Že nevíte, co je okase?

Inu přece, když koupíte něco, co vůbec nepotřebujete, a to jen proto, že je to výhodné. Mně se to stalo dnešního dne ve zdejší HYPERNOVĚ. Procházím s košíkem v ruce kolem regálů a přemýšlím, čím bych na večeři ukonejšil svou věčně mlsnou hubu. A ejhle, v chladicím boxu masných polotovarů se na mne usmívá hovězí steak za zvýhodněnou cenu. Původní částka 399,- Kč za kilogram několikrát přelepená a vzhledem k doporučené době expirace několikrát snížená. Kdo by odolal lahůdkovému steaku za neuvěřitelnou cenu necelých padesáti korun??? Nezaváhal jsem ani na chvíli, vytoužený steak uložil na dno košíku a s vítězným trumfem ve zraku hledal jsem nějakou volnou pokladnu.

Jako svátost pronesl jsem steak přes řeku Mandavu a až doma začetl se do příbalového letáku. Tak jsem se dozvěděl, že se jedná o naprosto výjimečnou krávu, která narozena v Irsku, vykrmena byla v Irsku, poražena byla v Irsku a bourána rovněž v Irsku. Chudinka naprosto výjimečná kráva, která až v provinčním českém městě svou pouť ukončila. Problém nastal až v druhé polovině příbalového letáku, když pročítal jsem doporučovanou kuchyňskou úpravu. Nejjemnější olivový olej jsem neměl, ba ani mořskou solí nesolím, natož abych tady měl sortiment pepřů pěti barev či doporučovaný mně na marinádu nálev...

Tak se stalo, že vytáhl jsem českou sůl, pepř neznámého původu, maďarský slunečnicový olej a francouzskou pánev. Pánev jsem položil na sporák vyrobený v socialistickém Československu, zapálil plyn dovezený z Ruska a použita byla obracečka čínská... Není divu, že pro mlsné a snobské jazýčky určená kráva se posmrtně urazila a proklamovanou vůni a chuť na pánvi nerozvinula. Na talíř naservíroval jsem si kýženou lahůdku, která se při krájení podobala kramfleku...

Ach jo, kýžené mety, natož proklamované chuti dosaženo nebylo. Tak se stalo, že jsem za vola. Jen doufám, že ta kráva nebyla šílená...