.. když krása není na dosah.

Krásné slunné dopoledne všem ženám.

Sedím si tu ve stínu košaté koruny která poskytuje příjemný stín. Nezbedné paprsky slunce se proplétají mezi listy a kreslí své obrazce na má zavřená víčka. Je to ta chvíle, kdy se vám chce vypnout, snít a vzpomínat na to krásné. Mé myšlenky sklouzly k jedné ženě.. mě bylo 35 a jí 50.. Nikdy jsem nebyl se starší ženou, ale bylo to něco, co mě vždy přitahovalo a zajímalo. Líbila se mi jejich duševní vyzrálost, životní nadhled a také jejich fyzická stránka. Vždy když jsem na ulici nějakou potkal, obdivně jsem pohledem sjel její širší boky a poměrně kyprou prdelku. Neb podle starého úsloví... ženu má být za co chytit a plné tvary jsou fakt sexi. Líbí se mi i jejich často větší bříško,.. no někomu to vadí, ale mě naopak, mě se to líbí. Neb podle starého úsloví... žena má být měkkoučká. Pod víčky mi vyskakuje tvar prsou a projede mohou lehké chvění. Jaká asi jsou? Nemají pevnost a tvar jako ve dvaceti ale jsou a když jsou, chci je poznat.. říkal jsem si. A tenkráte i poznal. V intimní chvíli, v nicotném světle pozdního podvečera , když jsme ztráceli zábrany i oblečení, sundal jsem ji podprsenku. Odložím ji a prvně se jich dotknu. Jen zlehka, jako by mi mohly ve svitu měsíce zmizet a proměnit se v měsíční prach. Chvíli se mi zdá, že mi prsty lžou... lehce klouzají po okraji k bradavkám a ..... a jsou tak neuvěřitelně jemná a sametová, že jsem nemohl uvěřit. Naprosto jsem tomu podlehl a nemohl se toho pocitu jemnosti nabažit.. taková krása. A já tenkrát prvně pochopil, že každý věk přináší něco jedinečného a překvapujícího a že žena není krásná jen za mlada, ale že je krásná po celý život i ve všech svých proměnách.

Její klín nebyl o nic míň úžasný. Oba jsme byly naturelní a neoholení a mě se to líbí. Jako by to lákavé tajemství bylo schováno za závojem a žádalo si své odhalení. Já jsem spíše horňák, ale tudy jste Vy ženy přivedli na svět nový život a to se mi na vás moc líbí a proto je váš klín něco..... něco až božského a tak krásného... pusinkování hodného...

Světelná hra sluníčka na mých víčkách pokračuje a mé myšlenky dál bezcílně bloumají po jejím těle... Né na dlouho, stejně jako mé dlaně.. Tenkráte hlesla... Mám hrozně veliký zadek.. ale to už mé ruce hladily ten krásně plný tvar pozadí. ...co je na velikém zadku hrozné jsem nikdy nezjistil, ale vím, že se mi to líbí...ba dokonce že to na ženě vyžaduji. Jste tak krásné, tak klenuté a pro mnoho umělců tak inspirativní, že i já se musím přidat se svojí troškou a říci Vám ženám, že jste krásné, úžasné a éterické bytosti, bez kterých by nebyl život, radost z bytí a mnohdy ani teplá večeře... Jste anděli našich běžných dní a nedoceněné hrdinky každodenního života.

A až si jednou zase někdy řeknete že máte větší zadek a prsa o 2 bradavky níže, tak vězte, že jsou stále muži kteří znají to tajemství..... Že žena je krásná v každém věku a v každé své proměně.😘

Mějte o příběh krásnější den. Honza