Ten příběh se stal v době, kdy mi bylo 22 let. Obvykle se před to přidává přívlastek „krásných“, ale já si ho tam dát nemůžu. V té době jsem už tři roky chodil s Veronikou. Byla to moje první láska – osudová, jediná a zhoubná. První rok byl krásný, Verča byla nádherná…

Už ani nevím, jak to vlastně vzniklo. Někdy když nám bylo 16, jsme s partou tehdy asi dvanácti kamarádů chtěli poprvé ochutnat pocit svobody a vydat se na první opravdickou "dospěláckou" dovolenou. Tehdy to bylo jenom do kempu za město, kde jsme tehdy všichni žili, ale…

Je to zajímavé. Moje preference jsou od počátku stejné. Najít si tu fajn online parťáka na takový ten "chlapský" pokec o ženských a sexu, vyměnit zkušenosti a tak. Vzhledem k tomu tak nějak chci, aby byl spíš na ženy a zhruba mého věku, abychom měli o čem…

Pokračování povídky Životodárný šoust na mýtině Když jsme se vrátili zpátky do kempu, myslel jsem si, že budu mít od nadrženosti na chvíli pokoj, ale pohled na Kačku mě vzrušoval ještě víc než kdy předtím. Prostě jakmile člověk po absťáku zasune, musí potom daleko víc…

Bylo mi tehdy osmnáct. Měl jsem svou holku a bylo mi fajn. Kromě té svojí holky jsem měl ještě nejlepšího kámoše a jeho holka byla nejlepší kámoškou té mojí holky. No prostě ideální sestava. Do toho jsme měli ještě pár nezadaných kámošů, takže jsme prostě byli taková…

Stala se mi taková nezvyklá věc, která se v životě občas stane. Člověk se zamiluje, a protože cítí, že je to ta pravá, tak má potřebu si ji k sobě nastěhovat už ani ne po měsíci vztahu, zvlášť, když všude kolem řádí pandemie a nedá se v podstatě nic. Jenže žádný člověk…

Když je člověku 18, může se stát, že jako dárek dostane padáka ze školy. Tak se to stalo i mě. Vlastně se mi ani nepodařilo dokončit druhák na střední. Podle mě by bylo lepší, kdyby se chodilo do školy až v důchodu. V osmnácti má člověk na starosti jiný věci. Chlast,…

Znáte to asi všichni. Věčně nemáme na nic čas. Všechno pořád jen odkládáme, a pak se to nakupí, takže nestíháme. Přesně to byl můj případ. Tenhle týden jsem toho měl prostě víc. Jenže příroda je příroda a ta se ošálit nedá. Tělo si prostě žádá své a tak jsem se dneska,…

Já, Ondra a Vojta jsme byli kamarádi snad už od narození. Prošli jsme spolu školkou, základkou, gymplem a na výšce jsme spolu aspoň bydleli na jedněch kolejích. Po skončení výšky jsme pořád zůstali v blízkosti a občas si z nás dělali legraci, že jsme spíš siamská…