jsem si na vanu a sušila si vlasy. Nevím, co to Petru napadlo. Sáhla mi mezi nohy a dívala se mi do očí. Něžně hladila a mazlila mojí Pí. Dala mi pusu a klekla si. Ochutnávala mě jako kočka mléko. Jazykem zkoušela. Trvalo to chvíli. Dvěma prsty pravé ruky zajela do vagíny a třetí si hrál.
Zarazila jsem to. Petra pochopila. Objala jsem jí a vysvětlila, že kamarádky budeme vždycky a milenky nikdy. Se smíchem přísahala. Zůstalo to navždy mezi námi skryté a nijak nás to neohrozilo. Odmítnout chlapa by bylo složitější. Muž by si to bral osobně. Proto na Petru nezapomenu ani teď, když jsme každá v jiné zemi a v této pitomé covidové době.