TVOJE NOČNÍ DĚVKA

Pomalu projíždí, ztemnělou krajinou,

Vzpomínky plynou, pod noční oblohou.

XxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxX

Splnila si touhu, sny a přání,

Co dalšímu příběhu brání?

Zastaví, hledí do dáli,

Zde, se nedávno poznali.

Vzrušení plnilo, tělo chvěním,

Toužila dát mu, jeho uspokojení.

Ruce bloudily, nalezly jeho chtíč,

Vše však utichlo, vše je pryč.

Slza pomalu, stéká po tváři,

Už dávno, slunce nezáří.

Vystoupí, nechá vítr s vlasy si hrát,

Cítí mrazení, chvění, jako tenkrát.

Poslechla, vnitřní touhu svou.

Stala se na okamžik, děvkou tvou.

Ten malý okamžik, za to stál,

Aby utěšil touhu, vnitřní žár.

Odvrátí pohled, odjíždí do dáli,

Jen průzračné kamínky, po tváři stékají.

Cesta se krátí, v očích smutek zůstává,

Bolest, sevření, stále nepřestává.

Nechává v mysli, doznít své vzpomínky,

V dáli svítá, slunce vysuší poslední kamínky.

XxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxX

Tvoje noční děvka odjíždí, ztemnělou krajinou,

Už ví, nenajde odpuštění v zapomnění, pod noční oblohou.