Vyrovnání se s vesmírem

Tenhle blog beru jako terapii.Chci se tímto anonymně vyzpovídat. Druhá míza, krize středního věku, říká se tomu různě, ale nikdo mě na to nepřipravil a proto se s tím musím poprat sám.Ono by to bylo samozřejmě jednodušší, kdyby byly ženy spokojené ve vztazích a tím pádem by nehledaly únik.Proč tedy my muži nenasloucháme ženám, neumíme s nimi komunikovat, říct narovinu co nás trápí, polichotit jim když to nečekají a neumíme je vyslechnout když to nejvíc potřebují? Odpověď je velké ego, ješitnost, neochota uznat si že to nezvládnu, pracovat na vztahu, bojovat ze něj.Místo toho jen házíme vinu na protějšek, na jiné co za to vlastně nemůžou, ale nehledáme řešení v nás samotných. Chtěl bych jen poradit nám mužům, změna je možná když chceme,ale musíme chtít, pokud nechceme, samo se to nestane a hlavně vesmír, myšleno žena nám to tisíckrát v dobrem vrátí. Ještě chci napsat vzkaz pro ženy, ten kdo říká jsem takový a jiný už nebudu a starého psa novým kouskům nenaučíš, jinými slovy to znamená, seru na tebe. S láskou Darmian