Jen jeden muž

Můj život v době, kdy sem si to mohla dovolit užívat chlapi, byl velmi "výživný". Takových zážitků, co sem s nimi zažila a nezažila. Ale jeden muž mi utkvěl v hlavě.

Muž, který si mohl dovolit ženě zaplatit za večer strávený s ním. Jaké bylo mé překvapení, když sem dojela do jeho ohromného domu s bazénem, mramorovou kuchyní, obří zahradou, několika koupelnami a velkou vířivkou. Sakra, proč? A pan Majitel? Moc pěkný, pohledný a charismatický chlap.

Večer probíhal velmi zajímavě, předehra ve vířivce, sex v kuchyni, hodně mokrá podlaha, dost sem si užila. Dokonce jsme se začali scházet i jen tak, jen si užít sex. Rozuměly jsme si. Nakonec ho to přestalo bavit a mezi námi to utichlo.

Několik měsíců na to se ozval a jestli nechci přijet. Měla sem volný večer, tak proč ne. Dorazila sem k němu a byla sem dost zděšená v jakém stavu byl a co vše mi pověděl. Pivo se stalo jeho hlavním kamarádem, depka ho provázela na každém kroku a já ho vlastně nijak nezajímala. Pak mi řekl, že se zamiloval do jedné ženy, ale že teď na ni stejně nebude mít čas, tak to řešit nebude. Pověděla sem mu, že pokud někoho miluje, neměl by váhat a zkusit to. Ano, jasně že mě to vnitřně ranilo, ale co nadělám. Pak sem se ho zeptala: "Proč jsi chtěl, abych přijela" "Vlastně nevím." Další bolestná rána. Zvedla sem se a s přáním hezčích dnů sem odjela.

Rok na to mi napsal, asi chtěl i lanařit na sex a po delší debatě mi řekl mi, že mě miloval. Bylo mi ho celkem líto. Sám v ohromném domě, bez ženy, bez lásky...... i takové konce jsou. Třeba si ale našel ženu svého života a zjistil, že pivo a práce není všechno. :-)