I mužům chybí doteky...

něžnosti, intimita, láskyplná péče, porozumění....

Jak jsem si sama ověřila v praxi - nejen ženy touží po empatické přítomnosti, láskyplných dotecích, něžnostech, prosté intimitě.

Mužům chybí totéž, jen to neumějí možná popsat, vyjádřit nebo dokonce i přiznat.

Je to přirozený důsledek našeho zrychleného života plného stresu.

Obyčejná tělesná a lidská blízkost čím dál rychleji mizí.

V domácnostech se stíhá to nejnutnější a po počáteční zamilovanosti, kdy dotýkání bylo samozřejmé - vše mizí v šedé realitě života.

Ale člověk je tvor, který intimitu, cit, empatii a dotýkání potřebuje úplně stejně jako váš zvířecí miláček. Jenže pejsek, kočička i papoušek si o mazlení umí "říci" sami a naprosto dokonale!

Každý, kdo nějakého zvířecího mazlíčka doma má - to ví!

A zkuste se rozpomenout na své pocity, když hladíte na bříšku svého rozvaleného pejska...

Nejen on zažívá slastné pocity a dává je najevo a neustále doráží, abyste nepřestávali - i páníčkovi to dělá dobře.

A co kdybyste si to s tím pejskem vyměnili? Vsadím se, že už o tom nejeden z vás přemýšlel. Jak se ten pes vlastně má...

Kdy naposled vám někdo udělal masáž hlavy? Zkusili jste to někdy? Někdy to dělají kadeřnice při mytí a sušení vlasů - je to něco naprosto úžasného...

Lidská duše (a je jedno zda ženská či mužská) docela prostě touží po citu, po dotecích, po něze. Je to totiž velmi uklidňující zážitek, který dodává člověku pocit pohody, důvěry, lidského tepla, jistoty, přijetí.

Je to pocit, že jste milováni, přijímáni.

A právě tohle dnes tak zoufale chybí.

Protože na nic není čas.... relativně.

Čas je pojem, kterému dáváme význam my a jen my s tím můžeme zase něco udělat - změnit to.

Proto mne napadlo spojit RELAXAČNÍ, DOTEKOVOU A EROTICKOU TERAPII V JEDNO...

Ne každý muž toužící po dotecích, masáži a erotice je zvědavý na neosobní zacházení v privátech a klubech.

Mnohem důležitější je v tomto případě empatie, sdílení, osobní intimita, důvěra, přátelství...

Dotekovou terapii lze provádět za podmínek naprosté důvěry, která se buduje již během písemné komunikace.

Ta důvěra musí být oboustranná - je to zážitek pro oba aktéry - "dávající" a "příjemce". Nejlepší na tom všem je, když se vlastně setře rozdíl mezi dávající a příjemcem - neboť získávají oba - v tom je ten nejúžasnější zážitek, který lze zažít.

Pochopitelně, že iniciátorkou jsem já - ale každý člověk je individualita, která je respektována... Proto je můj osobní přístup spontánní.

A to vše se dá udržet za určitých podmínek - tedy ne s každým člověkem.

Ne každý po něčem takovém touží. Ne každý má odvahu něco podniknout se svou touhou, emocionalitou. Ne každý je připraven na takový typ zážitku.

Při masáži a terapii používám několik technik, které dokáží navodit příjemnou intimitu a důvěru, odstranit trému a stres.

Pocit tepla, relaxační hudba, intimní pološero, teplý olej - ale především ženskost - ženská smyslná energie a v určité fázi i nahá teplá kůže nás dvou.

Nahota hodně sbližuje. Člověk si už na nic nemusí hrát, může odhodit své masky a prožívat se ve své opravdovosti a otevřenosti.

Pro mnohé lidi je to nesmírná úleva!

Protože v oblasti obchodu, řízení lidí a v té naší džungli vůbec - jsme často nuceni neustále mít nastavenou nějakou masku - a to je velmi vyčerpávající.

Být chvíli sám sebou a nemuset nic předstírat - nechat se laskat a skrze tělo prožívat sám sebe - to je dneska spíše LUXUS.

Právě to nalezení sebe sama, svých emocí, vnímavosti vlastního těla a duše - na to často zapomínáme ve víru každodenních povinností.

Doma často nenalézáme to, co bychom potřebovali.

A pokud jde o muže - empaticky a živočišně naladěná žena zmůže mnohdy více než deset psychiatrů.

Doktor bude vše řešit na úrovni hlavy... ale řešit stres na úrovni těla - láskyplnými doteky, masáží, mazlením a intimní velmi hravou a jemnou masáží genitálií - je ten nejúčinnější způsob pro muže.

Muž nemůže prožívat erotiku, stoupající touhu, nechat se laskat a zároveň řešit pracovní či osobní problémy. Tyto dvě věci se zásadně vylučují!

Muži mají v tomto bodě velkou výhodou oproti ženám - ve většině případů dokáží dokonale VYPNOUT a skutečně se soustředit na to, co se děje...

A pokud se děje laskání, doteky, lehká erotika - plně se dokáží oddat té chvíli, prožívat ji naplno! A o to jde.

V tu chvíli mužův mozek odpočívá.

Odpočívá od stresu, regeneruje.

Ženy v tomto bodě mají spíše problém se dostatečně uvolnit.

Vše, co se točí kolem tělesného prožívání a intimity je pro muže přitažlivé.

Proto je odpočinek a relax, který je spojen s lehkou erotikou, s empatií, tělesností a důvěrou velmi uspokojivý.

Ne každý si nutně chce hledat milenku a riskovat tím své pozice osobní, pracovní a společenské.

Ne každý chce vyhledat erotický klub či privát.

Ne každý chce jít k psychologovi. Ne každému stačí obyčejná masáž zad a krku.

Ale spojit dohromady empatii, něhu, intimní masáž, doteky a diskrétnost této terapie - to je velmi netradiční metoda, jak se uvolnit.

Málokdo se tím zabývá, protože je to emocionálně a i profesně náročné.

Člověk musí mít zkušenosti z mnoha oblastí - musí znát psychiku lidí, musí se umět vcítit do člověka, musí mít vysokou emoční inteligenci a hlavně pečovat o sebe - svou vlastní psychiku.

K čemu by byla stresovaná terapeutka?...:-))

Čím více poznávám lidi a muže zvláště - tím více emocí a něhy - empatie dokážu vkládat do svých masáží a terapie.

Stále více se dokážu přibližovat lidem a umožnit jim, aby se dotkli sami sebe.

Je to velmi tvůrčí proces, který mne baví a velmi naplňuje.

Je opravdu nádherný pocit, když někomu změním jeho náladu, jeho nastavení mysli, když probudím zájem o jeho vlastní já.

Takto totiž mizí z našich duší agresivita, která se tam dost často a ráda usazuje z nezvládnutých stresů.

Nároky na člověka stoupají a s tím stoupá i nárok na péči o sebe - nejen tělo ve fitkách, ale i o duši...

Tělo a duše jedno jsou.

Tento "povědomý" výrok je velice pravdivý - a to, co se projeví na naší duši - záhy nalézáme na těle a naopak.

Nepečujeme-li o jedno či druhé - stres nás začne ovládat. Klesá naše výkonnost, radost ze života mizí, začínají problémy - doma, v práci.

Je to důsledek toho, že jsme na sebe zapomněli.

Ale ten nejdůležitější člověk na světě - to jsme my sami. Pokud chceme žít - musíme pro sebe něco dělat.

Ovšem rozhodnutí "CO S TÍM UDĚLÁM JÁ" - je vždy a jen na nás samých...