Vyblitej vztah

Vlastně se nedivím, že se nechceme vázat. Doba pokročila tak, že nikdo neví co chce, jen tuší co nechce. Občas musíme dělat co nechceme a přijmout změny, ale to odmítáme. 

Je mi jedno, že jsou ve vztahu lidi. Je mi jedno kdo koho a komu co. 

Ale vždy se nad tím zamyslím. 

Nejsem vdaná. 

Můj život teď jede naplno a usadit se není v mém momentálním plánu. Často se mi mění plány a z pracovní cesty na dopoledne se stane 3-denní řešení problémů. Nejde vypnout. Vím, že tohle bych pro třeba svoje budoucí děti nechtěla. Když jsem byla malá děvčinka, tak jsem vyrůstala takhle sama. No vyrosla jsem jak jsem vyrostla, ale vlastně bych tu samotu nikomu nepřála. (Ale aspoň nemám daddy a mommy issues)

Koukam se na vztahy okolo sebe. Na vztahy na amících a sockách. Nechápu jedno - proč být ve vztahu, když na to nejdete naplno. 

Je přece moc fajn mít někoho, kdo Vás chápe.

Proč pomlouvat partnera? Proč šukat tady? 

Proč neprcat doma? Vaše stará nechce, tak proč by měla chtít jiná? Jakože skill nemáte, když si nezapícháte ani doma. Taky tenhle skill nemám… ale morálně bych to nezvládla. Jsou vztahy, kde je open mind a sex se řeší komunikací a vlastně kompromisem. Hezký vztahy bez tajemství a restrikcí. A pak ta spousta vztahů, kde něco vyhnívá a občas to někomu začne smrdět pod nosem a buďto odejde anebo si na ten smrad zvykne. 

V mém okolí byl vztah, kdy muž opakovaně podváděl svou drahou polovičku. Chodil za ní, sypal si popel na hlavu, omlouval se a prosil. Odpustila mu, pokaždé. Kvůli tomu, že jí záleželo na jejich manželství, později na dětech… a pak jednoho dne ho podvedla ona. On to nerozdýchal a rozvedl se. 

Víte vlastně, že tendenci opouštět mají muži? Hlavně pokud má žena nějakou těžkou nemoc, nemocné dítě anebo prostě problémy. 

Preferuju vztah, kde jsme k sobě upřímní. Můžeme se o sebe opřít a věřit si. Neděláme to, co vyloženě víme, že druhému vadí. (Třeba nekupujeme mu vanilkový jogurty, když je nežere - to je ze života). Anebo si roky nedopisujeme a nedržíme si někoho na pomyslném háčku, jenom protože čekáme, jestli nepřijde někdo lepší a dle situace přitahujeme a povolujeme. 

Někdy vidím pár a jsou spoko a jindy - bych blil velebnosti.

Holt si řekněme, že každej sám sobě to, co ho udělá spoko!  - jen nezapomínejme, že to bude mít vliv i na toho druhýho.