Ona neví, že já vím.

18.2.2013 14:54 · 2 199 vue Hrabkal

Tak, a je to tady. je to dva dny, co mi na hlavě přistály parohy, nebo možná možná parůžky a tak se z toho tady pokusím vypsat. Nejsem žádný blogger, tak snad to bude mít hlavu a patu.

Z prvního šoku jsem se už otřepal a přemítám co dále. Ale postupně.

Jsme spolu 13 let, dvě děti před pubertálního věku, vcelku harmonické soužití, v zásadě idilka. Klasická ukolébavka. Peněz je tak akorát na pohodlné přežívání mezi výplatami, nějaké přebytky spolknou nenadálé výlohy všeho druhu, a tak dovolenkujeme skromně v tuzemsku pod stanem, alpy v zimě se taky nekonají, a víkend v Jeseníkách už taky není co býval. Společní známí se postupně vytrácejí ze života, či se věkem nás a dětí rozcházejí naše zájmy. Pařby se už nekonají, alespoň né jako dříve, s erotickým nádechem či rovnou sexuálním harašením. Nutno dodat, že často z mé strany, ale jen párkrát, při správné konstelaci atmosféry. Dodnes nevím jestli to Moji bavilo, nebo jen tolerovala jaký jsem. Je v těchhle věcech dost odměřená, a vždy, když už se schylovalo k nějakým zajímavým situacím, to nějakým způsobem skončila. Dobře, nemám jí to za zlé, svou roli tu jistě hrál stud a žárlivost. Dobře ví, že jsem se jen třepal na to, mít případný sexuální zážitek s některou ze zúčastněných. Chtěl jsem být, a jsem upřímný ve vyjadřování svých pocitů a tužeb, a to jsem i očekával od ní. Nikdy mi nic nevyčetla a vždy jsme si o tom později povykládali. Ačkoliv v očích některých našich známých, jsme nějací sexuální akrobaté, nebo z užaslých reakcí spolu pracovnic mé ženy, by se mohlo zdát, že je sexuální dobrodruh, není tomu tak. Né v mých očích a dle mých měřítek. A tak se stalo, že se nikdy nic nestalo, a za 13 let jsem si neužil s jinou než vlastní ženou (když pominu odhalený pokus o flirt, někdy dávno). V dobách všudy přítomného internetu(porna), se s tím dá smířit i žít. Jasně, milenku napadne většinu z vás. Jak jsem již předeslal, jen při prasklém sms flirtu jsem musel tak žehlit situaci, že jsem už nechtěl toto riziko nést, navíc jak roky plynuly, tato touha po jiné ženě se vytrácela, a já se přistihl, že vlastní ženu čím dal víc miluji. Tak nějak jinak. Opravdu hluboce. Pravda, pozorností a dárky jsem ji nezahrnoval, ale to jsem já. To ona ví. Ví, že ji miluji, a ona mě. Doufám.

Nevím jak moc to souvisí s našimi známými, potažmo kamarádkou, která se rozvádí, že mají potíže, ale až potom co si našla jiného, za nemalé asistence mé ženy. Když jsem se ohradil, co to dělá, že rozbíjí manželství, dostalo se mi odpovědi, že je to debil a byla vždy proti němu, navíc s tím novým jen flirtuje, jako kdysi já. (debil to někdy opravdu je, ale to byl vždycky, tam nenastala žádná změna) No a jak si tak nesouhlasím, občas tak prohodím že je rozbíječka manželství, začínám pozorovat změny i u ní. Náhodou objevila zámek obrazovky v mobilu. Šlechtí se v situacích, kdy to nedělala, ale hlavně se začala chovat jinak ke mě a v situacích kdy jindy vyšilovala, teď zůstává klidná. Procházely mi pozdní příchody z hospody, či neúměrná útrata, sólo výlet do Jeseníků taky prošel nějak hladce, atd. Herečka je to tedy dobrá. V každodenní komunikaci a chování není žádná změna. A ač nerad, při těchhle signálech a příležitosti projít ji neodhlášenou emailovou poštu, jsem s vědomím následků našel, co jsem nehledal. Velmi vřelé zamilované výlevy i s plánováním datumů schůzek.(výhledově)

Jako, chápu že po třinácti letech ji nemůžu nabídnout euforii ze zamilovaní. To nejde.

Co se stane, když na ni teď zatlačím? Koho z nás si vybere? Mě. To vím. Není hazardér. Ale jak bude harmonický náš vztah dále? Nechat ji, prožít si románek a kontrolovat vývoj, s rizikem že přeroste přes hlavu Jí, nebo mi? Nebo snad bezostyšně hledat milenku, a ukojit i své touhy? To se mi už dva dny honí hlavou, a je toho mnohem více, jenomže to dopadne tak, že se jí zmíním že vím, a děj se vůle ženy.

PS:omlouvám se všem literátům a gramatikům za nedobrý výkon. :-)