Proč?

Už jsem sama doma a popouštím uzdu fantazii.
Jedno míst, kde jsme si to nerozdávali je tvoje zelené křesílko. Myslím, že se v něm budu vyjímat v novém červeném...
Než vyjdu těch pár pater, vytáhneš si penis z kalhot a trošku ho pohoníš, takže mi budeš otvírat s otevřeným poklopcem a místo podání ruky mi podáš KTD a já si k němu kleknu, pěkně ho nasaju a odcouváme do křesílka. Cestou ti stáhnu kalhoty, ty se pak usadíš, roztáhneš nohy, abych se dostala i ke kuličkám a budu si hrát. Rukama budu zlehounka přejíždět po vnitřní straně stehen, po tříslech, jemně bříšky prstů nahoru a zpět jen nehtíky. Někdy až k pupíku, někdy kolem stydké kosti, zlehounka přes penis, nahoru kolem uzdičky a pak do pusy, jazykem polechtat uzdičku, obkroužit žalud, zasunout až po kořen, chvíli hluboce, pak jen semknout rty a dráždit žalud, nechat ho vyklouznout z pusy, olizovat celý penis, kuličky- krásně si je oslintat, abych je pak mohla rukama masírovat. A celý ho pak zasunout, kouřit, trošku pohonit a pak zase rukama masírovat kuličky, hladit a laskat třísla a vykouřit Tě do konce.
Pak si do křesílka lehnu- sednu já a spustíš svůj koncert ty...
Nebudu nevšímavá a jistě si najdu cestu k tvému čurákovi a až si ho postavím, kleknu si před tebe, tak, aby se prsa pohupovala nad křesílkem a bradavky se zlehka třely o drsnou tkaninu a ty zasuneš a budeš do mě bušit.
Když na to přijde, první čtvrthodinku si nebudeme ani povídat... Ale na to pak máme celou noc.
A postavit křesílko do rohu ložnice, vychutnáme si to i v zrcadle.

Tak tohle nám před pár léty stačilo. Ale už je to pryč. Proč chceme víc lidí do ložnice, proč chceme hračky?