Balls

35 780 vue

Vzduch byl ostrý, skoro štípal do tváří, když jsem otevřela okno, ale uvnitř mě se ozývalo něco úplně jiného. Taková ta ranní chuť – znáš to. Ne ta na kávu. Chuť si trochu pohrát.

Ještě jsem byla v pyžamu, měkká mikina na holé tělo, nohy bosé na studené podlaze. Přes okno bylo vidět, jak se svět teprve probouzí, ale já už byla napůl jinde – myšlenkami.

Pánové… už jste se byli podívat? Co kdybyste dneska nechali všechno ostatní být a raději se přišli „domluvit“?

Případně… můžem něco vymyslet. A třeba mi i něco pořídit, víš? Něco, co by mi stačilo. Něco, co by mě zvládlo.