Návrat Vixen : ozvěny noci

Ten pocit, slyšíte jen šum vody z koupelny, je v životě stag/vixen nezapomenutelný a ta nejistota promíchaná s absolutním vlastnictvím je návyková.

Ležel jsem v pološeru a poslouchal. Ten zvuk sprchy byl v tichu hlasitý. Před pár hodinami odcházela v černých šatech a teď byla zpátky. Sprcha utichla. Srdce mi bušilo proti matraci. Ten moment, kdy čekáš, v jakém rozpoložení se objeví vedle mě, je přesně ta „jiná liga“. Je to vixen, která se vrací, ale nese si v sobě dozvuky divoké noci kterou zažila venku.

Vstoupila do ložnice. Byla bosá, zabalená v ručníku, mokrá a působila křehce, ale byla vzrušená... věděl jsem to. “Potřebuji ještě tebe, chtěla bych Vás cítit oba dva po sobě a v sobě” Nebylo třeba víc slov. Natáhl jsem ruku a položil ji na její mokré stehno. Byla vláčná, odevzdaná, ale pod tou únavou jsem cítil pulzující napětí. Byla uspokojená? Nebyla, spíš se v ní stupnovala touha. Měla chuť na další naplnění? Když jsem jí rukou zajel mezi závoje pod peřinou, cítil jsem jak je vlhká, tedy spíš mokrá a hodně uvolněná. Dva prsty, tři prsty, čtyři... lehce se rozevřela a zrychlila dech. Bylo to potvrzení, že se bavila. Byla „předpřipravená“ mnou a teď se vracela, aby ten kruh uzavřela tam, kde začal.

Řekla jen: “Chci to zezadu, tak jak jsem před chvílí skončila.” Klekla si a čekala, až ji pevně chytnu, dám ruce za záda, aby znovu pocítila ten pocit s jiným vyplněním.

Stag bývá druhý, ale být druhý není prohrát, ale hrát delší partii, která je rozehrána…