Denní jezdec II

XY: Denní jezdec, jede vyprahlou krajinou.

Slunce pálí, asfalt žere gumy, často není kudy.

V dáli žena čeká, až se zjeví.

Čeká dychtivě, chtěla by to moc, jen, co na kraj padne noc.

Denní jezdec, za hledím přilby, za kapkou potu nejednou, se pozvolna mění,

bez ohledu na pravidla, k cíli letí.

Oř, jeho stále dobře táhne, pravda nyní směrem východním.

Žena v dáli, v rukou pouta, smutně kouká.

Otoč se. Vrať se.

Z úst jejích se dere smutný vzlyk.

Jezdec, jede za jinou..........

Netrap se, noční děvko, žena v dálce je stejné krve.

Její krev je stejná, jako jezdce.

Tvůj čas se blíží. Připrav klíč a kříž........

Noční děvka, smutně odvrátí zrak. Vyhlíží marně, opravdu, už je to tak?

Věřila, chtěla touhu, svůj chtíč. Zdá se, nebo zase vše je pryč?

Ruce řežou pouta, slzy v očích tvých, zmizel úsměv, srdce proklál šíp.

Pomalu odchází, s hlavou skloněnou, myšlenky běží, touhy odplynou.

Cítí tíhu kroku, rozhodnutí v nás, jen ďábel zaťal další dráp.

Její duše černá, jako noční obloha, naděje, víra, dál už nemohla.

Uzamkla v nitru, touhu odvážnou, nasadi zpět masku reálnou.

XY: Noční děvka, se rmoutí, jiskra v očích pohasíná, plamínek naděje uhašen.

Ten, jehož příchod očekávala a svěřila mu své tajemství,

mizí v horkém vzduchu, jenž se tetelí, nad cestou, necestou.

Jede dál, za svým posláním, které je mu určeno a je odhodlán jej naplnit.

Rád, tak rád, by nezanechal rmoutit, plakát a štkát, které naději dal.

Tak i tady, noční děvce, dává slib.

Jednou, až budou hvězdy v řadě, a ty, která jsi to tak chtěla a jezdci, se otevřela,

spatříš v dáli toho, co svůj slib plní.

Tak prohlašuji, má Paní.

P.S. XY: Se souhlasem spoluautora zpráv GrannyLover70.

Romantika v realitě.